REPORTÁŽ: Při návštěvě Jihočeského kraje jsme zavítali například do Českých Budějovic, Strakonic, Jindřichova Hradce či Písku. Všechna tato města jsou opravdu nádherná a jejich obyvatelé mohou být právem pyšní nejen na historické památky, ale také na rozsáhlé nemocniční areály.
foto: SinMed.cz/Budova sídla polikliniky
Až na jihu Čech jsme si vlastně poprvé uvědomili, jak přirozeně souzní rozkvetlé keře, stromy a květiny s jednotlivými budovami klinik. Opravdu to tam působilo velmi příjemně a harmonicky.
Ve výčtu našich zastávek pochopitelně nemohl chybět ani Tábor. Zde jsme se věnovali nejen bohaté husitské historii (známé Husitské muzeum), ale také Kostelu Proměnění Páně na hoře Tábor nebo Muzeu čokolády a marcipánu.
V Táboře jsme se však především soustředili na tamní nemocnici a polikliniku. Máme na mysli tu, která se nachází na Budějovické ulici. Jedná se o několikapatrové (suterén, přízemí, 1. a 2. patro) nestátní ambulantní zařízení, které se primárně zaměřuje na onemocnění pohybového aparátu.
Individuální péče
Poliklinika sice spolupracuje s většinou zdravotních pojišťoven, ale není problém si zde zaplatit individuální péči. Celková prohlídka (vstupní a výstupní pro zaměstnavatele, pro sport či hasiče) stojí 500 korun, výpis pro životní pojištění 300 korun. Masáže pro samoplátce se liší podle délky. Třicetiminutová vychází na 400 a hodinová na 700 korun. Za výkony ortopeda a revmatologa nehrazené pojišťovnami se stanovuje cena dohodou. Tolik k obecné rovině.
Budovu polikliniky jsme nejprve obešli a připadala nám hezká a udržovaná. To samé platí o vnitřních prostorách. Světla svítila, stěny byly vymalované a nepoškozené. Místy se sice omítka loupala, ale to jsme přisuzovali spíše vlhkosti než nedbalosti. Zaujala nás také barevná kombinace, jak ostatně vidíte ve fotogalerii. Část budovy byla světle zelená, část bílá a část modrá.
Drobnější výtky máme k některým křeslům, jejichž polstrování zjevně dosloužilo už před mnoha lety. Z celkového pohledu jsme však narazili na čistotu a pořádek, což rozhodně oceňujeme.
Pavučiny
Nejzvláštnější pocit jsme však měli cestou ven. Procházeli jsme vyklizeným prostorem, obloženým dřevem, kde se nacházel snad jen jeden odpadkový koš s pytlem a lavička. Až při bližším zkoumání nás zaujal počet nevymetených pavučin. Těch zde bylo opravdu, opravdu hodně a místo tak působilo zanedbaně.
Dále jsme zde objevili spíše provizorní parkoviště s rezervovanými místy pro lékaře a částečně narušenou stěnu u schodiště. Škoda těchto detailů. Nebýt jich, táborskou polikliniku bychom určitě bez váhání vychválili.
Kvitujeme plošinu pro vozíčkáře, kteří to mají obzvlášť těžké. S jedním z nich jsme v Táboře měli možnost hovořit. K jeho slovům se vrátíme v samostatném článku.
|
ZÁVĚR:
Čistota: 74%
Dostupnost: 70%
Parkování: 70%
Ostatní služby: 70%
Celkové hodnocení: 71%
|