ROZHOVOR: Server SinMed.cz měl možnost hovořit s dvaašedesátiletou Miladou, tetou jednoho z redaktorů. Popsala nám zhruba tříměsíční anabázi, během níž ji trápily silné bolesti břicha. Postupně navštívila tři nemocniční zařízení, dvakrát šlo o Fakultní Thomayerovu nemocnici a jednou o Nemocnici s poliklinikou Jablonec nad Nisou.
foto: SinMed.cz/Čekárna
„Vzali mi moč, krev, byla jsem na ultrazvuku. Všechny výsledky byly negativní, když začnu odzadu,“ řekla nám Milada v květnu, kdy už měla za sebou dlouhou sérii vyšetření.
„Začalo to v únoru prudkou a nečekanou bolestí břicha. Navíc po ránu, kdy jsem měla jen rohlík se šunkou a kávu. Pak bolest přešla. Cítila jsem ji v oblasti jater a žlučníku,“ popisuje žena, která kromě porodu neprodělala žádnou vážnější operaci a netrpí ani alergiemi.
„Zprvu jsem to přecházela. Myslela jsem si, že je to z jídla. Když to po měsíci neodeznělo, šla jsem do nemocnice. Poslali mě na vyšetření, ale nic nenašli. Už jsem si představovala, že mám nádor nebo něco podobného,“ říká.
Stavy popisuje jako „žaludek na vodě“, kombinaci nevolnosti, bolesti, malátnosti a pocitu na zvracení.
„Chodím, nepiju, nejím tučné.“
„Někdy ke konci března jsme jeli s vnoučaty do Jablonce, kde se mi břicho znovu ozvalo. Došla jsem do místní nemocnice a omlouvala se, že jsem z Prahy. Paní doktorka byla strašně ochotná. Vzala mi krev a řekla, že výsledky budou ještě ten den, což mě překvapilo. Asi po dvou hodinách mi volali, ať přijdu do ordinace,“ vzpomíná.
„A zase nic. Krev byla úplně v pořádku. Paní doktorka si možná myslela, že jsem blázen, ale to můžu vyloučit. Celý život pracuji a žádnou nemoc jsem nikdy nepředstírala,“ dodává s úsměvem.
S pocitem, že může být problém „v hlavě“, se vrátila do Prahy. „Tři měsíce jsem přestala pít kávu. Alkohol nepiju, snad jen na Vánoce. Tučnému se vyhýbám, snažím se denně ujít pět kilometrů. Jinak o sobě nemám co říct,“ poznamenala.
Ke konci dubna se však bolesti vrátily a Milada znovu skončila v pražské nemocnici, tentokrát už i s předchozími výsledky.
Záda
„Tam mi pan doktor řekl, že výsledky nelžou a že jsem uvnitř čistá. Dodal, že potíže může způsobovat špatné držení těla, že bolest vystřeluje z páteře do břicha. Mluvil odborně, ale tohle jsem si zapamatovala,“ doplňuje.
Co následovalo? „Už z ordinace jsem vyšla narovnaná. Přestala jsem se hrbit, na noc si nedávám polštář pod hlavu a začala jsem chodit plavat, abych zpevnila záda.“
Na závěr přidává překvapivé rozuzlení: „Od té doby, co chodím rovně, mě ani jednou nepíchlo v břiše. Neměla jsem nevolnost ani žádné potíže.“
Přesto jí lékař doporučil ještě podrobnější vyšetření na gastroenterologii.