PŘÍBĚH: Když jsem onehdá čekal v liberecké nemocnici přes víkend na převoz do Prahy, kde jsem se měl dočkat svého prvního srdečního bypassu, ležel se mnou jeden pán. A byl to Čech jako poleno. Dělal si ze mě šprťouchlata tím, že mě děsil snad až k smrti.