POSLEDNÍ DNY SLAVNÝCH: Vyčerpávající láska, pokus o sebevraždu a tragická vášeň ledové královny.
foto: Wikimedia 170709220, autor neznámý, volné dílo/Hana Mašková v lednu 1969.
Jejími trumfy byly krása, elegance a mimořádné výkony. A národ ji zbožňoval. Jenže musela celý život někoho poslouchat. „Když halou doznívají poslední tóny Smetanovy Vltavy a Hanka roztáčí závěrečnou piruetu, už nikdo nepochybuje, že na ledové ploše vidí novou mistryni Evropy,“ říkali komentátoři při největším úspěchu Hany Maškové v roce 1968 ve švédském Västeräs.
Málokdo si dokázal představit, jaká dřina se za její zdánlivou lehkostí na kluzišti skrývá. Za snahu žít „normálně“ nejprve platila fyzickým vyčerpáním, pak se začala hroutit i psychicky. A to už měla nakročeno k obrovskému maléru.
Nikdy nekončící dřina
Narodila se 26. září 1949 a dětství prožívala na ledě pražské Štvanice. Na tréninky vstávala ve čtyři ráno, ve škole musela excelovat, jinak by nedostala individuální plán. A aby toho nebylo málo, ještě se učila hrát na klavír a studovala němčinu. A tak zatímco se kamarádky bavily, Hanka znala jen povinnosti. Odříkání však přinášelo triumfy. Poprvé závodila v osmi letech, o dva roky později poprvé vyhrála. Evropě se představila v roce 1963 v Budapešti. Měla štěstí, že se jí krátce předtím ujala trenérka Míla Nováková.
Další rok už jela na olympiádu do Innsbrucku a v roce 1967 začala sbírat medaile. Pak potkala na koncertu Karla Gotta první lásku a vyhlášený bouřlivák Jiří Štaidl ji ochotně prováděl nočními podniky. Zpočátku byla šťastná, na jejím výkonu se ovšem začala projevovat únava. V roce 1968 se stala jedním ze symbolů národa, na ledě se na ni lepila smůla, která vyvrcholila zraněním při exhibici ve švýcarském Winterthuru. Všichni od ní očekávali výkony, v duši sváděla zoufalý boj, který v roce 1969 vyvrcholil pokusem o sebevraždu, a zasáhnout musel psychiatr.
Velikonoce bez radosti
Po dalším zranění se rozhodla ukončit závodní kariéru a přestoupit do lední revue Holiday on Ice. Fanoušci jí vyčítali, že se přidala k „západním profesionálům“, těžce také nesla, že Štaidl dal přednost lyžařce Ivaně Zelníčkové (později Trumpové). Láska se Štaidlem znovu rozkvetla, poprvé v životě byla bez matčina dozoru a finančně nezávislá.
Koncem roku 1971 údajně našla i nového partnera, a protože milovala rychlou jízdu, koupila si luxusní vůz. A jedna šílená jízda se jí stala osudnou. Po večírku vyrazila s kolegyní už v noci na vystoupení, cestou vzala stopaře, jenže nezvládla řízení a narazila do kamionu. Stopař a její pes zemřeli na místě, Hanka při převozu do nemocnice. Národ se to dozvěděl z rozhlasu na Velikonoční pondělí, tedy 31. března 1972.
Královna ledu odešla v 22 letech, odpočívá pod okřídleným ženským torzem od Jana Štursy na Vyšehradě.
(zdroje: Wikipedia, Česká televize, Český rozhlas, Český olympijský tým, Sportovní listy, Hana Kotíková: Hana Mašková: příběh legendární krasobruslařky)
|
Adina Janovská se narodila do rodiny, která po několik generací zasvětila své životy novinám a knihám. Patřila do zakládající redaktorské patnáctky deníku Blesk. Přes zahraniční rubriky dalších deníků se postupně propracovala až do vydavatelství, kde jako šéfredaktorka stála u zrodu nejúspěšnějšího českého společenského týdeníku Rytmus života.
Následně se zaměřila na oblast společnosti a showbyznysu v denících, přílohách i časopisech. Podílela se také na svého druhu jedinečném společenském projektu s celostátní televizní premiérou, včetně scénáře, který vedl k řadě úspěšných seriálových večerů.
Později pracovala na různých projektech pro televize Nova a Prima, mimo jiné i na populární reality show VyVolení. V posledních letech se věnuje především komentářům, postřehům a zákulisním pohledům na životy slavných osobností pro server Krajské Listy.
Pro server SinMed.cz připravila sérii textů mapujících poslední okamžiky slavných osobností. Redakce si je totiž vědoma, že k tématu zdravotnictví a zdraví neoddělitelně patří i otázka umírání a smrti.
|
