ROZHOVOR: Poliklinika Prosek funguje už více než čtyři desetiletí a její vedení dnes řeší, jak postupně modernizovat stárnoucí budovu, aniž by tím zatížilo rozpočet městské části Praha 9. Ředitel Tomáš Hromádka mluví o desítkách až stovkách milionů korun, které bude v dalších letech potřeba investovat do energetiky, chlazení, vzduchotechniky, IT i kyberbezpečnosti. V rozhovoru pro SinMed.cz také vysvětluje, proč poliklinika nemůže garantovat všechny zdravotní služby a jak složité je udržet 35 odborností.
foto: Archiv T. Hromádky, se souhlasem/Tomáš Hromádka
Kde se vlastně nacházíme?
Jsme v domě, který patří Městské části Praha 9, což je na jedné straně výhoda, ale na druhé straně to nastavuje i nutnost vyhovět požadavkům jejího vedení. Starosta Tomáš Portlík má jasné plány. Na mně je, abych se je pokusil splnit. Je logické, že radnice umí pomoci při nutných investicích do budovy, ale na samotný provoz polikliniky by neměla vynakládat prostředky, které by si měla poliklinika zajistit. Na mě, zopakuji, je, aby tomu tak bylo. Od toho se odvíjí systém fungování našeho zdravotnického zařízení. Lékařům, kteří jsou u nás v nájmu, je jich větší část, nabízíme podmínky srovnatelné s jinými zařízeními, ale chci jim vylepšovat podmínky pro jejich práci, abychom je u nás udrželi.
Budova má už přes 40 let a původně byla projektována jako nemocnice, což se odráží například v širokých chodbách a vysokých stropech. Jak náročné je dnes takový objekt z hlediska provozních nákladů a energetické efektivity udržovat?
U nás nájem dělá přibližně polovinu. Druhá polovina jsou náklady na energie a služby. Nejsme nemocnice, proto jsme nikdy nemuseli řešit pojem spádovost. Spádovost, jak ji mnozí pamatují, byla zrušena zákonem o veřejném zdravotním pojištění, tedy v tomto smyslu se o ní nemusíme bavit vůbec. Fungujeme primárně pro obyvatele bývalé velké Devítky a sousedních městských částí. Středočeši pracující v Praze mají u nás často svého praktika či zubaře. Chceme, aby byli naši klienti spokojení, proto se neustále snažíme poskytovat široké spektrum lékařských odborností. Cílem je zajistit odbornosti i v disciplínách, které patří mezi nedostatkové. Neřešíme tedy spádovost, ale dostupnost.
Mírnou komplikací je trochu přetlak vyvolaný pověstí sousední Bulovky, jejíž stav budov a pověst je kontroverzní. To je takový stále se vracející bumerang v podobě tlaku na otevření pohotovostní služby. Ovšem tu zase nezaplatí pojišťovny. A o příspěvku na náklady provozu ze sousedních městských částí a ze sousedního kraje si také můžeme nechat zdát.
Poznámka: Na serveru mapy.cz má FN Bulovka hodnocení 3,3 z 5. Na Google recenzích ji hodnotilo zhruba 1 500 lidí a dosáhla celkového hodnocení 2,6 z 5.
Kdo podle vás nese odpovědnost za to, aby byla pro obyvatele zajištěna dostupná zdravotní péče? A jakou roli v tom má podle vás provozovatel polikliniky, zdravotní pojišťovny a ministerstvo?
Odpovědnost za dostupnost potřebné zdravotní péče nemáme my jako provozovatel. Jsou to veřejné zdravotní pojišťovny a ministerstvo, které by mělo mít zájem na pokrytí péče, ale i na spokojenosti obyvatel. To se samozřejmě týká všech oborů, všech disciplín, jak jsme si již minule řekli v případě rehabilitace. Navíc práce na poliklinice má svá specifika, nejsme nemocnice. A stejně se potýkáme s tím, že se na naše doktory dobývají pacienti vyžadující akutní ošetření, které ve skutečnosti vůbec není akutní a snese odkladu. Samozřejmě nemluvím o nároku na ošetření skutečně akutního stavu, ale pacienti našich lékařů v žurnální službě jimi opravdu někdy nejsou. Ovšem nejvíce stížností je právě od takových.
Jak náročné je pro vás udržet všech 35 odborností a zajistit náhradu v případě, že některý lékař odejde?
Znovu musím zdůraznit, že naším cílem je obsloužit lidi z okolí, aby nemuseli nikam daleko zajíždět, takže pokud by nám snad měla nějaká odbornost vypadnout, hned se snažíme zajistit náhradu.
Jaké jsou výsledky?
Nedostatek odborníků v některých disciplínách kopíruje stav v celé zemi, někdy to prostě nejde. Pokud jde o všeobecně ceněné specialisty, nastává situace, kterou znají všichni ředitelé poliklinik, ale i nemocnic. Mzdová očekávání takových lidí jsou nad naše možnosti s ohledem na to, co nám proplatí pojišťovny. Je to o tom, abychom byli schopní zdravotní péči jako provozovatelé ufinancovat bez toho, abychom museli žádat o peníze třeba městskou část, která budovu vlastní. Logicky se nás budou její představitelé ptát, jak hospodaříme. Vyjdou nám vstříc ohledně nájmu, velkých oprav, ale tím to v podstatě končí. Vědí ale, že se snažíme zvedat kvalitu budovy našimi investicemi.
