Plicní karcinom zůstává nejsmrtelnějším nádorovým onemocněním v Evropě. Čeští odborníci proto chtějí rozšířit genetické testování nádorů, které by umožnilo přesněji zacílit léčbu a části pacientů výrazně prodloužit život. Zaznělo to na tiskové konferenci u příležitosti Světového dne rakoviny plic, který připadá na 1. srpna.
foto: SinMed.cz/Z tiskové konference o rakovině plic.
Hlavními řečníky byli přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie Fakultní nemocnice Plzeň Martin Svatoň, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice Martina Koziar Vašáková.
Podle odborníků by podrobnější genetická analýza nádoru umožnila lékařům vybrat pro každého pacienta co nejúčinnější a zároveň nejšetrnější léčbu. Proto nyní jednají se zdravotními pojišťovnami o rozšíření genetického testování nádorů plic.
V současnosti se standardně vyšetřují pouze tři základní geny. Pneumoonkologové by však chtěli analyzovat přibližně dvacet genetických markerů. K tomu by přitom postačil jediný vzorek nádoru odebraný z plic, takže pacient by nemusel podstupovat další invazivní zákroky.
„Otestování přibližně 20 genů u nově diagnostikovaných pacientů by nám pomohlo zjistit, zda má pacient mutaci, na niž lze léčebně zacílit, či jinou mutaci, která může ovlivnit účinnost a výběr léčby. Léků na karcinom plic stále přibývá a je třeba přesněji mířit a ‚nestřílet slepými‘. Nechceme pacienty zatěžovat mnohdy toxickou léčbou, pokud by jim nepomohla,“ vysvětlil Martin Svatoň, přednosta Kliniky pneumologie a ftizeologie FN Plzeň.
200 000 cigaret
V České republice rakovinou plic každoročně onemocní přibližně 6 500 lidí a asi 5 300 pacientů na toto onemocnění zemře. Hlavním důvodem vysoké úmrtnosti je podle lékařů pozdní záchyt nemoci.
Situaci se již více než čtyři roky snaží změnit screeningový program karcinomu plic. Je určen bývalým i současným kuřákům ve věku 55 až 74 let, kteří za život vykouřili alespoň 200 000 cigaret, tedy například jednu krabičku denně po dobu dvaceti let.
„Až třetina pacientů s rakovinou plic nikdy nekouřila. Mezi nejčastější příčiny patří znečištěné ovzduší, genetické vlivy a pasivní kouření,“ upozornila profesorka Martina Koziar Vašáková.
Na další rizikové faktory poukázal předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti Vladimír Koblížek. „Takovým částicím jsou vystaveni lidé pracující v těžkém průmyslu, dopravě nebo chemických provozech. Velkým rizikem je také zvýšená koncentrace rakovinotvorného plynu radonu v některých obydlích. V Česku mezi radonové oblasti patří například část Vysočiny, Karlovarsko nebo pomezí středních, jižních a západních Čech,“ uvedl.
Podle odborníků však zůstává nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem kouření. „Přestože řadu příčin odstranit nedokážeme, stále zůstává jedna, na niž vliv máme, a tou je právě kouření. Kdyby se lidé vzdali cigaret, výskyt rakoviny plic v populaci by během několika let dramaticky klesl,“ uzavřel Vladimír Koblížek.