ROZHOVOR: Pochází z jižní Moravy, z malé vesnice nedaleko Hustopečí. Odmala byla zvyklá mít přírodu za rohem a chodit všude pěšky. Tři roky žila v Dánsku, kde studovala design. Po návratu se pustila do veřejného dění a letos vede kandidátku Zelených v Brně. Co obyvatelům jihomoravské metropole nabízí? Ptali jsme se Natálie Vencovské.
foto: Archiv N. Vencovské, se svolením/Natálie Vencovská
Začnu odzadu. Vrátila jste se z Dánska, protože podle vás i Zelených může být Brno lepší. V čem?
Tento dotaz a jeho odpověď by byly na hodinu. Každopádně si myslím, že pro každého, kdo chce nějakým způsobem ovlivňovat veřejné dění, by mělo být základem nejdříve vycestovat do zahraničí a inspirovat se tam.
Co jste si tedy z Dánska odvezla vy?
Důraz na to, že každý by se měl mít dobře a že ani samotné „přežití“, dokonce ani nárok na důstojný život, není podmíněn tím, jaký máte background, sociální či ekonomické zázemí nebo etnicitu.
Konkrétně to pro mě znamená několik věcí: veřejný prostor, který je kvalitnější než naše soukromé investice a developerské projekty; radnici jako partnera, nikoli jako hierarchického učitele; umění a kulturu jako běžnou součást veřejného prostoru a důraz na systémové změny, nikoli na individuální odpovědnost a represi.
Co jsem zažila já, je také obecně vyšší kvalita vzdělání, sjednocený standard sociální a zdravotní péče a spousta dalších věcí. Ty se však odehrávají spíše na národní úrovni.
Velkým tématem, kterému se věnujete, je vizuální smog. Jak byste ho chtěla v Brně omezit?
Brno má na co navazovat. Brno-střed už v roce 2018 vydalo Manuál dobré praxe reklamy. Jenže je nezávazný a jeho vymáhání dnes leží na živnostenském úřadu, který na to nemá kapacity a reaguje pouze na stížnosti.
Chceme z toho udělat systém: závazný design manuál veřejného prostoru pro celé město, tedy jednotné lavičky, koše, zastávky nebo osvětlení. Dále audit nelegálních a přebujelých reklamních ploch v centru a postupnou redukci billboardů u škol a v obytných zónách.
A tam, kde dnes zeje prázdné a ošklivé přízemí, chceme podporovat obchody, ateliéry a komunitní prostory. Hezké město nemá být výjimkou, ale standardem. Nad dodržováním manuálu by podle nás měla dohlížet a být za něj zodpovědná Kancelář architekta města Brna (KAM).
Hovoříte také o zeleni. Co konkrétně chcete změnit?
Inspiruje nás Vídeň. Tamní program Cool Streets přidal desítky stromů na kilometr a v pilotní ulici snížil pocitovou teplotu o čtyři stupně Celsia. To chceme dělat systematicky, ne nárazově.
Chceme více stromů, stínu a vodních prvků tam, kde je dnes jen beton a asfalt. Přesně to je také důvod, proč nám vadí, jak dopadla Česká ulice. Stromy tam padly kvůli sítím uloženým pod zemí a náhrada přišla až následně.
Chceme, aby se se zelení počítalo od začátku projektu, nikoli jako s jeho záplatou na konci.
Brno se potýká s dopravními zácpami, parkováním i dlouhodobě diskutovanými dopravními projekty. Dokážete přesvědčit řidiče, že vaše dopravní politika nebude znamenat pouze další omezení automobilové dopravy, ale nabídne skutečně funkční alternativu?
Nechceme jen méně aut. Chceme, aby auto přestalo být jedinou nutnou volbou.
Buďte, prosím, konkrétní.
Jde například o preferenci tramvají a trolejbusů na semaforech, tedy o zkrácení jízdní doby o 15 až 20 procent, P+R parkoviště na okraji města napojená na rychlou MHD, síť chráněných cyklotras a výrazně více nových stojanů u zastávek, škol a obchodů.
Náš závazek není postavit se proti automobilům a řidičům. Naopak. Chytrým designem chceme upřednostnit cyklistiku, MHD a pěší dopravu, aby se dopravě v centru ulevilo a řidiči nemuseli tolik času trávit v kolonách.
Poznámka: V Brně se většina bytů — více než 70 procent — nachází v bytových domech, ty však tvoří jen 18 procent ze všech staveb. Oproti tomu z hlediska počtu dominují rodinné domy, které tvoří přes 75 procent všech staveb s alespoň jednou bytovou jednotkou. V rodinných domech se ale nachází pouze přibližně 21 procent všech bytů v Brně.
Dostupnost bydlení patří mezi největší problémy Brna. Kolik nových městských či dostupných bytů by podle vás mělo město v příštích čtyřech letech zajistit a kde na to vezme peníze?
Nejrychleji se k lidem mohou dostat byty, které už město má, ale protože nejsou opravené, zůstávají prázdné. Těch je zhruba 1 500, přičemž asi 600 z nich je v takovém stavu, že by stačila relativně nízká investice a mohl by v nich někdo bydlet.
To je hlavní priorita a nejrychlejší způsob, jak lidem s nabídkou bytů pomoci. Další je samozřejmě výstavba nových bytů. Sliby o nové výstavbě přitom zůstávají na papíře. Za roky 2024 a 2025 město dokončilo jen dva byty.
My bychom ve vedení města chtěli mířit někam na 300 až 400 nových bytů ročně. Samozřejmě nějakou dobu potrvá, než se podaří systém nastavit, ale jednoduše to musí být jasná priorita.
Zdroje město má. Jednak v lepším hospodaření s vlastním majetkem, ale může využít také zdroje, které zatím nečerpá. Například Evropská investiční banka půjčuje městům na dostupné bydlení a obnovu čtvrtí. Vedle toho bychom systematicky pracovali s programy Státního fondu podpory investic, IROP a se zdroji na renovace a energetické úspory.
Poznámka: Server iDnes v únoru 2025 napsal: „Při zahrnutí prodejů je Brno za posledních pět let na bilanci plus pouhých osm, za uplynulou dekádu mu však městských bytů dokonce dva tisíce ubylo.”
Hodně se mi líbí váš claim „Každá ulice může kvést“. Když to ale vezmu z druhé strany, Brno si mnoho lidí spojuje především s děním na radnici, byty nebo Pavlem Blažkem. Jak chcete tento obraz změnit?
Co na to říct…
Váš pohled. Jak byste chtěla, aby lidé Brno vnímali?
Toho, jak radnice působí navenek, jsme si vědomi. Rozhodně si ale nemyslíme, že když se řekne Brno, přicházejí pouze negativní konotace.
Naopak. Vidíme inovace, silnou studentskou základnu, spoustu kvalitních podniků a gastro podniků, které jsou známé i za hranicemi. Jsou tu skvělí lidé. Kreativní a aktivní. Máme obrovské množství kvalitních kaváren, nezávislé kultury, architektury a technologických inovátorů, kteří stojí za zmínku.
Vidíme proto smysl v tom mluvit o tom, co už je tady kvalitní. A naopak chceme těmto lidem, akcím a firmám nabídnout zázemí a pomocnou ruku.
Brno má podle vás na víc?
Rozhodně. Vycházíme ale z dobrého základu. I proto kandiduji.