Proteinové doplňky mohou škodit střevům, upozorňují lékaři

Odborníci varují před proteinovými doplňky stravy. Mohou prý poškozovat střeva a vést k nadýmání, bolestem břicha či nepravidelné stolici. Nejrizikovější jsou průmyslově zpracované produkty.

Primář Centra péče o zažívací trakt Nemocnice AGEL Ostrava Vítkovice Michal Štěpán v tiskové zprávě varoval před nadměrnou konzumací proteinových doplňků a výrobků s vysokým obsahem bílkovin. Jejich spotřeba v České republice roste. Nadbytečný příjem bílkovin však může zatěžovat trávení a způsobovat řadu problémů.

„Bílkoviny jsou pro organismus zásadní, ale současný důraz na jejich vysoký příjem je částečně i módní trend. Většina běžné populace už dnes přijímá dostatek bílkovin bez nutnosti doplňků,“ uvedl ve zprávě Štěpán.

Běžná denní potřeba bílkovin pro dospělého člověka se podle informací z Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) pohybuje kolem 0,8 gramu na kilogram tělesné hmotnosti. V závislosti na pohlaví a tělesné hmotnosti to odpovídá přibližně 47 až 62 gramům bílkovin denně.

Vyšší příjem zatěžuje metabolismus

Vyšší příjem podle gastroenterologů tělu žádný benefit nepřináší a zbytečně zatěžuje trávení i metabolismus. Riziková je také konzumace průmyslově zpracovaných produktů, které často obsahují více, než by spotřebitel čekal.

„Emulgátory, proteiny bez vlákniny nebo umělá sladidla a polyoly mohou způsobovat nadýmání a průjem,“ varoval ve zprávě Štěpán. Při pravidelné konzumaci mohou tyto přídatné látky ovlivňovat složení střevního mikrobiomu a zasahovat i do funkce střevní bariéry. „V klinické praxi se s tímto problémem setkáváme poměrně často,“ potvrdil primář vítkovické nemocnice.

Zvýšený příjem bílkovin je prospěšný pro sportovce, osoby v rekonvalescenci, seniory nebo těhotné a kojící ženy. Zvláštní opatrnost je na místě u pacientů s onemocněním ledvin a u chronických onemocnění trávicího traktu, jako je Crohnova choroba, syndrom dráždivého tračníku nebo celiakie. „Tito pacienti by se měli vyhýbat průmyslově zpracovaným produktům a preferovat přirozené zdroje bílkovin,“ doporučil v tiskovém materiálu Michal Štěpán.

Z gastroenterologického hlediska zůstávají nejlepší volbou potraviny jako kuřecí maso, tvaroh, vejce, luštěniny nebo ryby. Proteinové doplňky však mohou občas posloužit jako praktický pomocník.

Nejlepší je kombinovat živočišné a rostlinné zdroje bílkovin

Jak informoval časopis dTest, proteinové tyčinky, proteinové nápoje a další proteinové produkty často obsahují cukr, sladidla nebo tuk. Proto je důležité si vždy přečíst nutriční údaje.

Evropská unie má navíc jasná pravidla pro to, kdy může být výrobek považován za zradví prospěšný díky obsahu bílkovin a být tímto způsobem propagován. Existují dvě možné formulace. Označení „vysoký obsah bílkovin“ smí být použito v případě, kdy minimálně 20 procent energetického obsahu pochází z bílkovin. Pokud je výrobek označen jako „zdroj bílkovin“, musí minimálně 12 procent energetické hodnoty pocházet z bílkovin.

Pro pokrytí potřeby proteinů ve stravě je podle informací z webu NZIP nejlepší kombinovat živočišné a rostlinné zdroje bílkovin. Aminokyseliny obsažené v potravinách živočišného a rostlinného původu se totiž vzájemně doplňují. Doporučenými kombinacemi jsou například brambory s vejcem, případně brambory či obilniny s mlékem či mléčnými výrobky.