Když se vaše slepé střevo rozhodne, že vám připraví perný týden

Mysleli jste si, že vás jen bolí břicho z toho včerejšího gyrosu se šesti druhy omáček a flákoty cibule, ale ono je to tady. Tělo se rozhodlo, že si udělá vnitřní improvizovaný ohňostroj. Než začnete panikařit, psát závěť a hledat na internetu, jestli se dá žít bez jednoho metru tlustého střeva, pojďme si to rozebrat.

S nadhledem, protože zánět slepého střeva, jak lze čerpat z veřejné medicínské databáze MSD Manuals, je cesta na dlouhé lokte.

1. Jak to poznat? (klasické příznaky)

Zaprvé, zapomeňte na to, co říkala vaše babička. Slepák opravdu není „obyčejné píchání v pravém boku, co přejde, když si lehnete na zem a zamáváte nohama jako brouk”.

• Bolest: Začne to nenápadně. Tupá, neurčitá bolest okolo pupíku nebo v nadbřišku. Říkáte si: „Ehh, to bylo to včerejší kuře.” Omyl, přátelé. Zatímco vy nadáváte na kuchaře, zánět si pomalu ale jistě razí cestu jako bagr. Po pár hodinách (typicky 6 až 24) se bolest stěhuje do pravého podbřišku. Je už ostřejší, lokalizovanější. Říká se tomu migrace bolesti a je to takové to „Aha, už to není plyn, už je to nějaká ošidná potvora.”
• Nechutenství: Přestanete mít chuť na jídlo. A to je u většiny populace alarmující signál číslo jedna. Když se na řízek podíváte s odporem, něco je vážně špatně.
• Nevolnost a zvracení: Tělo se snaží říct: „Hele, tady dole je fakt průšvih, vykašli se na rozkoukaný seriál, řešíme krizi!”
• Teplota: Není to hned čtyřicet. Spíš taková zvýšená (37,5 - 38 °C). Tělo se pomalu, ale jistě zahřívá, protože se v něm schyluje k bitvě a ono posílá posily.
• Psoatový příznak: Lehnete si na levý bok. Následně další osoba provede zanožení vaší pravé dolní končetiny (nebo vás vyzve, abyste zvedali nataženou pravou nohu proti odporu). Pokud ucítíte ostrou bolest v pravém podbřišku, máte problém.
• Pohyb je nepřítel: Kašlete, smrkáte, jedete autem přes nějaký místní tankodrom a bolí to? Pobřišnice (blána, co obaluje vnitřnosti) už začíná protestovat.

Důležité upozornění: Pokud vás najednou bolest přestane bolet úplně, neradujte se. Tohle není zázrak. Tohle je prasknutí. Teprve pak začne ten pravý masakr (zánět pobřišnice), kdy vás bude bolet celé břicho, jako byste spolkli žiletky a celé tělo vám poděkuje sepsí.

2. Co s tím dělat? (okamžitá opatření pro laiky)

• ZÁKAZ: Nahřívací láhev a deka. Tím akorát urychlíte výbuch.
• ZÁKAZ: Léky proti bolesti (Ibalgin, Paralen). Doktor vás pak bude zkoumat jak záhadu a vy mu akorát zamaskujete klinický obraz. Bolest je váš navigační systém, nevypínejte ho.
• ZÁKAZ: Klystýr, projímadla a jiné domácí „vymetání”. To byste si rovnou mohli střevo protrhnout vidličkou.

Domácí léčba slepého střeva není dobrý nápad. Je možné přiložit maximálně chladivý obklad na bolestivé místo a hlavně nejíst a nepít.

3. Kdy volat sanitku (155) a kdy jít na pohotovost, případně ke svému lékaři?

Při podezření na zánět slepého střeva je nutné navštívit lékaře vždy!

Voláte 155, když:

• Bolest je ostrá a nemůžete se kvůli ní ani narovnat.
• Zvracíte a potíte se.
• Máte horečku.
• Bolest je v pravém podbřišku tak intenzivní, že se bojíte pohnout, natož dojít k autu.
• Jste dítě, těhotná, nebo důchodce. Tady se nečeká, jede se hned.

