Volby do zastupitelstev obcí konané 23. a 24. září 2022 nabídly velmi zajímavý obrázek. Rozhodl jsem se proto podívat na jejich výsledky trochu podrobněji. Otevřel jsem si portál Českého statistického úřadu a namátkou vybral jedno české, jedno slezské a jedno moravské město. Konkrétně Prahu, Ostravu a Brno. Vycházel jsem přitom pouze z volebních dat, nikoli z osobních preferencí.
foto: SinMed.cz/Andrej Babiš, Tomio Okamura a Petr Macinka (zády)
Hlavní město České republiky ukázalo sílu místních politických subjektů v čele s Prahou sobě, která tehdy získala 14,7 procenta hlasů a 11 zastupitelských křesel. STAN obdržel 7,8 procenta a pět mandátů. Motoristé sobě se ziskem 2,3 procenta neuspěli, naopak SPD získala 5,1 procenta a tři mandáty. Vítězem voleb se stala koalice SPOLU, která získala 24,7 procenta hlasů a 19 mandátů. Hnutí ANO skončilo se 14 zastupiteli při zisku 19,3 procenta.
Ani v Brně nebyla situace výrazně odlišná. Také zde v roce 2022 zvítězila koalice SPOLEČNĚ – ODS a TOP 09, která získala čtvrtinu hlasů a 16 mandátů. Kandidátní listina ANO 2011 obdržela 20,5 procenta hlasů, což znamenalo 13 zastupitelských křesel z celkových 55. Deset mandátů získali lidovci a starostové. PŘÍSAHA Roberta Šlachty obdržela pouze 1,9 procenta, zatímco SPD získala výrazně více, 9,8 procenta. Motoristé tehdy v Brně nekandidovali.
Poslední zastávkou je Ostrava. Ta naopak hnutí ANO výrazně podpořila. Získalo 34 procent hlasů, což představovalo 21 zastupitelských mandátů z celkových 55. STAROSTOVÉ pro OSTRAVU měli 6,8 procenta a čtyři mandáty, OSTRAVSKÁ LEVICE a Piráti o jeden mandát méně. Koalice SPOLU skončila s devíti zastupiteli při zisku 14,3 procenta hlasů. Jen o dvě křesla méně získala SPD. Ani v Ostravě tehdy Motoristé nekandidovali.
A právě tady se podle mého názoru ukrývá největší úskalí letošních komunálních voleb pro hnutí ANO i další vládnoucí strany.
Pražská realita
Celostátní preference totiž nejsou automatickou vstupenkou na radnici. Praha, Brno i Ostrava ukazují, že komunální politika má vlastní pravidla. Voliči mohou dát přednost místním osobnostem, uskupením nebo kandidátům, které osobně znají, před stranickou značkou.
Pokud tedy ANO, SPD nebo Motoristé sobě počítají s tím, že svůj současný celostátní přesah jednoduše přepíšou do výsledků komunálních voleb, může přijít velmi nepříjemné vystřízlivění.
Navíc může fungovat ještě jeden faktor: protestní hlas. Část voličů nemusí jít k urnám primárně podpořit svého oblíbeného kandidáta, ale naopak potrestat stranu, která je na celostátní úrovni zklamala. A platit to může pochopitelně pro kteroukoliv z nich.
Je přitom dobré připomenout, že v roce 2022 vládla pravicová vláda premiéra Petra Fialy.
Přestože tehdy byla jedním z dominantních témat válka na Ukrajině a česká podpora napadené zemi, tyto otázky se do komunálních výsledků nepropsaly tak, jak by někteří očekávali. Praha je zářným příklad toho, co chci vyjádřit.
Jsem proto zvědavý, co se stane letos.
V hlavním městě, řekl bych, díky medializovaným problémům Ondřeje Prokopa a Filipa Turka mnoho pšenky nepokvete.