Kardiovaskulární onemocnění se netýkají jen seniorů, riziko se týká i lidí v mladším věku. Prevence by se proto podle lékařů neměla odkládat. Důležité je rovněž nemocem předcházet, protože prognózy vývoje srdečního selhání nejsou příznivé.
foto: SinMed.cz/Kardiologie, ilustrační foto
Význam včasné prevence kardiovaskulárních onemocnění připomněli v tiskové zprávě zdravotníci z Pardubické nemocnice. O zdraví srdce je podle nich důležité pečovat průběžně, a to i v mladším věku. „Podle odborných predikcí se do roku 2040 očekává vysoký nárůst počtu pacientů. Dokonce by se mohl ztrojnásobit,“ popsala ve zprávě vrchní sestra kardiologického oddělení Pardubické nemocnice Petra Pokorná.
Zásadní roli v ochraně zdraví srdce hraje prevence. Ke snížení rizika závažných onemocnění mohou pomoci některá jednoduchá opatření. „Ovlivnit můžeme především krevní tlak, cholesterol, kouření, tělesnou hmotnost, pohyb a stravování. Nemusí přitom jít o žádné extrémní změny. Pravidelný pohyb, nekouřit, hlídat si tlak a cholesterol a chodit na preventivní kontroly může mít z dlouhodobého hlediska obrovský význam,“ popsala v tiskové zprávě Tereza Kořínková, lékařka kardiologického oddělení Pardubické nemocnice.
Prevenci podle ní komplikují mylné představy o tom, jak se srdeční onemocnění projevují. Největším problémem je prý představa, že když nic nebolí, člověk je zdravý. Vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol mohou přitom dlouhé roky probíhat bez jakýchkoli příznaků.
Psali jsme
Fakultní nemocnice Plzeň se stala prvním pracovištěm na světě, které v klinické praxi spojilo inovativní radiofarmakum ⁶⁸Ga-Trivehexin s vyšetřením…
Včasná péče může zpomalit zhoršování nemoci
Pokud už člověk některým onemocněním trpí, neměl by podceňovat pravidelné kontroly ani dodržování předepsané léčby. Včasná péče může zpomalit zhoršování nemoci a pomoci zachovat dobrou kvalitu života.
Přestože úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění klesá, představují stále nejčastější příčinu úmrtí ve většině evropských zemí. V České republice jsou odpovědná za polovinu všech úmrtí, jak na webu uvádí Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Významnou příčinou kardiovaskulárních onemocnění je ateroskleróza neboli kornatění cév. Druhým významným zdrojem onemocnění jsou procesy stárnutí kardiovaskulárních tkání charakterizované jizvením, ukládáním abnormálních forem proteinů v srdci, tuhnutím cév a ukládáním solí vápníku do cév a srdečních chlopní.
Screening pomáhá s vytipováním rizikových pacientů
Mezi nejčastější kardiovaskulární onemocnění současnosti patří srdeční selhání. Jedná se o samostatnou diagnózu, která je charakterizována porušenou funkcí nebo strukturou srdce. O četnosti tohoto onemocnění i jeho projevech v tiskové zprávě z loňského června promluvil primář kardiologického oddělení Pardubické nemocnice Jan Matějka.
Srdeční selhání je podle jeho slov často chronický stav, který se akutně zhorší. Druhým typem pacientů jsou ti, kdo o tom, že trpí srdečním selháním, nemají ponětí. „Takoví pacienti mohou mít rizikové faktory, například vrozenou chlopenní vadu, vysoký krevní tlak, který je nedostatečně léčen, v minulosti prodělali srdeční infarkt, jehož následkem je zjizvená tkáň srdce, a to teď hůř funguje. Ve všech těchto případech poškození srdce o tom dotyčný vůbec nemusí vědět,“ zmínil primář Jan Matějka.
Díky screeningu se ale dají takoví pacienti vytipovat. Pacienti by měli zpozornět, když si začnou všímat dušnosti při běžné námaze, únavy, otoků nohou nebo přibývání na váze bez zjevné příčiny. Typické je také noční buzení kvůli dušnosti nebo potřeba spát s více polštáři.
Praktický lékař může v ordinaci provést základní vyšetření, včetně EKG a laboratorních testů, a rozhodnout o odeslání k vyšetření kardiologem. Tam pacienti podstupují ultrazvukové vyšetření, které ukáže nejen případnou poruchu, ale i její strukturu.