REPORTÁŽ: SinMed.cz si kromě recenzí standardních zdravotnických zařízení napříč Českou republikou vytyčil ještě jeden cíl, věnovat samostatnou pozornost třem vojenským nemocnicím.
foto: SinMed.cz/Vojenská nemocnice Brno
První jsme už navštívili, jednalo se o Ústřední vojenskou nemocnici v Praze (ÚVN). Není potřeba chodit kolem horké kaše. Jde o fantasticky zasazený areál na území Střešovic. Z mnoha rozhovorů s tamními pracovníky navíc vyplynulo, že jsou pyšní a spokojení se svým zaměstnavatelem. To samo o sobě napovídá o síle této instituce.
Poté jsme se vydali na Moravu. Další vojenské nemocnice se totiž nacházejí v Brně a v Olomouci.
Pro dnešek zůstáváme v druhém největším městě naší republiky. Představovat jihomoravskou metropoli asi netřeba, přesto připomeňme alespoň některé dominanty, vilu Tugendhat, Špilberk, hrad Veveří, Kapucínskou hrobku či výstaviště. A také fotbal, který má v Brně hlubokou tradici, i když v posledních letech nepatří na absolutní vrchol.
Po krátké návštěvě centra míříme do Zábrdovic, konkrétně na adresu Zábrdovická 3, kde nás čeká doslova dechberoucí areál. Na okraj dodejme, že jsme uvnitř viděli i letecké fotografie, na nich působí Vojenská nemocnice Brno jako soustava církevních staveb. A není to náhoda. Její historie je totiž přímo spjata s premonstrátským klášterem, jehož základy byly položeny na břehu Svitavy už na počátku 13. století.
Najdete zde prakticky vše
Vcházíme do prostoru, kde se nesmí kouřit ani fotografovat, ale kde se to hemží pacienty.
Jak pro SinMed.cz vysvětluje tamní ředitel Petr Král: „Skutečností je, že přibližně 90 procent našich pacientů tvoří civilní obyvatelstvo, kterému se s maximálním úsilím věnujeme.“
Procházíme areálem a vnímáme obrovský kus historie i skvěle udržované budovy. Rázem zapomínáme na oprýskané fasády, které jsme viděli na Ústecku nebo v západních Čechách.
Dalším překvapením je vstřícnost personálu, přesněji řečeno fakt, kolik zaměstnanců nás zdraví, přestože jsme zde inkognito.
První hodina uteče, aniž bychom přestali žasnout nad tím, co všechno nemocnice skrývá. Tentokrát budeme ve výčtu přesní: ve Vojenské nemocnici Brno najdete anesteziologicko-resuscitační, interní, ortopedicko-traumatologické, chirurgické, neurologické, ORL, oční, psychiatrické a dermatovenerologické oddělení. Dále pak rehabilitaci, klinickou psychologii, primární péči, pracoviště nemocí z povolání, přezkumnou komisi, centrální odběr krve a EKG, klinické laboratoře, radiologii, lékárnu, pracovnělékařské služby, urgentní příjem i stomatologii.
Necháváme ujet vlak
Procházíme budovy, čekárny i toalety a podvědomě hledáme nedostatky. Nenacházíme však nic, co by narušilo rychle nabytý pocit výjimečnosti. Jeden z pacientů nám dokonce nabízí frgál. Po pár větách pozná, že nejsme místní. „Ale zvykél bych si, to víš,“ dodává s úsměvem. Jeho příběhu se budeme věnovat samostatně.
V areálu nakonec trávíme téměř tři hodiny, kvůli čemuž nám ujíždí plánovaný spoj do Prahy. Jeden z lékařů lůžkového oddělení, který si nepřál být jmenován, nám říká, že je zde naprosto spokojený.
Těžko hledat jiný závěr. Stejně jako u pražské ÚVN, ani k Brnu nenacházíme jedinou výtku.
|
ZÁVĚR:
Čistota: 90%
Dostupnost: 85%
Parkování: 75%
Ostatní služby: 75%
Celkové hodnocení: 81,3%
|