Vinohradská poliklinika: Vstupte do brány pekelné

REPORTÁŽ: Na adrese Vinohradská 1513 se nachází stejnojmenná poliklinika. Na tom by určitě nebylo nic zvláštního, pokud by člověk neznal okolí. Přímo naproti jsou totiž Olšanské hřbitovy a poměrně zastaralá pumpa Medos s velice strašidelným podzemním parkovištěm.

Pokud si tuto ponurou atmosféru umocníte sychravým listopadem, rozkopanou ulicí, chodníky i křižovatkou Jana Želivského, určitě do dveří, které připomínají pekelnou bránu, nevstoupíte levou nohou. 

My se o to přesto pokusili, abychom přinesli dojmy a zkušenosti s letitým zdravotnickým pracovištěm. Když už jsme zmínili kopání, musíme říct, že i Vinohradská poliklinika prošla jistou rekonstrukcí. Několik týdnů se v ní vrtalo a zjevně se měnila také okna. Ještě v polovině listopadu tyto práce připomínaly zákazové značky a několik dělníků před vchodem. Zacelovali rány po těžkých automobilech, které vytrhaly desítky dlažebních kostek. 

Sice jsme chvíli váhali, ale nakonec přeci jen vkročili. 

Hned za hlavní branou je obrovská cedule, rozcestník do jednotlivých pater s kontakty na lékaře. Musíme ocenit, že vše je psáno velkým písmem. Přesto jsme museli jedné ze seniorek pomoci při hledání interny. „Jdu na předoperační vyšetření,“ svěřila se. Příslušná ordinace MUDr. Sousedíkové se nacházela až v 5. patře a v tu chvíli jsme se seniorce nedivili, že tak vysoko na uvedenou tabuli nevidí. 

Nebe a dudy

Naproti informační desce se nachází lékárna, ale ta byla k našemu překvapení v pondělí dopoledne zavřená a zamřížovaná. Jak jsme zjistili, tento stav trvá již dlouhé měsíce. Kdo by nutně potřeboval léky, nemusí smutnit. Pár kroků odsud je Dr. Max a do patnácti minut jste ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. 

Upřímně řečeno, Vinohradská poliklinika nás zvenčí skutečně odpuzovala. Omítka je oprýskaná, vyhýbali jsme se loužím a všechno na nás působilo tak nějak děsivě. Uvnitř se však nachází úplně jiné prostředí. Už ve spodních patrech, kde sídlí například rehabilitace, traumatologie, ortopedie nebo chirurgie, jsme spatřili úplně jiný svět. Kožené, pohodlné sedačky, jasné světlo na chodbách, pořádek. Během naší návštěvy jedna z uklízeček zaznamenávala svým podpisem právě dokončený okruh. Z nižších pater jsme se dostali výš. 

Zdrželi jsme se zkoumáním EKG a alergologie. Trošku šrumec způsobila naše návštěva gynekologie, kde jsme pro jistotu řekli, že hledáme odběry krve. „Páté patro!“ zněla razantní odpověď sestry. 

Náš pocit byl takříkajíc zvláštní. Místo, které se zprvu jevilo jako budova pro jakoukoli hororovou adaptaci Stephena Kinga, svým interiérem překvapila. Nikde jsme sice neviděli automat na občerstvení, ale ten jsme nakonec našli v sousedící budově na adrese Vinohradská 174. Abychom nezapomněli, důležitá je i dostupnost. Nabízí se Áčko (Flora, Želivského), případně řada tramvají (Olšanské hřbitovy). Horší je to s parkováním. Podél Vinohradské je téměř bez šance a v momentě, kdy se naproti konají velké pohřby, nezaparkujete ani na placeném, soukromém stání. Pro cestu na Vinohradskou polikliniku proto jednoznačně doporučujeme MHD. 

ZÁVĚR: Čistota: 80% Dostupnost: 80% Parkování: 20% Ostatní služby: 30% Celkové hodnocení: 52,5%