REPORTÁŽ: Většinu míst po České republice spojujeme se sportovními týmy. Ať jsme úplně přesní, s fotbalovými mančafty. Ačkoli však byl jindřichohradecký FK založen před více jak sto lety, nic moc nám neříkal. Proto jsme město vůbec neznali.
foto: SinMed.cz/Nemocnice Jindřichův Hradec
A tak jsme ještě před návštěvou zdravotnického zařízení chodili sem a tam a byli překvapeni, jak krásnou lokalitu jsme objevili. Abychom neodbíhali, zmíníme jen menší kostel svatého Jakuba s Černínskou hrobkou a naprosto, ale naprosto úžasný Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec. Z něj nám spadla čelist.
Po krátké túře za památkami nám už nic nebránilo v návštěvě místní nemocnice. Není tak obrovská jako ta v Českých Budějovicích, ovšem krásná je. V areálu jsou umístěny například urgentní příjem, pohotovost a operační sály. Dále zde naleznete JIP, ARO a několik odborných ambulancí. Další dělení je podle lůžkové a nelůžkové části. Dalo nám trochu zabrat, než jsme pochopili strukturu, ale pak už to šlo všechno ráz na ráz.
Navštívili jsme například anesteziologicko-resuscitační oddělení, chirurgické oddělení, dětské, gynekologicko-porodnické oddělení, internu a následnou intenzivní péči, neurologické oddělení, dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči, oddělení následné a rehabilitační péče, oddělení sociální a paliativní péče, ortopedii nebo oční, nosní, krční (ORL).
Tentokrát proto navzdory zvyklostem začneme uvnitř nemocnice. Všechno zde bylo čisté, na což si potrpíme, jelikož čistota je základ.
Všude bylo čisto
Dříve, než jsme se vypravili prohlížet prostory, jsme zavítali na toalety. Byly vypulírované. Nechybělo mýdlo, dostatek toaletního papíru ani ubrousky. V tomto směru si Nemocnice Jindřichův Hradec zaslouží pochvalu. Nejinak tomu bylo na chodbách.
Opět jsme narazili na srovnané židle, kompenzační pomůcky, jako například vozíky, a dokonce i špinavé prádlo bylo zarovnané do pytlů a ty byly ve velkých boxech. Opět nás potěšil vyvolávací systém pro pacienty. Na jihu Čech jsme byli ve všední den odpoledne, kdy už nemocnice nepraskala ve švech. Přes den si každopádně umíme představit nával. Jedná se o středně velkou nemocnici, což hovoří za vše.
Velmi hezký je taktéž venkovní areál. Už jen proto, že jsme zde byli v polovině dubna, na nás tamní zeleň působila velice příjemným a relaxačním dojmem. Narazili jsme i na výraznou sochu lva, jehož jsme si ihned spojili se znakem města. Jedinou pihou na kráse byla otevřená dílna, možná kumbál, kde bylo naskládané všemožné harampádí. Nebýt otevřených dveří, jak ostatně vidíte v galerii, nikdy bychom takový mišmaš nezaznamenali.
Ale to bylo vše, co se dá zdejšímu prostředí vytknout.
Je to navíc jedna z mála nemocnic, ve které jsou po celém areálu cedule zakazující kouření a chození po trávníku. V areálu nás také zaujaly kopce hlíny tvořené biologickým odpadem.
|
ZÁVĚR:
Čistota: 86%
Dostupnost: 70%
Parkování: 60%
Ostatní služby: 72%
Celkové hodnocení: 72%
|