REPORTÁŽ: V červnu jsme do Rehabilitační nemocnice Beroun přijeli s jediným cílem, prohlédnout si tamní datové centrum s prestižní certifikací Tier III a propracovanou strategií kybernetické odolnosti. Po přednáškách a vizitě jsme se vydali prozkoumat zbytek rozsáhlého areálu.
foto: SinMed.cz/Centrum duševní rehabilitace v Berouně
Během posezení v parku i při rozhovorech se zdravotníky jsme opakovaně slýchali slovo „cedr“. A skutečně jsme si nejprve mysleli, že jde o strom známý například z vlajky Libanonu. Jenže to příliš nekorespondovalo s řeckým majitelem nemocnice Sotiriosem Zavalianisem. Až později nám došlo, že zaměstnanci hovoří o Centru duševní rehabilitace, zkráceně CDR, vyslovovaném právě jako „cedr“.
Nakonec jsme se vydali i do prostor tohoto unikátního zařízení, za jehož odbornou část odpovídá garant pro výzkum, vývoj a psychoterapeutické programy profesor Ján Praško.
O psychiatrické péči jsme toho do té doby příliš nevěděli. Snad jen to, že nejznámější zařízení tohoto typu se nachází v pražských Bohnicích a že tamní areál na nás nikdy nepůsobil zvlášť přívětivě. Právě zde se dostáváme k podstatě této reportáže.
Když člověk hledá pomoc a útěchu, musí svému okolí důvěřovat. Musí mít dobrý pocit z lidí i z místa, kde se léčí. A právě tím na nás berounská nemocnice zapůsobila. Areál je čistý, plný zeleně a pečlivě upravený. Samotné Centrum duševní rehabilitace se nachází v rozsáhlém komplexu, který svým vzhledem připomíná dubajské hotelové lobby.
Boj s neviditelným nepřítelem
K dispozici jsou zde tři stanice akutní péče, osm apartmánů, centrum spánkové medicíny, prostory pro terapii virtuální realitou, fototerapii, muzikoterapii, dramaterapii i nutriční terapii. Součástí zařízení jsou také tři denní stacionáře a zázemí pro multidisciplinární plánování péče ve spolupráci s komunitními službami. V parku jsme mimochodem potkali i terapeutického psa.
Přestože prostředí působí velmi příjemně a zdravotníci byli mimořádně vstřícní, je zřejmé, že duševní zdraví představuje mimořádně náročnou oblast medicíny. Mezi nejčastější diagnózy zde patří ADHD a poruchy pozornosti, depresivní epizody, fobie a úzkostné poruchy, panické poruchy, poruchy přizpůsobení, poruchy spánku a posttraumatická stresová porucha (PTSD).
Nemáme odbornost ani osobní zkušenost, abychom o těchto tématech hovořili s potřebnou hloubkou. Když jsme však od ředitele PR a marketingu Parise Charalampidise zaslechli, že zde pomoc nacházejí také patnáctileté děti, zamrazilo nás. A to nejen kvůli samotným pacientům, ale také jejich rodinám.
Musí být nesmírně těžké svádět boj s nepřítelem, kterého nelze vidět. Zlomenou nohu odhalí rentgen, dostanete dlahu, berle a několik doporučení na rozloučenou, však to znáte. Co však dělat ve chvíli, kdy člověk odmítá jíst? Když ho přestane těšit život? Když ztratí motivaci vstát ráno z postele?
Je to potřeba
Po zhruba půlhodinovém výkladu jsme byli rádi, že se můžeme vrátit ven a chvíli poslouchat obyčejný život, přijíždějící auta, rozhovory zdravotních sester nebo telefonující návštěvníky.
Centrum kromě profesora Praška vedou také Martin Hollý, Pavel Doubek, David Pánek, Tereza Petrásková či Veronika Lechovská.
„Při vzniku CDR bylo naším cílem vytvořit psychiatrické pracoviště, které dokáže naplnit hlavní vizi skupiny AKESO, tedy spojit špičkovou zdravotní péči s lidským přístupem a vstřícností,“ uvedl pro SinMed.cz Paris Charalampidis.
Když se v závěru rozhovoru ptáme na vytíženost centra, odpověď je jednoznačná: vysoká.
Jeho slova navazují na rozhovory, které v poslední době vedeme nejen s odborníky, ale také se zástupci samospráv. Ať už jde o hejtmana Libereckého kraje Martina Půtu, nebo královéhradeckého radního Martina Soukupa. Všichni se shodují na jednom, význam péče o duševní zdraví v posledních letech výrazně roste. A potřeba dostupné psychiatrické a psychologické pomoci bude podle všeho nadále sílit.