Šéf praktických lékařů popsal, jak funguje očkovací byznys

Server SinMed.cz v úterý navštívil tiskovou konferenci s názvem „Očkování patří do ordinací, léky taky!“ Věnovali jsme se jak celkovému pohledu, tak jednotlivým řečníkům. Samostatný prostor jsme poskytli předsedkyni Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Iloně Hülleové, tentokrát se zaměříme na dlouhý projev předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky.

Mluvil zejména o vakcínách proti chřipce, jejich distribuci a ekonomickém pozadí.

„Je potřeba úplně změnit způsob objednávání a distribuce vakcín, který v současné době funguje tak, že objednáváme vakcíny na základě objednávky, kterou učiní praktický lékař v sezóně předchozí. To znamená, já jsem si v lednu 2026 objednával množství vakcín, které budu mít k dispozici v očkovací sezóně 2026-2027. To znamená na podzim tohoto roku a v brzkém jaru příštího roku. Za tu objednávku nesu plnou ekonomickou odpovědnost, to znamená, že to, co si objednám, musím odebrat. Pokud odeberu a nevyočkuji, je to moje ekonomická ztráta,“ zmínil před přítomnými Šonka.

„Logicky tak každý, kdo se takhle musí rozhodovat, tak se chová opatrně. Já jsem životní optimista, každý rok počet objednaných vakcín navyšuji o 10 procent, a každý rok několik desítek tisíc korun oželím tím, že ty vakcíny nejenom, že nedostanu zaplacené, ale ještě je na své náklady musím zlikvidovat. Nemůžeme asi chtít, aby se takhle choval každý praktický lékař,“ dodal.

Hlavním mottem jeho slov bylo procento proočkovanosti. Na uvedeném příkladu lékař poukázal na fakt, že „takto se asi to procento nezvýší“.

Hrazeno z pojištění

„Pokud to Ministerstvo zdravotnictví myslí s proočkovaností vážně, tak by podle našeho názoru mělo stanovit realistický cíl proočkovanosti pro konkrétní rok, o kterém se bavíme. Mělo by vzít v podstatě to číslo předobjednávek od praktických lékařů a porovnat ho s tím, jaké má očekávání. A ten rozdíl dovézt do České republiky na náklady státu.“ Tím pádem by samotní lékaři neměli vyšší, často zbytečné náklady.

Podobně to podle slov Petra Šonky funguje v případě očkování proti tetanu.

Další ukázka z praxe se týkala očkování proti klíšťové meningoencefalitidě. „Znovu tady máme příklad, že pokud se začalo očkování hradit ze zdravotního pojištění, například u klíšťové meningoencefalitidy, která se dnes hradí pacientům nad 50 let, tak v této věkové skupině se očkování dramaticky navýšilo. Takže si myslím, že to je další cesta, kterou je potřeba udělat, pokud chceme zvýšit proočkovanost. Pokud se bavíme o tom, komu bychom měli umožnit očkovat, myslím, že na místě je říct, že je potřeba to umožnit všem lékařům.“

Očkování od sester

V této souvislosti zaznělo, že lékařů je celkem 40 tisíc, ovšem očkuje jich pouze 7 tisíc. Jsou to všeobecní praktičtí lékaři, praktičtí lékaři pro děti a dorost, za určitých okolností gynekologové a v některých speciálních případech ještě další odbornosti.

„A myslíme si, že by samostatně měly očkovat sestry v domácí péči, a především sestry v pobytových zařízeních, kde by měli být všichni klienti očkovaní, mají to hrazené ze zdravotního pojištění a není jediný důvod, proč tohle očkování řešit přes lékaře. Myslím si, že to může dělat rovnou ta zdravotní sestra,“ uzavřel téma Petr Šonka.

V závěru pak konstatoval, že v Česku dramaticky chybí profesionálně vedená marketingová kampaň, která by propagovala očkování proti chřipce a snažila se ovlivnit rezervovaný postoj české veřejnosti. Hlavní bariérou toho, že se lidé nechtějí očkovat nebo neočkují proti chřipce, je prý to, že se očkovat proti chřipce prostě nechtějí.