REPORTÁŽ: Jak už jsme uvedli, server SinMed.cz strávil dva dny v lázeňském městě Poděbrady. Možná nejde o tak známou destinaci jako západočeský lázeňský trojúhelník (Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně), bezesporu však patří mezi místa, která oceňují především pacienti se srdečními obtížemi.
foto: SinMed.cz/Hotel Bellevue Tlapák Poděbrady
Právě tady nám naplno došlo, jak důležitou roli hraje okolní krajina. Poděbrady nejsou kopcovité, chybí zde strmé úseky, a tak mohou zejména starší lidé bez větších potíží využívat kolonádu k pravidelným procházkám i odpočinku.
Do města jsme dorazili na začátku dubna. Foukal silný vítr a teploty se pohybovaly kolem deseti stupňů, takže delšímu posezení na lavičkách počasí zrovna nepřálo.
V prvním článku jsme se zaměřili na zdravou a čerstvou stravu ve Vilémově pekařství. Právě tam jsme narazili na pana Radomila, který se pro nás stal vítaným průvodcem. Poděbrady zná „jako své boty“, jak sám říká, protože sem jezdí už deset let. Léčí si srdce, nohy i cukrovku.
Na první pohled bychom u něj přitom žádné vážnější potíže nehledali. Chodí bez hole, nemá naslouchátko, oplývá výbornou pamětí a přehledem o sportovním i politickém dění. „Mám rád prezidenta Pavla,“ poznamenal uprostřed kolonády, kde visela zapomenutá pozvánka na únorovou demonstraci na podporu hlavy státu. Politiku jsme však brzy opustili a vrátili se ke zdraví.
Terapie a masáže
„Postup je pořád stejný. Doporučení od obvodního lékaře, přezkum, lázeňský lékař, pojišťovna. Pořadí se občas mění, ale jsem vděčný, že se do Poděbrad dostávám, protože mi hrozně pomáhají,“ vysvětluje.
Největší problém mu podle vlastních slov dělá zadýchávání. „Za holkami už neběhám, ale rád bych,“ směje se při pohledu na dvě maminky, které doprovázejí skupinu pěti dětí na koloběžkách.
Po krátkém přemýšlení začíná bilancovat, co všechno už v lázních absolvoval. „Za ty roky bych to nespočítal,“ říká. Vybavuje si především koupel v přírodní uhličité vodě, procedury se solí z Mrtvého moře, nepřímé narovnání páteře přes plosku nohy, masáže i pravidelnou chůzi.
„A jednou jsem podstoupil ušní svíci,“ dodává před hotelem Bellevue Tlapák. „Vy mi nevěříte? Vážně!“ durdí se jen naoko.
S touto procedurou se vzápětí seznamujeme přímo na místě. Podle personálu jde o terapii, která má vyrovnávat tlak v hlavě a ovlivňovat zablokované energetické toky v meridiánech. „Necelou hodinku se o vás starají a připadáte si jako vyměněný,“ zasní se pan Radomil, zatímco nám recepční podává nabídku procedur dostupných i pro samoplátce.
Jde se na pivo
Seznam je překvapivě rozsáhlý, od speciálních terapií a masáží až po služby zaměřené na wellness a regeneraci. Pro nás, kteří jsme lázně dosud nenavštívili, jde o poměrně nečekaný vhled do šíře místní nabídky.
Překvapení nekončí ani ve chvíli, kdy k panu Radomilovi přichází jeho výrazně starší známý. Chvíli si nás mlčky prohlíží a pak navrhne společné pivo. „Vy to nikomu říkat nebudete, což?“
S partou starších mužů nakonec končíme v hotelové restauraci, kde se ke slovu dostaneme prakticky jen při objednávce. Zbytek času posloucháme jejich životní příběhy a zkušenosti.
V závěrečném materiálu se zaměříme na vizuální podobu lázní a na to, s jakým pocitem jsme Poděbrady opouštěli.