„Ministr Zůna se vědomě vyhýbá parlamentní kontrole a nemá dostatečnou politickou autoritu k prosazení dlouhodobé modernizace armády,“ říká v rozhovoru pro SinMed.cz Jana Černochová. Varuje také, že škrty v rozpočtu rezortu obrany vytvoří nebezpečný dluh do budoucna.
foto: SinMed.cz/Jana Černochová
Vláda Andreje Babiše snížila oproti původním plánům předchozího kabinetu výdaje na obranu a vy jste varovala, že armádě bude chybět zhruba 21 miliard korun. Který konkrétní projekt nebo schopnost Armády ČR je podle vás nyní tímto rozhodnutím nejvíce ohrožen?
Babišova vláda snížila rozpočet Ministerstva obrany oproti návrhu naší vlády o 21 miliard korun. Ministerstvo samo uvádí, že financování plánovaných projektů za 16,4 miliardy přesouvá do roku 2027.
V čem je podle vás problém?
Zahájené a smluvně zajištěné strategické projekty tím bezprostředně ohrožené nejsou. Problém je u projektů, které se teprve měly rozběhnout. Za velmi vážné považuji zejména další posilování protivzdušné obrany a schopností proti dronům a střelám. V současné bezpečnostní situaci si nemůžeme dovolit modernizaci armády odkládat a vytvářet si další dluh do budoucna.
Poznámka: Ministerstvo obrany v dokumentu Základní informace k rozpočtu MO na rok 2026 uvedlo: „Nové projekty se neruší, pouze se zahájení financování posouvá (rok 2026 byl od počátku považován jako přechodný). Pro Ministerstvo obrany jsou rozhodující rozpočtové roky 2027-2029, kdy se bude plnit jádro našich národních politicko-vojenských ambicí.“
Ve své červnové interpelaci jste kritizovala ministra obrany Jaromíra Zůnu za to, že se jich za šest či sedm měsíců ve funkci zúčastnil pouze jednou. Považujete jeho neúčast za projev pohrdání Parlamentem a parlamentní demokracií?
Ano, považuji to za pohrdání Parlamentem a parlamentní demokracií. Nejde o jednu omluvenou absenci. Už v červnu jsem ve Sněmovně upozorňovala, že se ministr Zůna za prvních šest až sedm měsíců účastnil interpelací pouze jednou a z osmi jednání výboru pro obranu jen poloviny. Pokud se ministr opakovaně neúčastní interpelací ani jednání výboru, kde má svoji práci obhajovat a odpovídat na otázky poslanců, vědomě se vyhýbá parlamentní kontrole. Interpelace ani výbory nejsou dobrovolná společenská akce. Ministr je členem vlády, která se ze své činnosti odpovídá Poslanecké sněmovně, a podle toho se má také chovat.
Máte za to, že ministr Zůna má dostatečnou politickou autoritu k tomu, aby prosadil dlouhodobé modernizační projekty Armády ČR, nebo podle vás jeho pozice ve vládě slábne?
Zatím nevidím nic, co by mě přesvědčilo, že Jaromír Zůna má uvnitř vlády dostatečnou politickou autoritu k prosazení dlouhodobé modernizace armády. Ministr obrany musí být schopen vybojovat peníze nejen na již podepsané smlouvy, ale i na projekty, které armáda potřebuje v dalších letech. Předchozí vláda rozhodla o postupném navyšování obranných výdajů a pro rok 2027 počítala s 2,4 procenta HDP. Současná vláda pro rok 2027 plánuje dvě procenta. To podle mě o skutečné pozici ministra (sebe)obrany uvnitř kabinetu vypovídá poměrně jasně.
Komunální volby se blíží a ODS bude obhajovat řadu radnic, které v minulosti získala. Co bude podle vás pro ODS největší výzvou?
Největší výzvou pro ODS v komunálních volbách bude přesvědčit voliče konkrétními výsledky práce v jednotlivých městech a obcích. Komunální volby jsou ze všech voleb nejméně o celostátních heslech a nejvíce o tom, jestli lidé vidí, že jejich radnice funguje a volení politici pro ně pracují. Rozhodovat budou především kvalitní kandidáti, jejich práce a důvěryhodnost v konkrétním místě.
Jak nahlížíte na medializované kauzy Filipa Dvořáka a Ondřeje Prokopa?
K případu Filipa Dvořáka ani k majetkovým poměrům Ondřeje Prokopa se bez znalosti všech podkladů nechci vyjadřovat. Obecně platí, že každý komunální politik musí být schopen své majetkové a podnikatelské záležitosti veřejnosti transparentně a věrohodně vysvětlit.