V minulém dějství historické epopeje o hledání zubaře na Šluknovsku mi pracovnice VZP Lenka Husáková osobně vyřídila zubaře ve Varnsdorfu. Ten mě místo stomatologické péče ubezpečil o tom, že se moc těší do důchodu, do kterého za pár měsíců nastupuje a že si tedy nebude přivazovat nové pacienty. A poslal mě ke všem čertům, tedy hledat si dál stálého zubaře.
_2.jpg)
foto: SInMed.cz/VZP
Hned jsem se obrátil na paní Husákovou, která mi doposud byla věrnou průvodkyní po tom fiasku s českým zdravotnictví.
„Vážená paní Husáková, tak mě tu máte zase. Pan zubař z Varnsdorfu, ke kterému jste mě laskavě procpala, mi oznámil, že udělá jen nouzovou opravu s tím, že si mám najít zubaře stálého. On prý se závěrem roku končí s praxí a jde do důchodu. Nějaké návrhy před tím, než začnu opět vyžadovat adekvátní snížení záloh na pojistném, když VZP není schopna zajistit mi (a rozhodně nejen mně) stomatologickou ordinaci, která by se ujala mé nebohé huby? Vycházím z rady prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera, který mi oznámil, že to je problém a zodpovědnost právě pojišťovny. Ona má povinnost zajistit dostupnost zdravotní péče. A vy ji očividně nezajišťujete,“ napsal jsem Lence Husákové, odborné referentce pojišťovny.
Tady paní Husáková udělala melodramatickou pauzu a pak ke klávesnici radši pustila kolegyni. „Dle pravidelně ověřované kapacity ve stomatologických ordinacích pracovníky zdravotní péče VZP ČR máme u všech smluvních stomatologických ordinací nahlášeno, že neregistrují nové pojištěnce. Je to však vždy na rozhodnutí lékaře, zda i přes toto stanovisko zaregistruje nového pojištěnce např. po osobní domluvě (pravidelná péče, přestěhování apod.),“ napsala mi Ing. Kamila Kulhánková, vedoucí referátu příjmu a zpracování dávek. Opět jsem byl tedy zpraven o zjevném a na vlastní kůži prožívaném. No já ty pracovnice VZP nemít, tak ani nevím, čí jsem.
Dále paní Kulhánková popisovala chystané programy na nalákání zubařů. Chiméry, samé chiméry, říkám si. Ozkoušené jako slepé cesty, marné. Ale nevadí. I paní Kulhánková totiž přišla s konkrétní ordinací určenou přímo pro mě. Hejnice. „Dnes probíhá nábor nových pacientů ve smluvním zdravotnickém zařízení Estetik Smile, s.r.o., Nádražní 445, Hejnice.“
Tady už mi ale praskly nervy
„Vážená paní Kulhánková, jen pro ilustraci stavu stomatologie v kraji. Doporučila jste mi, abych se obrátil na stomatologickou ordinaci Estetic Smile v Hejnicích, která je od místa mého bydliště (na území České republiky, upozorňuji) vzdálené 169 kilometrů a veřejnou dopravou bych se tam dostával 4 hodiny a 13 minut. A to s pěti přestupy. Osobní dopravou bych se tam dopravoval, bez zabloudění, více než hodiny dvě. Navíc, jakožto vedoucí referátu příjmu a zpracování dávek pro Ústecký kraj, jste mi doporučila, abych jel za zubařem do Libereckého kraje. Nepřijde Vám to trochu absurdní? Když si představím, že tohle doporučíte nějaké stařence o holi, nebo samoživitelce, která nemá kdy si urvat čas ani peníze na celodenní výlet k zubaři, ztrácím veškeré iluze o zajištěnosti zdravotní péče v České republice. Což je naprosté selhání VZP jako takové. Něco blíž byste v nabídce neměla? Brno? Bratislava? Smluvně s Římem něco vyjednané nemáte?
