Návrh zákona na změnu financování veřejnoprávních médií se překotně řešil v Poslanecké sněmovně z pátku na sobotu. Koaličním poslancům se jej nakonec podařilo schválit v prvním čtení v sobotu nad ránem.
foto: SinMed.cz/Oto Klempíř
Návrh, který připravil resort kultury pod vedením ministra Oty Klempíře (Motoristé), ve společnosti vyvolal řadu bouřlivých reakcí a demonstrací.
První se konala již v pátek v noci u sněmovní budovy, další v neděli v Praze na Staroměstském náměstí, ale i v dalších městech. Plánuje se také shromáždění na Letné.
Vláda podle návrhu určila pro ČT i ČRo pevný rozpočet. V případě televize se jedná o 5,74 miliardy korun ročně, u rozhlasu o 2,07 miliardy. Proti současnému systému se jedná o snížení o zhruba 15 procent. Příspěvek by se měl vyplácet v měsíčních platbách ve výši jedné dvanáctiny roční výše příspěvku, a to vždy do patnáctého dne daného kalendářního měsíce.
Redakce SinMed.cz v této souvislosti oslovila ministra Klempíře, kterého jsme zastihli na připomínkové akci k 28. říjnu u Obecního domu.
Co se týče demonstrací, má Klempíř jasno. Podle něj jimi lidé vyjadřují svůj nesouhlas „s rušením mediálních poplatků.”
„Já jsem navrhovatel zákona, který chce mediální poplatky zrušit. A já si myslím, že oni nemají pravdu. Oni si zase myslí, že nemám pravdu já, tím dochází k vzájemné interakci,” vysvětlil.
Jako samozřejmost prý bere to, že lidé mají právo říci svůj názor, mají právo se shromažďovat a říkat politikům svůj názor na jejich konání. „Toto patří k současné společnosti,” sdělil redakci a dodal, že pokud se tak děje bez násilí, je ochoten naslouchat.
Nedělní demonstrace, kterou svolal spolek Milion chvilek, nesla název Ruce pryč od médií veřejné služby. Podle pořadatelů a dalších kritiků návrhu zákona povede změna k likvidaci současné podoby České televize a Českého rozhlasu. Za zachování současného modelu financování ČT a Českého rozhlasu se postavila řada osobností, jako například diplomat Michael Žantovský nebo spisovatel Patrik Hartl. Proti postupu vlády se vymezil také prezident Petr Pavel.
Jsme teprve v začátcích
„My jsme v začátku projednávání zákona, jsme v prvním čtení, jedná se ještě o druhé a třetí, budou zřejmě i vratky ze Senátu, takže máme spoustu času naslouchat a dávat do souvislostí takzvané připomínky, tedy pozměňovací návrhy, které opozice k zákonu bude dávat,” uvedl.
Podle Klempíře tak bude následovat ještě široká diskuze o tom, jak by měl nový zákon vypadat a jak by měl být uzpůsoben tak, aby vyhovoval i těm, kteří protestují.
„My chceme naslouchat, my chceme mít zákon, který odstraní zbytečnou mediální daň, tedy veřejnoprávní poplatky. Lidem to neuškodí, naopak jim to velmi pomůže,” dodal.
Oto Klempíř také sdělil, že zákon, který chtějí předložit, má být co nejdokonalejší. A právě proto prý budou poslouchat i slovům protistrany.
S Minářem klidně
Předseda Milionu chvilek pro demokracii Mikuláš Minář při nedělní demonstraci na Staroměstském náměstí v Praze vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO) k veřejné debatě o změně financování veřejnoprávních médií a k dialogu v televizní debatě. „Přestaňte o nás lhát, přestaňte nás zesměšňovat, pohrdat námi občany a přestaňte se vyhýbat dialogu. Přijměte pozvání k dialogu do televizní debaty,“ řekl Minář.
Ministra Klempíře jsme se proto ptali, jak by reagoval, pokud by byl k debatě vyzván on.
Klempíř na adresu Mináře uvedl, že je to „slovutná figura” a že on osobně by se schůzky zúčastnil. Dodal ale, že Milion chvilek zbytečně tlačí na pilu a dělá aktivistickou politiku.
17. listopad
Tématem, které se aktuálně řeší, jsou také finance pro nevládní organizaci Díky, že můžem. Ta pořádá akce na Národní třídě. Ministerstvo kultury totiž letos nepřispěje na pořádání oslav 17. listopadu žádné finance. Projekt Korzo Národní se tak nakonec obrátil přímo na občany, od kterých se mu podařilo vybrat více než 8 milionů korun. Dárci za dva dny poslali tolik, že se program kompletně pokryje.
Podle vyjádření Ministerstva kultury ČR byla v roce 2023 poskytnuta dotace ve výši 500 tisíc korun, v roce 2024 1,5 milionu korun v roce 2025 700 tisíc korun.
„Semknutí veřejnosti a rychlost, s jakou se podařilo letošní ročník zajistit, je pro nás silným důkazem fungující občanské společnosti. Jsme za to obrovsky vděční. Zároveň ale vnímáme, že úspěch jedné sbírky nemůže zastínit realitu, které teď kultura čelí,“ uvedla výkonná ředitelka Díky, že můžem Bára Stárek.
Klempíř pro naši redakci uvedl, že se v tomto případě nejedná o nic osobního. Podle něj to „není averze ani nenávist, ale prostě nesplnili dotační podmínky.” Prý to potvrzují i rozhodnutí odborných komisí. Bývalý ministr Baxa však uvedl, že ministr může rozhodnout i bez doporučení komisí.
„Toto jim ve finále pomohlo k popularitě, ale také k penězům, protože vybrali ve finále mnohem více. Takže já jsem rád, já jim tleskám,” dodal.
Na dotaz, zdali se plánuje oslav na Národní třídě zúčastnit, odpověděl jednoznačně: „Půjdu tam, budu se těšit.“