ROZHOVOR: „Namísto strašení nebo zákazů se snažím dlouhodobě prosazovat jednoduchý princip: podporujme skutečné jídlo,“ řekla pro SinMed.cz specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková.
foto: Margit Slimáková, se svolením/PharmDr. Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu
Nová analýza zveřejněná v odborném magazínu Radiology uvádí, že ultrazpracované potraviny (dále UPF) mění svaly na tuk. Není čas přestat s osvětou a volat po legislativní regulaci?
Osvěta je stále klíčová. Dlouhodobě říkám, že řešením není primárně boj proti jednotlivým potravinám, ale podpora skutečného jídla. Potřebujeme prostředí, kde bude běžné a snadné jíst kvalitní, minimálně průmyslově zpracované potraviny – ve školách, nemocnicích, jídelnách i obchodech.
Legislativa může pomoci tam, kde nastavuje férové podmínky, například transparentní označování nebo pravidla pro veřejné stravování. Ale samotné restrikce bez změny prostředí a kultury stravování dlouhodobě fungovat nebudou.
Máme vůbec svobodu volby, když jsou regály plné UPF?
Svoboda volby existuje, ale prostředí ji silně ovlivňuje. Pokud je nejviditelnější, nejlevnější a nejvíce propagované průmyslové jídlo, pak je logické, že ho lidé kupují.
Proto je důležité pracovat právě s prostředím, tedy dostupností kvalitních potravin, vzděláváním, inspirací a podporou vaření ze základních surovin. Když je skutečné jídlo snadno dostupné a běžné, lidé si ho vybírají mnohem častěji.
Je možné, že by zdanění UPF dopadlo nejvíce na chudší vrstvy populace?
To je reálné riziko. Cenové nástroje mohou mít smysl, ale pokud nejsou doprovázeny podporou dostupnosti kvalitních potravin, mohou nejvíce zasáhnout právě lidi s nižšími příjmy. Smysluplnější je kombinace kroků: lepší kvalita veřejného stravování, dostupnost základních potravin, vzdělávání a změna potravinového prostředí.
Čistě teoreticky, byla by podle vás například 50procentní daň na produkty s emulgátory a dochucovadly účinným „ozdravným šokem“?
Jednoduchá a rychlá řešení většinou nefungují tak dobře, jak si představujeme. Stravování je komplexní téma a změna musí být systémová. Osobně vidím větší potenciál v tom, aby stát podporoval dostupnost skutečného jídla, ve školách, nemocnicích, veřejných institucích, a aby lidé měli inspiraci a dovednosti vařit z reálných potravin.
Jsou podle vás data o ukládání tuku ve svalech důkazem, že UPF aktivně narušují biologii?
Výzkumů stále přibývá a ukazuje se, že ultrazpracované potraviny nejsou jen otázkou „kalorií“. Jsou to produkty s velmi komplexním průmyslovým složením a jejich dlouhodobý vliv na metabolismus, střevní mikrobiom nebo hormonální regulaci se intenzivně studuje.
Je ale důležité držet věcný tón: jednotlivé studie přinášejí dílky skládačky. Celkový obrázek však stále více potvrzuje, že strava založená na skutečných potravinách je pro zdraví výhodnější.
Nebylo by například cestou zakázat reklamu na UPF cílenou na děti?
Ochrana dětí dává smysl. Děti jsou vůči marketingu výrazně zranitelnější a jejich stravovací návyky se teprve formují. Proto považuji za rozumné omezovat agresivní marketing potravin s velmi nízkou nutriční kvalitou směrem k dětem podobně, jako se to řeší v řadě dalších zemí.
Na závěr bych to shrnula. Namísto strašení nebo zákazů se snažím dlouhodobě prosazovat jednoduchý princip: podporujme skutečné jídlo. Když vytvoříme prostředí, kde je kvalitní jídlo dostupné, běžné a inspirativní, lidé ho budou přirozeně jíst více. A ultrazpracované produkty postupně ztratí svou dominanci samy.
Nakonec Margit Slimáková doporučila, kde hledat inspiraci pro zdravé stravování. Nalézt informace o skutečných potravinách lze na webu Co jíst.