ROZHOVOR: Jakým způsobem poškodila české zdravotnictví kauza Motol? Jakým způsobem by měli být odměňováni začínající lékaři, aby neuvažovali o změně zaměstnání? A jaké plánuje cíle na rok 2026, ozřejmil serveru SinMed.cz prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.
foto: SinMed.cz/Milan Kubek, prezident ČLK
Pane prezidente, od 1. ledna 2026 přebírají zdravotní pojišťovny v regionech odpovědnost za organizaci pohotovostních služeb. Vnímáte to jako správný krok?
Ne.
Důvod?
Zdravotnictví by mělo sloužit pacientům a za dostupnost zdravotní péče by měli být zodpovědní politici, které si volíme a ze svých daní platíme. Tato změna zákona je čistý alibismus, kdy se kraje zbavují zodpovědnosti. Dostupnost lékařské pohotovostní služby se sníží, a to jak časová, když vyhláška snižuje povinný rozsah ordinačních hodin, tak místní. Nemocní budou muset dojíždět do vzdálenějších nemocnic, které provozují tzv. urgentní příjmy pro dospělé nebo pediatrická oddělení pro děti. Lékařům v nemocnicích práce přibude.
Ve zdravotnictví se pohybujete dlouhé roky. Poprosím vás o hodnocení šéfů resortů jako ve škole: Adam Vojtěch, Vlastimil Válek, Svatopluk Němeček, Leoš Heger, Tomáš Julínek.
Nezlobte se, ale právě proto, že jako lékař pracuji již od roku 1992 a organizaci zdravotnictví se věnuji od roku 1996, nejsem schopen zadání splnit. Každý z vámi zmiňovaných pánů byl ministrem za naprosto odlišné situace a musel řešit rozdílné problémy, navíc s rozdílným politickým zázemím, které limitovalo jeho kroky. Za každým zůstalo něco dobrého i něco špatného, avšak předpokládám, že každý se snažil zdravotnictví prospět.
V ČLK funguje pracovní skupina pro digitalizaci. Jak hodnotíte tuto oblast v rámci ČR, je stále co zlepšovat?
ČLK podporuje digitalizaci zdravotnictví v České republice. Digitalizace, jejíž postup v ČR vázne, přináší nové výzvy, ale také rizika, ke kterým patří především:
• zvyšování nákladů na zdravotnictví
• riziko zneužití osobních dat
• ohrožení vztahu lékař – pacient a snížení kvality poskytované péče
• tlak na nové znalosti a dovednosti zdravotníků a pacientů
Požadavky ČLK na digitalizaci zdravotnictví:
• digitalizace nám musí usnadňovat práci, abychom měli více času na své pacienty
• digitalizace by měla přispívat ke zlepšení kvality poskytované péče
• digitalizace by měla snižovat administrativní zátěž
• náklady na digitalizaci nesmí ohrozit napjatou ekonomikou situaci českého zdravotnictví a nesmí být přenášeny na poskytovatele zdravotních služeb
• zachování požadavků na zdravotní péči „lege artis“, základní diagnostika a léčba nemůže být nahrazena distanční formou (pouze telemedicínskými službami)
• udržení vztahu lékař – pacient
• ochrana know-how lékařů
• bezpečnost dat, ochrana práv pacientů a lékařů
• souhlas pacienta s nakládáním s jeho osobními zdravotními údaji je nezbytný
• požadujeme jednotné, zabezpečené přihlašování do elektronických zdravotnických systémů
• stát by měl podpořit digitální gramotnost zdravotníků
- požadujeme jasné podmínky a regulace při používání telemedicíny a mobilního zdravotnictví
Jaký je podle vás optimální plat začínajícího lékaře, aby dlouhodobě neuvažoval o změně oboru?
Česká lékařská komora v souladu s Lékařským odborovým klubem již roky prosazuje, aby plat za základní pracovní dobu pro nastupujícího lékaře po šesti letech toho patrně nejnáročnějšího vysokoškolského studia byl 1,5 násobkem průměrné mzdy v České republice (zhruba 72 tisíc, pozn. red.)
Jaké jsou z pozice prezidenta ČLK vaše cíle pro rok 2026?