Jdete na pohotovost, když:

• Bolest sice je, ale není nesnesitelná, je mírná.
• Bolest se přesunula, ale nejste si jistí, jestli to není jen pochroumaný sval, nebo ta extra pálivá omáčka ze včerejška.
• Chcete, aby vás někdo kompetentní vyšetřil a řekl vám, že jste hypochondr, nebo že fakt musíte do nemocnice.

4. Jak probíhá prohlídka? Připravte se na to, že na chvíli ztratíte veškeré zábrany.

• Pohovor: Doktor se vás bude ptát, co a jak. Kdy to začalo, jak to bolí, kde, jestli jste zvraceli, byli na velké, „prděli”. Buďte upřímní, i kdyby vám bylo trapně jako na prvním rande.
• Pohled: Nechá vás lehnout na záda, zaklepe vám na břicho, jako by zkoumal, jestli je duté. Podívá se, jestli se břicho vlní při dýchání.
• Pohmat: Tady začne to pravé „přátelské” šimrání. Doktor vám bude pomalu a citlivě mačkat břicho. Bude hledat, kde to nejvíc píchá. Pak udělá pověstný doktorský bungee jumping – zatlačí hluboko a rychle pustí – to se jmenuje Blumbergovo znamení a je to v podstatě test, jestli vyletíte z kůže bolestí. Pokud bolest vystřelí, jako by vás kopnul kůň, máte vyhráno. Pobřišnice je podrážděná.
• Vyšetření konečníkem (nebo u žen vaginálně): Ano, čtete správně. Je to sice nepříjemné asi 5 vteřin, ale může to zachránit život. 

5. Co čeká člověka v nemocnici, když jdete „pod kudlu”?

Verdikt zní: Apendektomie. Tedy, vyjmutí slepáku.

• Příjem na chirurgii: Sestra vás oholí (v oblasti řezu, pokud se bude řezat klasicky, dneska už je to spíš výjimka), převlečete se do nemocničního anděla a dostanete infuzi. Hlad a žízeň jdou stranou, vy se těšíte na narkózu.
• Předoperační vyšetření: Krev (všechno), EKG (srdce), RTG plic (kdyby náhodou). Anesteziolog se vás zeptá, jestli jste alergický na něco, jestli máte všechny zuby. Naposledy si také ověří, že nejste těhotná.
• Cesta na sál: Ležíte na pojízdném lehátku, koukáte do stropu a posloucháte, jak kolem vás cvrlikají sestry a doktoři.
• Narkóza: Vjedou s vámi na sál, je tam zima a světla jako na diskotéce z devadesátek. Dají vám masku s kyslíkem, do infuze píchnou „uspávací koktejl”. Za pár vteřin uslyšíte: „Tak se hezky vyspěte…” a probudíte se až na dospávacím pokoji.
• Operace (co se děje, zatímco vy spíte):
• Laparoskopie (dnes standard): Doktor vám udělá 3-4 malé řezy v břiše. Foukne vám do břicha plyn (oxid uhličitý), aby měl místo na koukání. Strčí tam kameru a nástroje. Najde slepák, uštípne ho, vytáhne ho ven v pytlíku (aby nepraskl), propláchne dutinu a je hotovo. Za pár dní jdete domů s náplastmi na břiše.
• Klasická operace (když je zánět pokročilý nebo prasklý): Řez v pravém podbřišku, asi 5-10 cm. Doktor „sáhne” do břišní dutiny, vyčistí, co se dá, vytáhne slepák, propláchne a nechá tam často drén (hadičku), aby zbytky hnisu mohly odtékat. Tahle cesta bolí víc a pobyt v nemocnici je delší.
• Probuzení: Bolí to. Jako by vám někdo dal pěstí do břicha. Sestra vám ale hned píchne něco na bolest. Budete mít kapačky, možná cévku.
• Po operaci: Druhý den už vás posadí, donutí vás vstát (ano, hýbat se musí, i když to bolí, aby se netvořily sraženiny). Jíst začnete opatrně (suchary, čaj, vývar). Prdět musíte (to je znamení, že střeva naskočila).
• Doma: Asi za 3-7 dní (podle typu operace) vás pustí domů.

Takže, shrnutí: Bolí vás břicho a stěhuje se to? Nejezte, nepijte, nepanikařte, ale taky neignorujte. Běžte k doktorovi, ať víte, jestli máte v těle časovanou bombu, nebo jen nostalgickou vzpomínku na překořeněnou klobásu. A když už vás vezmou na prkno, berte to jako dobrodružství.