Náborový příspěvek 350 tisíc korun přesvědčí jen 44 procent mladých lékařů, ukázal výzkum

19. 10. 202619:03

Ve čtvrtek 15. října v sídle České lékařské komory (ČLK) prezentovala agentura NMS závěry šetření, které se zaměřilo na motivace mladých lékařů. Server SinMed.cz se komentované tiskové konference zúčastnil. Kromě zástupce agentury Jakuba Bakuleho na ní hovořil také prezident ČLK Milan Kubek.

Náborový příspěvek 350 tisíc korun přesvědčí jen 44 procent mladých lékařů, ukázal výzkum
foto: ČLK, se souhlasem/Milan Kubek a Jakub Bakule

„Výzkum potvrzuje, co slyšíme od mladých kolegů. Nestačí jim nabídnout peníze. Potřebují vědět, že se v regionu budou mít od koho učit a že tam neskončí profesně sami. Vzdělávání lékařů musí odpovídat potřebám našeho zdravotnictví. Pacienti potřebují více lékařů prvního kontaktu a zdaleka přitom nejde jen o praktické lékaře a pediatry. Je navíc třeba reflektovat to, že 2/3 absolventů lékařských fakult jsou ženy. Mladým lékařům a lékařkám musíme zkrátit cestu k atestaci a do praxe,“ uvedl k závěrům Milan Kubek.

Výzkum, jehož se účastnilo 1 378 mediků 5. a 6. ročníku a mladých lékařů před atestací i po ní, byl rozdělen do několika bloků.

Mezi důležitými závěry například bylo, že čtvrtina mladých lékařů postrádá svého školitele. „Po škole čeká mladé lékaře několik let specializačního vzdělávání pod vedením zkušeného kolegy, tzv. školitele. Představy mediků o další kariéře se s praxí výrazně rozcházejí,“ uvedla agentura NMS.

Lékařům podle sociologického šetření rovněž chybí informace o regionech. Vracejí se proto do nich hlavně rodáci.

Co mladé lékaře láká do regionů

Z výzkumu v tomto ohledu vyplynulo, že 80 procent mediků nemá dost informací o volných místech pro specializační vzdělávání a více než polovina mladých lékařů pak o práci v regionech nemá žádnou konkrétní představu, dobrou ani špatnou.

„Pokud chceme lékaře v regionech, musíme začít u středoškolských studentů z regionů, konkrétně gymnazistů. Různé pobídky již nemohou řešit, že někteří nedostali šanci se k medicíně dostat,“ poznamenal k výzkumu jeho autor Jakub Bakule z NMS.

Výzkum se zaměřil také na účinnost náborových příspěvků. Ty nadpoloviční většina lékařů nereflektuje. „Nejvíc zabírá mentoring a podpora profesního růstu, kterou by uvítaly tři čtvrtiny lékařů. Náborový příspěvek 350 tisíc korun by naopak přesvědčil jen 44 procent z nich,“ zaznělo během prezentace sociologického šetření.

V rámci prezentaci bylo řečeno, že muž narozený v Praze má dnes naději dožití 79 let, zatímco muž v Ústeckém kraji jen 75 let. Mezi klíčové faktory podle agentury NMS nepatří pouze sociodemografie a životní styl, ale také dostupnost zdravotní péče. 

Hlavní příčinou rozdílu podle sociologů není počet lékařů, ale jejich rozmístění a věk. Cílem výzkumu bylo zmapovat, co mladým lékařům brání odcházet z velkých měst do menších měst a periferních oblastí.

Tagy