Nemocnice Tábor: Zadní část bychom raději neviděli

REPORTÁŽ: Nemocnice Tábor jako akciová společnost splňuje většinu očekávání. Na první pohled nám přišla úžasná. Viděli jsme upravené budovy, udržované trávníky, prstem poklepali na kámen připomínající vznik samostatného československého státu a ocenili jsme také heliport. Na druhé straně jsme však narazili na zákoutí, kterému bychom se příště nejraději vyhnuli. Všechny hezké pocity byly rázem pryč.

Tolik první dojmy poté, co jsme se vrátili z návštěvy Jihočeského kraje, kde jsme strávili prakticky celý duben, nacestovali téměř 1 500 kilometrů, přinesli několik reportáží a pořídili okolo 800 fotografií.

Táborskou nemocnici nevede lékař. V jejím čele stojí ekonom Ivo Houška. Jediným lékařem v managementu je Jaromír Cheníček, náměstek pro intenzivní péči. Nemocnice disponuje velmi širokým zázemím, které zahrnuje chirurgické, dětské, neurologické, gynekologicko-porodnické a kardiologické oddělení, dále specializované ambulance pro léčbu bolesti a lipidovou problematiku, lékárnu, odběrové centrum pro dárce krve, hematologii, klinickou biochemii, lékařskou mikrobiologii, anesteziologicko-resuscitační péči, oční a infekční oddělení, gastroenterologii, hemodialýzu i centrum infuzní terapie. Oddělení a ambulancí je ještě více.

Výčtem jsme chtěli zdůraznit velikost tohoto zdravotnického zařízení.

Ten nápis…

Začněme u vchodu. Fakultní Thomayerova nemocnice a Nemocnice s poliklinikou Mělník nás v minulosti zaskočily řadou zrezivělých a viditelně zastaralých cedulí. V Táboře jsme na podobnou značku narazili přímo nad hlavními dveřmi. O dírách v tyčích, které ji držely, ani nemluvě. Stačí se podívat do galerie. Je velká škoda, že se vstupní bráně nevěnuje větší pozornost.

Samotný areál je totiž velmi hezký. A to nejen díky správnému zacházení, ale především díky dostatečnému množství zeleně a stromů. Místní vrba nás okamžitě nadchla. O to silnější byl náš dojem, když jsme se na jednom z kamenů dočetli, že dne 6. října 2018 byl u příležitosti stého výročí vzniku samostatného československého státu zasazen v Nemocnici Tábor památeční strom, „lípa svobody“. Do časové kapsle byl vložen dokument budoucím generacím s přáním lepšího života od zaměstnanců nemocnice.

Příjemnou atmosféru umocnily sluneční paprsky a my se vydali procházet jednotlivými odděleními. Prakticky všude panoval pořádek. Našli jsme jen pár papírků, staré noviny a odložené tričko. Celkově však úklid i čistotu hodnotíme pozitivně a nemáme k nim zásadní připomínky. Orientace v areálu byla dobrá, značení srozumitelné.

Drobné změny pomohou

O to horší byl výše zmíněný zadní trakt. Zde jsme objevili odložené věci a harampádí, které by spíše patřilo do sběrného dvora. Proč bylo uloženo téměř před „kanceláří“ údržby, nevíme, každopádně místo na nás působilo velmi zanedbaně a depresivně.

Opět odkazujeme na fotogalerii.

Tím jsme naši jihočeskou pouť zakončili. Táborská nemocnice je bezesporu nadstandardní zařízení, upravené a příjemné. Několik drobných a nenáročných oprav by si však zasloužilo. Začali bychom u vstupní cedule a pokračovali důkladnějším úklidem v zadních částech areálu. Abychom nezůstali u slov, pět odložených plastových lahví jsme sesbírali a odnesli do koše.

ZÁVĚR: Čistota: 75% Dostupnost: 80% Parkování: 75% Ostatní služby: 70% Celkové hodnocení: 75%