ROZHOVOR: 1. místopředseda Poslanecké sněmovny a poslanec hnutí ANO Patrik Nacher byl jedním z 2732 poškozených v projektu PlatonCoin. V této kauze byla dosud obžalována čtveřice osob a jak pro SinMed.cz potvrdil mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej, způsobená škoda přesahuje půl miliardy korun.
foto: SinMed.cz/Patrik Nacher
Poté, co Deník N upozornil na poslancovu investici, stal se Patrik Nacher především na sociálních sítích terčem urážek, posměchu a nadávek.
V obsáhlém rozhovoru pro SinMed.cz vysvětluje nejen okolnosti své investice, ale také konkrétní důsledky celé kauzy.
„Psychoterapeut nemůže mít sám problémy? Stejně tak psycholog, který radí lidem ve vztazích, nemůže být třeba rozvedený? To, že člověk někde udělá chybu, přece automaticky neznamená, že je hlupák nebo že nerozumí tomu oboru, ve kterém tu chybu udělal. Doktor není nikdy nemocný? Hejtři kolem mé zmařené investice rozjeli úplný úlet. Kdybych do nějaké investice zahučel natolik, že bych zadlužil sebe i rodinu, pak bych řekl, ok, jsem finančně negramotný. Když ale uděláte chybu v jedné investici, je to něco jiného. I velcí byznysmeni narazili v několika projektech, než uspěli,“ vysvětluje Patrik Nacher.
Takovou smršť reakcí vůbec nečekal
„Investičních zkušeností mám za sebou spoustu. Investoval jsem do akcií, mám například ČEZ a bankovní tituly, které jsem na vrcholu prodal. Měl jsem také NWR, tedy New World Resources. Nakupovaly se kolem 220 korun a dnes má ta akcie hodnotu pár halířů a už se s ní neobchoduje. Měl jsem tam ale tolik peněz, že jsem je mohl s klidem odepsat. To prostě k investování patří. Na pražské burze jsem koupil také třeba akcie CPI Property Group Radovana Vítka a i ty šly extrémně dolů a dnes se s nimi také nedá obchodovat. I tyto věci se mi staly a klidně to přiznám. Koupíte akcie za deset, třicet nebo padesát tisíc, ony spadnou. Ale pak mám třeba ČEZ, který naopak funguje. Kdybych dnes jeho akcie prodal, mám na nich výdělek v průměru přes 45 procent. PlatonCoin byla chyba. To se stát může. Člověk ale musí investovat jen tolik, aby ho případná ztráta nijak neohrozila. Já jsem se nechal zkrátka nachytat. Zároveň se kolem toho sešlo několik věcí, které mě zbavily obezřetnosti, kterou ordinuji všem ostatním. A to je podle mě důležité říct lidem. V médiích by nyní měla běžet osvěta, ne články s clickbaitovými titulky,“ připomíná.
Právě tím se dostáváme k podstatě projektu Platon a jeho hlavní tváři Danielu Tannerovi.
„Tanner byl tehdy hodně vidět v médiích. Medializoval se, chodil do různých pořadů a byl prezentovaný jako úspěšný podnikatel. Člověk pak na první dobrou reaguje tak, že když je někdo tolik vidět v médiích, přece to nebude podvodník. Byl vybraný do Microsoftu, do technického inkubátoru, v médiích měl fotografii s papežem. Vystupoval v různých pořadech, jako třeba ve Snídani s Novou, kam jsem chodil i já. Měl rozhovory a články v HN, na iDnes apod. Kdybych chtěl být zlý, řeknu, že se na tom do určité míry podílela i média. Ať se také podívají, koho pouštějí do svého prostoru. Já jim ale nic nevyčítám a nikdy jsem nevyčítal, nefňukal, ani si nestěžoval,“ říká Nacher.
Tyto faktory podle jeho slov snížily jeho obezřetnost.
Poškodit mě?
„Říkal jsem si: To přece není možné, aby šlo o nějaké letadlo, když toho člověka každý pozná, je vidět jeho obličej a je známé jeho jméno. Tanner sídlil na Václavském náměstí, byl veřejně vidět. To všechno ve mně vytvářelo iracionální pocit, že jde o seriózní projekt. Navíc jsem už tehdy byl mediálně známý člověk a poslanec. Říkal jsem si, že by přece neměl motivaci mě poškodit a okrást. Kdyby něco udělal, mohl bych veřejně mluvit o tom, jak špatný ten projekt je. Řekl jsem si, že vzhledem ke svému postavení přece nemůžu být já ten napálený. A právě tohle byla chyba. Člověk má být obezřetný v zásadě bez ohledu na okolnosti kolem.
Zároveň jsem tam nedal tolik peněz právě proto, že jsem konzervativní investor. První rok se mi vrátilo zhruba 15 procent plus nějaké prémie, zbytek jsem nakonec odepsal. Když jsem zjistil, že tam zasahuje policie, začal jsem o tom přemýšlet úplně jinak. A potom jsem už v zásadě rezignoval, protože mi bylo jasné, jak to dopadne,“ dodává.
