ROZHOVOR: Server SinMed.cz na začátku ledna narazil u Vltavy na pana Martina. Padesátiletý manažer stál v plavkách a dřepoval. Jak s úsměvem poznamenal, připravuje se na první letošní plavání.
foto: SInMed.cz/Otužilci ve Vltavě
Tento zvyk dodržuje pravidelně a teplota vzduchu tři stupně nad nulou je podle jeho slov naprosto ideální. My, zabalení do péřové bundy s kapucí na hlavě, jsme jen nevěřícně pozorovali, co se před námi odehrává.
Pan Martin každopádně focení odmítl, pracuje totiž ve státní správě na bezpečnostní pozici. Na rozhovor však bez váhání kývl. „Začal jsem ve čtyřiceti, docela pozdě. Přivedl mě k tomu kamarád. Začátky byly hodně krušné, jdete přes obrovskou bolest,“ vysvětluje a vzápětí upřesňuje, jakou bolest má na mysli.
„Proces otužování je postupný. Pro mě je ideální, když má voda kolem půl stupně, tedy když už je Vltava pod typickou ledovou krustou. Ale k té bolesti, musíte jít po pás. V tu chvíli se do vás zakousne skutečná zima, projede celé tělo. Následně se potopíte a dáte se do plavání,“ přibližuje specifický svět otužilců.
|
Typy otužování:
- ledové sprchování (přípravná fáze)
- Wim Hof (kombinovaná forma otužování spojená s dechovými cvičeními)
- kontrastní vodní termoterapie (střídání teplé a studené vody na celém těle)
- ponoření se do studené vody
|
Všechno je v hlavě
Na dotaz, zda bychom nedostali infarkt, se jen usměje.
„Je to všechno ve vaší hlavě. Základem je překonat strach. A pak je opravdu nutné plavat. Nesmíte se ponořit a zůstat stát. Nevím, jak dlouho ten proces trvá, ale po chvíli přestanete chlad, mráz a zimu vnímat. Vlastně nevnímáte vůbec nic, ani docela nebezpečné věci,“ dodává.
Na mysli má hned dva příklady, které sám zažil. V tom prvním se kopl do ostrého kamene. Krvácející nohy si všiml až na břehu. Druhý případ byl ještě kritičtější. O led v biotopu na Lhotce v Praze 4 se řízl přes celý hrudník. Proudu krve si všiml až v autě. „Vylezl jsem z vody a nic, byl jsem jakoby v krunýři. Okamžitě jsem se otřel a šel do auta, kde jsem cítil, že po mně něco teče. Byla to krev. To jsou ale extrémy, bát se nemusíte. Všechno má člověk v hlavě, stačí překonat sám sebe,“ podotýká.
Jednou týdně
Zároveň upozorňuje, že začátečníci musí počítat i s reakcí těla.
„Vylezete z vody, otřete se, obléknete a jdete do auta, kde si zatopíte. Po jedné, možná dvou minutách se začnete nekontrolovaně klepat. Tomu stavu musíte nechat volný průběh a nijak ho neřešit. Následně si připadáte jako v transu, trvá zhruba dvě hodiny. Jste ve vlastní realitě, je to neskutečný pocit,“ říká pro server SinMed.cz.
Otužování však vnímá především jako prevenci. Do doby, než s ním začal, trpěl častými chřipkami, bolestmi v krku a virózami. „Od té doby nic. Deset let jsem zdravý jako řípa. Otužovat se chodím do Vltavy zhruba jednou týdně, a tak to půjde, dokud budu moct,“ uzavírá, když se za silného lednového vichru loučíme.