Předseda zdravotnického výboru: Slučování nemocnic může být začátkem řízeného procesu jejich redukce a oborové specializace

ROZHOVOR: „Budeme potřebovat mimo jiné více geriatrů a odborníků na paliativní léčbu i duševní zdraví,“ říká serveru SinMed.cz předseda sněmovního Výboru pro zdravotnictví Jiří Mašek (ANO).

Pane poslanče, medicínu a lékařství znáte jak z odborné praxe, tak z pozice zákonodárce. Jaké jsou podle Vás největší výzvy českého zdravotnictví v následujících letech?

Udržet kvalitu i dostupnost péče, poskytnout občanům moderní a účinné vyšetřovací i léčebné metody a zdravotníkům optimální podmínky pro práci a další odborný růst. Bude to vyžadovat zásadní změny v přístupu pojišťoven, zdravotnických zařízení i pacientů a změny legislativy.

Co / jaký obor by podle vás mělo být prioritou při modernizaci nemocnic?

Nemocnice v regionech se budou muset oborově specializovat v rámci přijímaných koncepcí rozvoje krajského zdravotnictví s tím, že velmi specializovaná péče bude koncentrována ve fakultních či velkých krajských nemocnicích. Nelze poskytovat všude, všechno v plném rozsahu. Za specializovanou péčí bude třeba dojet a ve výsledku se to pacientům „vyplatí“. Po nastavení léčby v centru může být pacient léčen v regionální nemocnici. Dobře to již začíná fungovat například v onkologii. 

Jinak oborově bude dominovat léčba srdečního selhání, onkologie, ortopedické operace velkých kloubů a další obory spojené se stárnutím populace. Budeme potřebovat mimo jiné více geriatrů a odborníků na paliativní léčbu i duševní zdraví.

Souhlasíte se slučovaným řízením, jako jsme to mohli vidět v případě FN Motol a Homolky?

Ano, máme ne evropské podmínky extrémně velký počet fakultních nemocnic. Slučování může být začátkem řízeného procesu jejich redukce.

Jste pro sanování VoZP?

Ano, je to krok k zabránění neřízeného krachu pojišťovny a získání času na řízenou fúzi menších pojišťoven, která se jeví jako nezbytná, pokud chceme, aby systém zdravotního pojištění byl zdravý a pojišťovny si skutečně konkurovaly kvalitou a dostupností nabízené lékařské péče svým klientům

Jak zajistit dostupnost praktických lékařů v menších obcích?

Měl by to být prioritně opět úkol zdravotních pojišťoven, jejichž povinností je zajistit lékařskou péči pro své klienty. Proto by se měly pojišťovny mimo jiné zapojit i do procesu podpory získávání budoucích lékařů do deficitních regionů a pro deficitní oborové specializace a spolu se zřizovateli zdravotnických zařízení se na této podpoře podílet. Měly by fungovat nejenom jako prostý plátce, ale pozitivně ovlivňovat nabídku služeb s plnou odpovědností za koncepční vynakládání prostředků ze zdravotního pojištění.

Měly by být některé zdravotní úkony částečně hrazeny pacientem?

Ano, ale pozitivní výběr seznamu takových výkonů je problematický, vyžadoval by shodu odborníků, pojišťoven a pacientů, a hlavně legislativní změny, ke kterým již desetiletí nenacházíme odvahu.

Měly by pojišťovny více investovat do prevence nebo do zkracování čekacích dob?

Určitě ano.

Jaké pobídky by mohly přilákat mladé lékaře do regionů s nedostatkem péče?

Samozřejmě slušný výdělek, dobré podmínky pro život celé rodiny včetně možnosti získání bydlení. Regionální nemocnici s dostupným a kvalitním postgraduálním vzděláváním. Dobrá návaznost a komunikace primární a nemocniční péče. Perspektiva pro další odborný a karierní růst. Slušné jednání a dobré mezilidské vztahy na pracovišti. Peníze již často nebývají na prvním místě. 

Jaký by měl být nástupní plat lékaře?

Zhruba dva až dva a půl násobek průměrné mzdy včetně dvou služeb měsíčně.

A zdravotní sestry.

Zhruba jeden až jeden a půl násobek průměrné mzdy včetně podobného rozsahu přesčasové práce. U lékařů i sester potom se zohledněním obtížnosti a režimu vykonávané práce.