Mně tedy nezbývá nic jiného než požadovat snížení pojistného, které si každý měsíc platím, protože dostupnost zdravotní péče z Vaší strany prostě není zajištěna. Ač právě od toho tu jste. Mé děti by potřebovaly preventivní prohlídky. Pokud mají kaz, aby se zavčasu podchytil. Nějakou radu ohledně toho máte? Nemám zavolat do Paříže nebo Londýna? Nebo mi doporučíte něco z Plzeňského kraje? Nebo mám jet s šestiletým dítětem čtyři hodiny vlakem i s pěti přestupy, aby mi v Hejnicích řekli, že jsem se pomátl, vždyť neberou? A když zavolám do ordinace telefonem, odpovídají všechny sestřičky všech ordinací stejně – nebereme. Pokud nenabídnete adekvátní řešení, žádám o snížení pojistného i u mých dětí. A ne, neočekávám, že si zubař otevře ordinaci u nás ve sklepě. Děčín by stačil. Rumburk? Varnsdorf?
Úplatek?
Nebo chcete úplatek? Že by ve stomatologii bujela korupce? Nasušil jsem houby, nechcete za vyřízení stomatologa pětlitrovku sušených hříbků? V pohodě, dodám, řekněte si. A teď prosím praktické informace, kde berou v dojezdové vzdálenosti. Pokud nikde, o kolik mé rodině snížíte pojistné. Neberte to osobně, hněv směruje na VZP, nikoliv na Vás osobně, Bůh chraň,“ vtipkoval jsem nevhodně na účet pojišťovny od nervů.
Nabídka úplatku vyplynula z předchozí komunikace s prezidentem České stomatologické komory Romanem Šmuclerem, který popsal zdravotnictví jako prolezlé podobnou korupcí. Pravda, asi se tam nepokouší uplácet pětilitrovkou sušených hříbků, ale já jsem jura z vesnice, já nic hodnotnějšího, než jsou sušené houby, nemám.
A tady už se začaly vybalovat v komunikaci paragrafy. Tak já bych chtěl snižovat pojistné, protože nemám zákonem danou péči? Tak to bychom si na tebe posvítili. „Povinnost hradit příslušné zdravotní pojišťovně pojistné je stanovena § 12 zák.č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. … Zákon spojuje výši pojistného s výší příjmu, nikoli s rozsahem poskytované zdravotní péče, takové snížení plateb zdravotního pojištění zákon neumožňuje,“ napsala mi paní Kulhánková.
Načež jsem se jí decentně zeptal, zda umí také tak pěkně ocitovat zákon o povinné dostupnosti zdravotní péče: „A mohla byste mi, prosím, ocitovat zákon o povinném zajištění dostupnosti zdravotní péče?“
Paní Kulhánková vycítila, že už si z ní jen neuctivě utahuji a neodpověděla. Chopil jsem se tedy poslední iniciativy a paragraf jí ocitoval. A doplnil malou doušku.
Nastalo ticho
„Zdá se, že tady Vám stroj na výrobu cynických odpovědí vypověděl službu.
Pokusím se ho nahradit:
Nařízení vlády č. 307/2012 Sb.
Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb
§1 Dojezdové doby vyjadřující místní dostupnost zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení. Dojezdové doby stanovené pro jednotlivé obory nebo služby jsou stanoveny jako nejzazší možné.
V příloze č. 1 pak stojí, že zubní lékař musí (podtrhuji musí) být v dojezdové vzdálenosti 35 minut (slovy třicet pět).
Vy jste mi v předchozí nabídce ošetření v Hejnicích předhodila dojezdovou vzdálenost 4 hodiny a 13 minut. A to navíc v sousedním kraji. A připadá Vám zcela vhodné a adekvátní šermovat proti mně paragrafy. V tom případě kategoricky vyžaduji, abyste mi do konce týdne sehnala zubaře v dojezdové vzdálenosti maximálně 35 minut, který mě registruje jako stálého pacienta. Nikoliv jako jste mi dohodli vetchého starce dva měsíce před odchodem do důchodu, který nad Vámi pak kroutil hlavou. Pokud tak neuděláte, porušujete nařízení vlády, které Vám právě to nakazuje. Pokud toho nejste jako VZP schopni, neposkytujete nařízením vlády stanovenou službu a prostě selháváte. Upozorňuji, že jsem projevil veškerou snahu a všechny ordinace v širém okolí sám za poslední dva roky několikrát obvolal. Bez úspěchu.“
Pak už za strany pojišťovny následovalo jen ticho prokládané šustěním peněz za pojištění. Zubaře mi pojišťovna samozřejmě nesehnala. Ač je to její povinnost.