REPORTÁŽ: Už jsme psali, že jsme se na jih Čech vydali v dubnu, kdy se počasí alespoň částečně umoudřilo. Díky tomu jsme mohli spatřit věci, na které jsme v předešlých zimních měsících nenarazili. Ano, hovoříme především o zeleni.
foto: SinMed.cz/Nemocnice České Budějovice
Nejprve ale zůstaneme v Praze. Všeobecná fakultní nemocnice, IKEM, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, FN Bulovka nebo Ústřední vojenská nemocnice sídlí v letitých budovách.
Pokud bychom se zde soustředili výhradně na zahrady, tedy trávníky, keře a stromy, na prvním místě by byla právě ÚVN. Následoval by IKEM, a to především díky sousedícímu Kunratickému lesu. Pro mimopražské dodejme, že jde o rozsáhlou oblast, kde pravidelně narazíte na mnoho druhů zvěře, rybáře, rodiny s kočárky i běžce. Skrz tento les se navíc bez problémů dostanete až k OC Chodov, tedy směrem na Jižní Město. Podobně příjemné výhledy nabízí také Fakultní Thomayerova nemocnice, která s IKEMem prakticky sousedí.
Zbylé nemocnice sice disponují zelení, ale rozhodně ne v takové kvalitě jako v Českých Budějovicích, kde nás tamní zahrady a skalky doslova okouzlily. První, čeho jsme si všimli, byla čistota. Každý někdy pracoval na zahradě a ví, jak snadno se bahno přenese na chodník nebo domů. V tomto případě se nic podobného nekonalo. Trávníky byly pečlivě posekané, některá místa evidentně čerstvě osázená. Keře upravené a vzrostlé stromy dotvářely impozantní atmosféru. Chodníky byly dokonale čisté.
Krása ve všech směrech
Aniž bychom byli kdovíjak zdatní botanici, i tak jsme v areálu zaznamenali například okrasné javory nebo smrk pichlavý. Docela bychom si vsadili na tavolníky, levandule a nízké jalovce. Když jsme zde stáli a fotografovali, připadali jsme si spíše jako ve vysokoškolském kampusu či uprostřed klášterního dvora. Stromy jsou totiž vysazeny s citem. Nepřekážejí, naopak vytvářejí harmonii s upravenými budovami jednotlivých klinik.
Nepřekvapilo nás proto, když jsme viděli lékaře, sestry i pacienty, jak postávají na slunci a užívají si prostředí. Stejně jako my. Za zmínku stojí i fakt, že nejde o uzavřený či uměle vymezený prostor. V Praze je běžné, že nová zdravotnická centra mají menší „zelené kouty“. Zde je ale zeleň přirozenou součástí celého areálu. Výborně na nás zapůsobil i ústřední nápis nemocnice, obklopený keři, květinami a upravenými trávníky.
Je totiž důležité si uvědomit, že prostředí má zásadní vliv na psychický stav pacientů. Pohled do živé přírody je nesrovnatelný s výhledem na oprýskanou fasádu sousední budovy. Na ty jsme bohužel opakovaně naráželi například v Ústeckém kraji, kde nám pacientů bylo upřímně líto.
Také proto jsme při hodnocení českobudějovické nemocnice uvedli, že jsme zde strávili více než dvě hodiny. A nelitovali jediné minuty. A to stále mluvíme o začátku dubna. V letních měsících musí být zdejší areál ještě působivější a atraktivnější.