Jak však Patrik Nacher říká, nebýt připomínky blížícího se soudu, k tématu by se už pravděpodobně nevracel.
„Paradoxně mi tahle zkušenost možná pomohla ušetřit jinde mnohem víc. Co chvíli za mnou někdo přijde s nějakým byznysem nebo investičním projektem. Vesměs říkám ne. Říkal jsem ne už předtím, ale po zkušenosti s PlatonCoinem jsem opatrnější, než jsem byl opatrný předtím. Je to moje chyba, moje peníze a moje zodpovědnost. Za třicet let investování je to věc, kterou jsem odepsal, a vůbec ji už neřeším, na rozdíl od mudrlantů na sítích.“
Vše jsem chtěl vysvětlit
„Myslel jsem si ale, že se z mého případu může udělat osvěta. Že se ukáže, jak člověk může udělat chybu, i když se investování dlouhodobě věnuje. To se nestalo. V zásadě z toho vyšel jeden článek s clickbaitovým titulkem,“ říká na adresu Deníku N.
„Já jsem přitom chtěl, aby ten redaktor pokračoval právě v informační rovině, která je podle mě velice důležitá. Místo toho z textu nakonec vyšlo hlavně to, že jsem v něčem zahučel a že jsem za pitomce. A víte, jak to začalo? Novináři jsem řekl, že mu všechno vysvětlím, protože nemám co tajit. Řekl jsem mu spoustu věcí, některé i mimo záznam. On mi volal na dovolenou. Nemusel jsem vůbec reagovat, ale jsem poctivý pitomec, protože když se objeví nepříjemná věc, mám potřebu na ni reagovat. On však i věci, které byly řečeny mimo záznam, použil. A pak mi přestal brát telefon. Takže asi tak,“ doplňuje.
Ve zkratce pak podle Nachera v mediálním prostoru vzniká absurdní příběh:
„Někdo mě hejtoval na síti X, já ho zablokoval, pak mi napsal e-mail, já ho záhy odblokoval, on mi něco doporučil a já si to koupil. Jenže ty věci od sebe dělí půl roku. Ten člověk se mi za psaní na síti X omluvil a byl jsem s ním v pravidelném kontaktu. Navíc je ze stejného města, odkud pochází moje manželka, tedy ze Vsetína. Jednou jsme se tam osobně potkali, mluvili spolu. Takže nešlo o to, že bych byl tak hloupý a naivní, abych naskočil na slova člověka, kterého jsem sotva znal a dal na jeho doporučení ohledně projektu Platon. Tak to opravdu nebylo,“ vysvětluje.
Kampelička a Petr Fiala
Poslanec odmítá také srovnávání své investice s případem Petra Fialy a Podnikatelské družstevní záložny.
„Pořád se objevuje srovnání mé investice s Petrem Fialou a kampeličkou. Ten rozdíl je ale obrovský. Mně nešlo o to, že Petr Fiala někam dal peníze a nevydělal na nich, jakkoliv jsem si do něj jednou píchnul, to se přiznám. To je ale jeho věc, jako je toto věc moje. Pro mě byl podstatný jiný aspekt případu. Kampelička dělala podivné věci, působili tam kolegové Petra Fialy, přátelé a straníci a vypadalo to, jako by ho oni použili jako nositele reklamy pro další marketing a byznys s touto kampeličkou. Byly tam vazby na ODS, jeho poradce a lidi kolem. To nebylo primárně přece o tom, jestli Petr Fiala vydělal, nebo ne.
Já jsem naopak s Tannerem neměl žádnou vazbu. Přišel jsem tam, vložil peníze, něco jsem vydělal, potom projekt skončil a já jsem o ně přišel. Mezi mými investicemi do NWR, CPI a PlatonCoinu jsou dvě společné věci, tyto investice jsem odepsal a nemám s lidmi kolem nich nic společného. U Petra Fialy se řešilo, že šlo o kampeličku s vazbami na ODS a lidi kolem ní. To je zásadní rozdíl,“ poznamenává Nacher.
Podle svých slov přitom očekává, že i v budoucnu udělá investiční chyby.
„Určitě udělám v budoucnu další drobné chyby. Něco dám do akcií, které neporostou, někde nechám peníze na spořicím účtu s nižší sazbou, protože si ji neověřím. Takových přehmatů mám před sebou ještě spoustu. To je normální součást života a investování. Tomu, co se kolem mě děje, se říká viktimizace oběti. Já jsem poškozená strana, tedy člověk, který by měl být ‚chráněný‘, a přesto jsem zesměšňovaný. A podle mě je to zejména proto, že jsem politik za ANO. Kdybych byl za opozici, jsem si skoro jistý, že komentáře na síti X by vypadaly úplně jinak,“ konstatuje.
„Nikde jsem si přitom nestěžoval, nefňukal, nezneužil jsem svou funkci ani své aktuální postavení. Ano, byla to špatná investice a já se k ní přiznávám. Všechno ostatní už podle mě začíná být skandální a v evropském měřítku celkem nevídané,“ uzavírá Patrik Nacher.