ROZHOVOR: Server SinMed.cz přináší druhou část rozhovoru s elitním chirurgem a přednostou Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiřím Froňkem. Lékař, který během interview opakovaně zdůrazňuje roli kolegů a kolegyň, pečlivost, vytrvalost i vděk dárcům orgánů, o svých mimořádných operacích zprvu hovořit nechce.
foto: SinMed.cz/Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM
Když na ně dojde řeč, popisuje je s až překvapivým klidem. Zůstaňme u první transplantace jater u nejmenšího dítěte, které podstoupilo transplantaci jater v IKEM, vážícího méně než pět kilogramů. Operaci provedli v lednu 2025.
Rozálie se narodila v prosinci 2024 a po necelém měsíci u ní došlo k akutnímu selhání jater, pravděpodobně v důsledku virové infekce. „Část svých jater jí daroval strýc. V polovině února se vrátila domů a do nemocnice bude jezdit už jen na pravidelné kontroly,“ říká Jiří Froněk.
Poté přechází k exaktnímu popisu výkonu. „Nejprve operujeme žijícího dárce, výkon trvá v průměru šest hodin. Odebranou část jater pak musíme upravit, někdy i zmenšit, a připravit cévní spojky. To může zabrat až čtyři hodiny. U příjemce, v tomto případě malé pacientky, nejprve odstraníme nemocná játra, teprve poté vkládáme štěp, což trvá tři i více hodin,“ poznamenává chirurg s rozsáhlými mezinárodními zkušenostmi. Téma uzavírá slovy, že situace byla vážná. „Jsme moc rádi,“ dodává k příběhu malé Rozálie.
Unikátní výkony
Tím však výčet unikátních zákroků nekončí.
„Loni se nám podařilo dosáhnout historicky nejvyššího počtu transplantací jater od žijícího dárce, bylo jich dvanáct. Transplantovali jsme děti i dospělé. Poprvé v České republice jsme také provedli transplantaci jater od žijícího dárce u dospělého pacienta s akutním jaterním selháním,“ vysvětluje pro SinMed.cz.
Zároveň zdůrazňuje, že nejde o individuální výkon.
„Není to jen o mně. Je to o týmu, který tu roky budujeme. Transplantační chirurgie je běh na dlouhou trať. Než si člověk osvojí všechny postupy, může to například u transplantace jater trvat i deset let. U ledvin pět let.“
Tým Kliniky transplantační chirurgie je rozsáhlý, tvoří jej desítky lékařů a lékařek a více než stovka sester a dalšího zdravotnického personálu. „Všem patří poděkování. To největší bych chtěl poslat žijícím dárcům, jejichž role je podle mého pohledu stále trochu nedoceněná,“ říká Froněk.
Noční…
Pro představu: práce odborníků jeho kliniky probíhá prakticky nepřetržitě, často na čtyřech sálech současně. „Ano, téměř denně i přes noc,“ doplňuje přednosta.
Odtud je jen krok k jeho pracovním návykům. „Vstávám v 5:20 každý den. Domů se vracím třeba v šest večer, někdy až ve dvacet hodin, někdy vůbec. Podle potřeby. O víkendech vyřizuji desítky telefonátů ohledně dárců, pacientů a plánovaných výkonů. Řešíme jejich stav, vývoj i přípravu. Je to v podstatě nepřetržitá práce celého týmu,“ konstatuje.
Čtenářům zároveň radí, aby dbali na své zdraví a na prevenci, což při jeho výkladu léčby kolorektálního karcinomu zní obzvlášť naléhavě.
„Ti lidé musí mít naději. To je nejdůležitější. Musí vědět, že je světlo na konci tunelu a že jsou tu lidé, kteří jim dokážou pomoci. Nevím, co dodat víc…“