ROZHOVOR: Čekání na pohotovosti zřejmě zažil alespoň jednou každý. Často se táhne dlouhé hodiny, které jsou pro zraněného nekonečné. Přednost mají pacienti se závažnějšími problémy, to je jasné. Ti, kteří přijdou jen s akutním problémem, musí počítat, že na řadu nepřijdou hned. Server SinMed.cz hovořil s mužem, který na vyšetření čekal skoro šest hodin a od lékeřky si do budoucna vyslechl radu, která ho velmi překvapila.
foto: SinMed.cz/Oblastní nemocnice Kolín
Jan J. se zranil během fotbalového utkání na podzim minulého roku, oteklo mu koleno a nohu nemohl pořádně narovnat. Ihned musel střídat, druhý poločas ještě dokoukal na střídačce a pak vyrazil na pohotovost. „Nejblíž byla kolínská nemocnice, tak jsem jel tam, vzal jsem si v čekárně číslo a posadil se, bylo tam tak dvacet lidí. Děti, senioři, ale také několik cizinců, kteří se se zaměstnanci nemocnice špatně dorozumívali. Čekal jsem asi dvě hodiny, pak jsem to vzdal, za tu dobu ošetřili jen hrstku z pacientů,“ líčí Jan J. své čekání.
Ačkoliv si nejdříve myslel, že počká na pracovní den a objedná se ke své lékařce, cesta k autu byla tak bolestivá, že doznal, že jeho zranění nepočká. „Doma mi poradili, že mám zkusit pohotovost v Říčanech, že by to mohlo jít rychleji. Jel jsem tam necelou hodinu, posadil se a čekal,“ popisuje. Strávil zde přes hodinu, ale protože se mu nelíbil přístup zaměstnanců a jejich komunikace, rozhodl se vrátit do Kolína. „I kdybych počkal, tak to bude na další hodiny, lidi vůbec neubývali. Hlavně jsem předpokládal, že v Kolíně moje číslo ještě ani nevyvolali,“ zmiňuje.
Místo malého zranění plastika
Znovu se tak posadil do automobilu a nechal se odvézt zpátky na pohotovost v Kolíně. Po další hodině ve voze a v poloze, která mu nebyla vůbec příjemná, se po pěti hodinách vrátil tam, kde jeho cesta za ošetřením začala.
„Samozřejmě, že jsem ještě nebyl na řadě, stále přede mnou byla dvě čísla,“ říká teď už s úsměvem. Ošetření se dočkal po necelých šesti hodinách. Když sympatické lékařce vyprávěl své útrapy s čekáním a návštěvou dvou pohotovostí, překvapila ho radou, jak to má udělat příště. „Sice bych to neměla říkat, ale kdybyste si zavolal záchranku, tak jdete na řadu hned. Fotbalová zranění tu máme běžně a většinou je vozí záchranka.“
Přivolání záchranné služby mu radili i jeho spoluhráči, jemu to však přišlo zbytečné a nechtěl prý obtěžovat jen s „malým zraněním“. Z toho se však nakonec vyklubalo poranění předního zkříženého vazu a jeho následná plastika.
Naše redakce hovořila také s dalším mužem, který s námi sdílel zážitky z návštěvy pohotovosti. Opět šlo o pohotovost v Říčanech a ošetření proběhlo brzy ráno po převozu sanitkou. O tom ale až příště.