Mými cíli, se kterými se ztotožňuje většina lékařů, je snaha o trvalé zvyšování ceny naší práce a prosazování slušných profesních podmínek pro všechny lékaře. Dále pak kvalitní a pro lékaře dostupné vzdělávání a v neposlední řadě boj o zachování profesní autonomie a důstojnosti lékařského stavu.
Bez zásadní reformy specializačního vzdělávání se nedostatek lékařů bude stále jen prohlubovat. Práce ve zdravotnictví se musí stát více atraktivní a zdravotníci potřebují lepší právní ochranu. Zákon o České lékařské komoře potřebuje změny, které zvýší kompetence a akceschopnost naší profesní samosprávy, která samozřejmě nemůže dělat nic, co jí zákony nepovolují, i když bychom to považovali za správné.
V první řadě však musíme hájit integritu lékařské profese. Je totiž zásadní rozdíl mezi přirozeným sdílením kompetencí v rámci zdravotnických týmů vedených lékaři a převodem kompetencí z lékařů na nelékařské zdravotnické pracovníky, který je motivován snahou ušetřit peníze na úkor kvality poskytované zdravotnické péče a bezpečnosti pacientů. S tím nemůžeme souhlasit. Nechceme se nikomu plést do řemesla, ale musíme hájit to svoje.
V uplynulých letech se nám podařilo ve spolupráci s odbory prosadit zvýšení příjmů a zlepšení pracovních podmínek pro lékaře v nemocnicích. Nyní naši pomoc potřebují zejména soukromí lékaři, kteří stárnou a jejich počet klesá. Přežíváme totiž v ekonomicky nesmyslném prostředí, kdy naše náklady jsou tržní, zatím co naše příjmy omezují ministerské vyhlášky. Právní rámec je třeba kultivovat, ale v žádném případě se nesmí rušit dohodovací řízení, seznam zdravotních výkonů, úhradová vyhláška ani vyhláška o minimálním personálním vybavení. Pokud bych takovým plánům nedokázali zabránit, převálcovaly by nás monopoly. Oligarchové by se domluvili s pojišťovnami, které by jim vláda umožnila ovládnout pod heslem jejich odpolitizování, a soukromí lékaři by skončili.
Budu se snažit budovat jednotu soukromých lékařů, abychom se dokázali bránit společně. Nesmíme dopustit, aby existence soukromích lékařů v České republice byla pouhou epizodou na cestě ze státních ÚNZ do firem ovládaných oligarchy.
O kauze FN Motol jsem psal mnohokrát, a to jak na základě svědectví (prof. Veselka), tak policejních usnesení. Jak vnímáte obvinění dr. Ludvíka a jeho náměstka Budinského v optice českého zdravotnictví. Poškodili jej?
Samozřejmě.
Rozvedete to?
Reputace zdravotnictví utrpěla. Je mi líto zdravotníků z FN Motol, jejichž vysoce kvalifikovaná práce je znevažována, když si někteří jednodušeji uvažující lidé mohou na základě mediálních výstupů myslet, že když krade ředitel, pak možná kradou také všichni ostatní. Je mi jasné, že vždy, pokud budeme upozorňovat na nedostateční financování zdravotnictví, může někdo účelově připomenout tyto zlodějiny. Nemělo by však zapadnout to, že velký díl zodpovědnosti nese Ministerstvo zdravotnictví, které FN Motol zřizuje a je ze zákona povinné ji kontrolovat. Co dělali a za co pobírali plat úředníci z odboru přímo řízených nemocnic? Odpověď na tuto otázku nám dluží profesor Válek, pro kterého minimálně při vyjednávání o platech lékařů byl bývalý ředitel Ludvík takříkajíc pravou rukou.
Jaký kraj má podle Vás co dohánět v oblasti zdravotnictví?
Většina krajů v České republice je příliš malými regiony na to, aby mohla zajišťovat komplexní zdravotní péči pro své obyvatele. Čím méně obyvatel kraj má, případně čím je hustota obyvatel nižší a geografická situace pestřejší, tím je to pro regionální politiky složitější. V nevýhodě jsou ty kraje, ve kterých není žádná ministerstvem zdravotnictví preferovaná fakultní nemocnice.
Jen bych chtěl upozornit, že pokud se některý z hejtmanů neustále zviditelňuje nejrůznějšími nápady, ani zdaleka to nemusí znamenat, že pracuje ku prospěchu pacientů.