ROZHOVOR: „Když mi člověk v Jeseníku řekne, že nemůže sehnat zubaře, není to pro mě statistika. Je to konkrétní člověk, kterého znám, a konkrétní problém, který řeší,” říká pro SinMed.cz poslankyně a starostka obce Jeseník Zdeňka Blišťanová (TOP 09). V rozhovoru jsme se věnovali také životnímu prostředí a pozitivům, která s sebou nese zvolení starosty do Sněmovny.
foto: Oficiální profil na Facebooku, se svolením/Zdeňka Blišťanová
Zastupujete TOP 09 v PSP ČR a v letošních volbách jste se znovu rozhodla obhajovat mandát na radnici v Jeseníku. Souběh více funkcí v mnoha lidech vyvolává negativní reakce. Jak zvládáte dělat starostku, poslankyni a ještě být členkou ve Výboru pro sociální politiku, Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a jednom podvýboru a komisi?
Samozřejmě to vyžaduje velké pracovní nasazení, dobrý tým a také schopnost říct si, co je opravdu důležité. Také je potřeba si říct, že já ty funkce nevnímám jako několik oddělených židlí. Ony jsou propojené.
Jako starostka každý den vidím, jak rozhodnutí státu dopadají na konkrétní lidi a na fungování města. A jako poslankyně mám možnost tyto zkušenosti přenést přímo tam, kde se zákony tvoří. Právě ve výborech se zákony podrobně projednávají, hledají se jejich slabá místa, připravují se pozměňovací návrhy a rozhoduje se o tom, co nakonec půjde dál do Sněmovny.
Takže problém, který ráno řeším v Jeseníku, můžu odpoledne řešit v Praze. A naopak. To je pro mě obrovská výhoda. Nejsem poslankyně, která se jednou za čas přijede podívat do regionu. Jsem starostka, která se dostala do Sněmovny. A to je velký rozdíl.
V komunálních volbách v roce 2022 jste obdržela 6,41 procent hlasů (strana Jeseník srdcem, za kterou jste kandidovala, 30,76 procent), ve sněmovních pak 11,1 procenta (koalice SPOLU, za kterou jste kandidovala, měla celkem 20,14 procent). Jaký výsledek pro vás bude letos úspěchem?
Letos chceme výsledek z komunálních voleb minimálně obhájit, ale naším cílem je jít výš. Bude to signál toho, že lidé vidí naše úspěchy a chtějí, abychom jako Jeseník srdcem dál vedli město. Za poslední roky se totiž Jeseník dost proměnil. Máme za sebou konkrétní výsledky, podařilo se nám získat peníze na projekty, které by město samo nikdy nezvládlo, a po povodni jsme se pustili do obnovy, která bude trvat ještě řadu let. Jen na obnovu města jsme připravili desítky dotačních záměrů v řádu miliard korun. Víme, jak Jeseník posouvat dopředu a samozřejmě v tom chceme pokračovat.
Na vašem facebookovém profilu jste prezentovala nový vodní zdroj. V době letošního sucha se ukázalo, že právě tyto projekty jsou velmi důležité. Připravujete na Jesenicku, potažmo celém Olomoucku ještě další podobné projekty?
Povodeň nám ukázala, co dokáže voda, když jí přijde příliš mnoho. A letošní sucho nám zase připomíná, jak důležité je mít jistotu, že jí budeme mít dostatek. Nový vodní zdroj proto vnímám jako součást dlouhodobé strategie pro město. Potřebujeme posilovat vodárenskou infrastrukturu, hledat další zdroje a zároveň se naučit lépe hospodařit s vodou v krajině. Nemůžeme vodu jen odvádět pryč. Když jí máme málo, musíme ji umět zadržet. Když jí přijde příliš mnoho, musíme umět zpomalit její cestu k městu. A právě v tom vidím jednu z velkých výzev pro Jesenicko v dalších letech.
Zajištění pitné vody a nového zdroje je jedna věc, ale jak je Jeseník připraven na extrémy z druhé strany, tedy na bleskové povodně, které v roce 2024 obec zasáhly? Jaké konkrétní protipovodňové změny se v návaznosti na to podařilo prosadit a co ještě zbývá udělat?
Musíme pracovat s celým územím, odkud do Jeseníku přitéká. Zažila jsem, co dokáže voda během několika hodin udělat s městem, s lidmi i s infrastrukturou. Proto dnes nechceme řešit jen to, co se děje na území Jeseníku. Připravujeme takzvanou modrou mapu Jesenicka, která má zmapovat odtokové poměry celého regionu. Potřebujeme vědět, odkud voda přichází, kde jsou kritická místa a kde ji můžeme zadržet nebo zpomalit ještě předtím, než dorazí do města.
Pokračujeme také v opatřeních v celém povodí Bělé. Neříkám, že dokážeme zabránit každé povodni. To by nebyla pravda. Ale můžeme udělat maximum pro to, aby příště voda napáchala co nejméně škod.
Jesenicko čelí několika strukturálním výzvám, jako je dopravní dostupnost, odliv mladých lidí a další. Jaké konkrétní legislativní kroky v Poslanecké sněmovně prosazujete, aby se podmínky pro život v odlehlých regionech reálně zlepšily?
Jesenicko nechci ve Sněmovně prezentovat jako region, který má jen problémy. Chci, aby se na něj začalo dívat jako na region, do kterého má smysl investovat.
Proto se věnuji hospodářsky a sociálně ohroženým územím, dnes označovaným také jako Regiony příležitostí. Podílela jsem se na rozšíření podvýboru pro regiony v transformaci právě o tuto problematiku.
Teď je pro mě zásadní, jak budou nastavené evropské fondy a další podpory v příštích letech. Pokud stát ví, že některé regiony mají horší dopravní dostupnost, méně služeb, méně pracovních příležitostí a odcházejí z nich mladí lidé, nemůže se tvářit, že všude stačí stejná pravidla.
A tady je pro mě obrovská výhoda zkušenosti starostky. Když se projednává zákon, který se dotýká obcí, vím, co jeho paragraf znamená v praxi. I proto věřím, že moje práce ve Sněmovně má velký smysl.
Působíte ve Výboru pro sociální politiku. S jakými největšími sociálními problémy se na vás obracejí přímo obyvatelé Jesenicka a daří se vám je promítat do celostátních zákonů?
Nejčastěji se na mě lidé obracejí kvůli zdravotní a sociální péči, bydlení, seniorům nebo rodinám. A na Jesenicku je každý takový problém často ještě větší kvůli vzdálenosti a menší nabídce služeb. Vezměme si třeba zubaře. Když mi člověk v Jeseníku řekne, že nemůže sehnat zubaře, není to pro mě statistika. Je to konkrétní člověk, kterého znám, a konkrétní problém, který řeší.
Ne každý problém vyřeší změna zákona. Ale když se zákon připravuje, musí u toho být slyšet i lidé z regionů, jako je Jesenicko. Právě proto považuji za důležité, že mohu zkušenost z města přenést přímo do Sněmovny. A možná právě proto mě ta práce pořád baví. Když se po dlouhém vyjednávání podaří něco skutečně změnit, vím, proč to celé dělám.
Protože za každým zákonem je nakonec člověk. A za každým dobrým rozhodnutím by měl být lepší život.