ROZHOVOR: Bývalý místopředseda vlády Petra Fialy, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka v rozhovoru pro SinMed.cz hovořil o blížících se komunálních volbách i o aktuálním dění ve vysoké politice.
foto: SinMed.cz/Marian Jurečka
Na celostátní i krajské úrovni funguje spojení s ODS a TOP 09. Pro komunální volby však lidovci preferují spíše samostatné kandidátky nebo místní koalice. Kde je podle vás hranice, kdy má smysl kandidovat pod značkou SPOLU a kdy je lepší jít do voleb samostatně?
U komunálních voleb je to více o lidech a osobnostech než o stranách. Takže hodně záleží, jak to funguje „lidsky“ v daném místě. Centrálně nikomu nediktujeme s kým má, či nemá spolupracovat a rozhodnutí necháváme na místní úroveň. Výjimkou jsou extremisté a komunisté, kde jde o princip. No a častý problém taky je, že ne ve všech místech, kde kandidujeme, mají všechny strany zastoupení, proto se spolupracuje s místními uskupeními.
Obce a města čelí nedostatku dostupného bydlení i kapacit v domovech pro seniory a situace se bude zřejmě nadále zhoršovat. Jak by měla vypadat efektivní podpora státu vůči obcím, které chtějí tyto služby rozvíjet?
Naprosto zásadním nástrojem pro řešení nedostupnosti bydlení v obcích je program Dostupné nájemní bydlení, se kterým přišla předchozí vláda. Ukázalo se, že obce mají o výstavbu dostupných nájemních bytů obrovský zájem – při alokaci zhruba 7 miliard korun bylo podpořeno 139 projektů, díky nimž vznikne 2 345 bytů, přestože žádosti přesáhly hodnotu 17 miliard korun. To jasně dokazuje, že obce chtějí stavět a mají připravené další projekty za desítky miliard korun.
Současná vláda sice v programu pokračuje a vyčlenila další 2 miliardy korun z rozpočtu a 6 miliard korun na zvýhodněné úvěry, to je ale vzhledem k rozsahu bytové krize stále málo. Místo toho chce stát každoročně populisticky vydávat zhruba 8 miliard korun na financování veřejnoprávních médií. Pokud by stejná částka směřovala každý rok do programu Dostupné nájemní bydlení, byly by to smysluplně investované veřejné prostředky, které by umožnily vznik tisíců nových obecních nájemních bytů a pomohly řešit jeden z největších problémů, kterým dnes české obce čelí.
V menších městech ubývají praktičtí lékaři, zubní ordinace, ale i lékárny. Obce často musí nabízet milionové náborové příspěvky či mzdové dotace. Je podle vás udržitelné, aby zdravotní péči dotovaly obecní rozpočty? A jaký je váš recept?
Je potřeba rozlišovat tři odlišné oblasti – praktické lékaře, stomatology a lékárny. Dlouhodobé milionové náborové příspěvky nebo mzdové dotace z obecních rozpočtů podle mě nejsou systémovým ani udržitelným řešením. Nabídka a poptávka ukazují, že o práci v menších městech a obcích často není dostatečný zájem ani při velmi vysokých finančních pobídkách. Obce mohou pomoci dočasně, například nabídkou prostor či bydlení, ale nemohou dlouhodobě nahrazovat stát, zdravotní pojišťovny a funkční organizaci zdravotní péče.
U praktických lékařů bych si dokázal představit model podobný zdravotnické záchranné službě. V obci by působil zkušený nelékařský zdravotnický pracovník s jasně stanovenými kompetencemi, který by zvládal základní vyšetření, odběry, převazy, kontroly chronických pacientů či administrativní úkony. S lékařem by byl propojen na dálku a pacienty vyžadující lékařské vyšetření by k němu cíleně odesílal. Praktik by tak mohl odborně zajišťovat větší území, aniž by se zhoršila dostupnost základní péče.
U stomatologie mohou být jedním z řešení mobilní ordinace, které by podle pevného harmonogramu pravidelně zajížděly do míst bez stálého zubního lékaře. Nezajistí veškerou péči, ale mohou pomoci s prevencí, kontrolami a základním ošetřením.
U lékáren bych jednoznačně podpořil rozvoj bezpečného online výdeje a doručování léčiv, včetně dostupné konzultace s farmaceutem. Pro řadu lidí, zejména seniorů, chronicky nemocných nebo obyvatel odlehlých obcí, může být rychlé doručení léčiv praktičtější a dostupnější než umělé udržování kamenné lékárny v každé malé obci.
Řešením tedy není soutěž obcí o to, která nabídne vyšší příspěvek. Potřebujeme změnit způsob organizace péče, lépe využívat kompetence zdravotníků, telemedicínu, mobilní služby a moderní distribuci léčiv.
Patříte mezi velké kritiky současné vlády. Nedá mi, abych se nezeptal. Nepřemýšleli jste někdy nad tím, že kdyby lidé byli do roku 2013 s politikou spokojení, Babiš by se k moci nikdy nedostal, a tudíž není to v podstatě i vaše vina?
Je pravda, že část lidí byla před rokem 2013 z politiky zklamaná a tradiční strany udělaly chyby. To je potřeba si přiznat. Zároveň ale není možné tvrdit, že za nástup Andreje Babiše může jedna strana nebo jedna vláda. Navíc Andrej Babiš dělal už roky předtím všechno pro to, aby měl na politiku neformální vliv, i když v ní sám nepůsobil. Udržoval kontakty s politiky ČSSD i ODS, na to nezapomínejme. Než to stále rozebírat, je pro mě ale důležitější se z minulosti poučit a dělat politiku, která stojí na odpovědnosti, důvěře a konkrétních výsledcích.
Co jste si říkal u sporu o účast prezidenta na summitu v Ankaře?
Naše bezpečnost a postavení mezi spojenci by neměly být předmětem politických her. To je v zájmu celé České republiky. Můžeme se přít o spoustě věcí, ale takhle navenek se chovat jako děti, podrývat důvěru v Ústavní soud a jeho rozhodnutí, to je jenom trapné a ničemu to nepřispívá. Namísto toho, abychom tu řešili reálné bezpečnostní výzvy, o kterých summit je, řešíme ublížené ego pana Macinky.