PŘÍBĚH: Na červencové tiskové konferenci, které se zúčastnili přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň Martin Svatoň, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice Martina Koziar Vašáková, měli novináři možnost vyslechnout příběh jednapadesátileté Patricie z Mníšku pod Brdy. O její léčbu se dodnes starají profesorka Martina Koziar Vašáková a pneumoonkoložka Marie Drösslerová z Fakultní Thomayerovy nemocnice.
foto: SinMed.cz/Kouření zakázáno
Léto roku 2022 začalo pro Patricii a její rodinu zcela obyčejně. Během dovolené v italských Dolomitech si však poprvé všimla, že se jí hůře dýchá. Zpočátku tomu nepřikládala větší význam. O několik měsíců později ale navštívila praktickou lékařku kvůli přetrvávajícímu kašli, který neustupoval.
Lékařka ji odeslala na rentgen plic. Vyšetření odhalilo podezřelý stín, ale zpočátku nebylo jasné, co znamená. Následovala další vyšetření a přibližně po půl roce od prvních příznaků přišla definitivní diagnóza, rakovina plic.
„Pro mě jako nekuřačku to byl naprostý šok. Ještě horší bylo, že právě rakoviny jsem se bála nejvíc. Z dětství si pamatuji léčebnu nedaleko našeho bydliště, kam vozili lidi s vážnými plicními nemocemi. Tehdy se říkalo, že kdo tam jednou odejde, už se pravděpodobně nevrátí,“ vzpomíná Patricie.
Situaci ještě zhoršila skutečnost, že nádor byl diagnostikován až ve čtvrtém stadiu. Nemoc se mezitím rozšířila do kostí i mozku.
Boj začíná
„Mám dva syny. Mladší právě končil základní školu a dělal přijímací zkoušky na střední, staršího čekala maturita. V té době jsem vůbec nevěděla, jestli se jeho maturity dožiju,“ říká.
V nejtěžších chvílích jí byl největší oporou manžel, který s ní absolvoval všechna vyšetření a staral se o chod domácnosti. Do nemocnice ji později vozil i syn, který měl čerstvě řidičský průkaz.
„Chtěla jsem s tím bojovat, jak jen to půjde,“ vzpomíná.
Zásadní zlom nastal po genetickém vyšetření nádoru. Lékaři zjistili, že nádor nese mutaci ALK+, a je tedy vhodný pro cílenou biologickou léčbu. Tým Fakultní Thomayerovy nemocnice vedený profesorkou Martinou Koziar Vašákovou pacientce léčbu okamžitě nasadil. Užívá ji dodnes.
Silná podpora
„Teď jsou to tři a půl roku a jsem v remisi. Poslední vyšetření neukazují žádné známky aktivní nemoci. Nikdo neví, jak dlouho tento stav vydrží, ale dnes vedu normální život a chodím do práce,“ říká Patricie.
Povoláním je vědkyně a pracuje jako laserová fyzička. Také od svých kolegů se jí během léčby dostalo výrazné podpory.
Na závěr má pro ostatní jediné doporučení: „Nebojte se při potížích s dýcháním navštívit lékaře a nic neodkládejte. A platí to i pro preventivní kontroly. U rakoviny plic může rozhodovat doslova každá minuta.“
|
Uvedený příběh pacientky byl serveru SinMed.cz, stejně jako dalším médiím, prezentován 28. července v rámci Světového dne rakoviny plic v bloku „Genetika mění léčbu rakoviny plic“. Akce se konala v sídle ČTK, kde byla přítomna také profesorka Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN, která dala souhlas s prezentací tohoto případu. Právě ona a její tým u pacientky využívají cílenou biologickou léčbu. Samostatnou reportáž jsme publikovali ZDE.
|