O jakých financích hovoříte?
Jsou to desítky, postupem času možná až stovky miliónů korun, které bude potřeba nainvestovat.
V jaké fázi se nacházíte nyní?
Máme už sice nová okna, zateplení i fotovoltaiku, ale té není ještě dost a budeme pokračovat. S ohledem na postupující oteplování bude potřeba řešit chlazení budovy, zadržování vody a centrální vzduchotechniku, aby se v budově dalo v létě fungovat. Ovšem zároveň za trvalého tlaku na spotřebu energií všeobecně. Další investice půjdou do péče o lidi. Jak zaměstnance, nájemce, ale i klienty. Musíme pokračovat ve zkvalitňování systému v oblasti IT, což je problém ve zdravotnictví asi všude. Ovšem s tím souvisí také miliony korun na kyberbezpečnost. Dostat tuto budovu najednou do 21. století, to by byla jednorázově tak obrovská investice, že na ni nedosáhneme. Proto na to jdeme postupně. Ale výsledky jsou vidět. Za dva roky, co jsem ve funkci, mám z toho progresu radost.
Viděl jsem na dveřích ordinace napsáno rukou, že má lékař dovolenou. To pacient zjistí, až když k nim přijde?
Ale samozřejmě, že ne. Tedy pokud je základně nadán k práci s počítačem. Máme nový web, máme intranet, ale je to taková jistota, kdyby se někdo nekouknul a vyrazil naslepo.
A pokud jde o člověka se standardní znalostí práce na PC?
Tak pokud si dotyčný s internetem netyká, může zavolat na naši infolinku, kde mu rádi poradíme. Změnili jsme i orientační systém, jak jste si mohli všimnout ve vestibulu, změnili jsme interiér, čekárny, ordinace. Přes 98 procent lékařů má na webu správně uvedeny kontakty, telefonní čísla, i když jsme jim museli vysvětlit, proč je to důležité. Dnes nám chodí na web měsíčně kolem 50 000 pacientů. Do některých ambulancí je možné objednat se online, stejně jako komunikovat s lékařem, elektronicky požádat o léky. Jsem přesvědčen, že pacient by už neměl sedět před ordinací a čekat, až mu doktor předepíše léky. Lékařům jsme nabídli online náhled na skladovou dostupnost léků v naší lékárně.
Jsou s tím spojeny nějaké potíže?
Jasně, že to občas zaskřípá, nemáme tu jen mladé lékaře a nadšence do IT, ale také kolegy s mnoha lety praxe, kteří se IT novinkám brání, ale celkově se to výrazně zlepšilo a dál lepší.
Zavádíte na poliklinice řadu nových systémů a digitalizujete její provoz. Jak na tyto změny reagují samotní lékaři a další zaměstnanci? Setkáváte se i s odporem nebo obavami těch, kteří jsou zvyklí na dosavadní způsob práce?
Snažím se s kolegy mluvit a přesvědčovat je o výhodách nových systémů, prezentovat kolegům zkušenosti z praxe. Postupně se nám to daří. Odezva u pacientů je také dobrá. Chápu, že někteří kolegové pamatují otevírání polikliniky a stále žijí v době papírové, ale to nás nemůže zastavit. Mnozí již zjistili, že se snažíme šetřit jejich čas tím, že je zbavíme rutinních úkolů, které se dají předat počítači. Ušetřený čas pak mohou věnovat pacientům. Stávají se z nich mnohem efektivnější doktoři, což se nakonec projevuje i na výplatě. Což je opět drobné úskalí, na které musím myslet u jednotlivých oborů, protože ne každý lékař si je stejně rovný se svým kolegou před pojišťovnou v rámci úhrad.
Náklady přináší také lůžkové oddělení následné péče. Jak se vám daří při jeho provozování?
V některých zařízeních jsou ty problémy opravdu obrovské, nám se daří díky kvalitní péči být i efektivní z tohoto pohledu. Je to systémem, ale samozřejmě zároveň skvělým týmem. Máme tu 29 lůžek, na což stačí malý kolektiv, panuje u nás rodinná atmosféra, zkušenosti a pravidelné dotazníky na spokojenost pacientů nám dávají velmi pozitivní odezvu. Atmosféra a prostředí je značná část úspěchu v léčbě, kterou poskytujeme za pomoci velmi individualizované péče. Stravu dovážíme ze SSS Praha 9, jakmile se objevily připomínky třeba k množství zeleniny, hned jsme reagovali a ze sousedního bistra bereme strouhanou zeleninu a ovoce, které je k dispozici pacientům podle potřeb. Proto máme také rychlou obměnu pacientů, kteří se snadněji a rychleji uzdravují.