RECENZE: Nejprve musíme popsat anabázi, díky které jsme se do kolínské nemocnice (Oblastní nemocnice Kolín, a. s., nemocnice Středočeského kraje) vlastně dostali. V první polovině ledna jsme se rozhodli vybočit z recenzí pražských zdravotnických zařízení, a proto vyrazili do Benešova, ležícího necelých 50 kilometrů od centra hlavního města.
foto: SInMed.cz/Čekárna v Kolíně
Zrovna začalo hustě sněžit, ale v tamní nemocnici panoval absolutní pořádek, klid a čistota. Jelikož šlo o naši druhou návštěvu mimo metropoli, chtěli jsme mít srovnání. Právě proto jsme si s jednodenním odstupem od Benešova vybrali Kolín. Cesta vlakem nám trvala asi hodinu. Čas jsme nepočítali, všechno příjemně ubíhalo díky tomu, že jsme se v kupé bavili hned s několika Kolíňáky. Chvíli o politice, hlavně o Vítu Rakušanovi, chvíli o hokeji, abychom nakonec skončili u čím dál dražšího piva.
Do nemocnice jsme přišli ve středu 14. ledna odpoledne, kdy počasí stále ukazovalo svou horší tvář. Pršelo a sněžilo současně. Ráno jsme se ještě před odjezdem podívali do Thomayerovy nemocnice na traumatologii. Čekárna praskala ve švech, což se pro následující řádky ukázalo jako důležité zjištění.
Oblastní nemocnice Kolín je šikovně umístěná a přehledná, ačkoli některé ukazatele by si zasloužily renovaci. Ani jednou jsme se v ní neztratili.
Nesrovnatelné s Prahou
Postupně jsme prošli oční, plicní, chirurgii, internu i moc hezký dětský pavilon. Všude bylo čisto a klid. O typickém pražském ruchu, jaký jsme během uplynulých měsíců poznali, se opravdu mluvit nedalo.
Na závěr jsme si nechali pohotovost, abychom měli srovnání s Thomayerovou nemocnicí. Přišli jsme před ordinace, kde čekalo jen pár lidí, a po chvíli se dali do řeči se dvěma z nich. Oba mladší muži byli z Prahy. Na potíže jsme se ptát neodvážili, na okolnosti jejich příjezdu ano.
„Bydlím na Starém Městě. Na Františku to asi znáte, tam bych byl ještě teď,“ řekl první z nich. „Jo, jo, tam se čeká hodiny a hodiny. V noci bych se tam neodvážil,“ dodal, zatímco svíral a hladil pohmožděné zápěstí.
Z Prahy je to kousek
Druhý třicátník přijel z Černého Mostu. „Upadl jsem. V Praze by to trvalo,“ vysvětlil.
Od těchto mužů jsme se dozvěděli, že podobný přístup využívá také řada jejich kolegů a známých, kteří si však místo Kolína vybírají spíš Beroun, výjimečně Příbram. Než jsme dohovořili, první muž už byl vyzván do ordinace, takže jsme se ani nestihli rozloučit. Druhému jsme poděkovali a odešli.
Cestou ven jsme zaznamenali několik letáků (certifikátů) potvrzujících spokojenost pacientů. Bývali bychom jeden vyplnili, jenomže služby zdravotníků jsme nepotřebovali a lhát se nemá.
Kolínská nemocnice na nás zapůsobila vynikajícím dojmem. Navíc jsme na žádné budově neviděli zpuchřelé či opadané omítky, jako tomu bylo ráno v Thomayerce.
|
ZÁVĚR:
Čistota: 85%
Dostupnost: 80%
Parkování: 60%
Ostatní služby: 78%
Celkové hodnocení: 75,8%
|