Mobily a tablety jako „digitální dudlík“. Pediatři upozorňují na rizika pro děti

Vedle závislostí na alkoholu, nikotinu nebo jiných psychoaktivních látkách se pediatři stále častěji setkávají s problematickým používáním mobilních telefonů, tabletů, počítačových her a sociálních sítí u dětí a dospívajících.

Na problematiku nadměrného používání digitálních médií poukázala v tiskové zprávě Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně (KNTB). Podle pediatrů ale k posouzení problému nestačí pouze počet hodin strávených u obrazovky. Problém nastává, když dítě nad používáním elektroniky ztrácí kontrolu, nedokáže ji omezit a pokračuje navzdory následkům pro spánek, školu, rodinné vztahy nebo jiné zájmy.

Nadměrné používání telefonů, tabletů nebo počítačů může souviset s únavou, podrážděností a horším soustředěním. U některých zranitelných dětí mohou sociální sítě posilovat nepříznivé srovnávání s druhými, nespokojenost se sebou, úzkost nebo obavu, že jim něco uniká.

I batolata jsou na obrazovky zvyklá

S nevhodně nastaveným používáním obrazovek se přitom dětští lékaři setkávají už u batolat a dětí v předškolním věku. „U malých dětí obvykle nejde o závislost v klinickém smyslu, ale spíše o návyk, který vznikl v rámci každodenního fungování rodiny a který lze postupnou změnou režimu upravit. V raném dětství je pro vývoj zásadní přímý kontakt s rodiči, vzájemná komunikace, společná hra, pohyb, čtení, zpívání a poznávání skutečného prostředí. Riziko obrazovek spočívá především v tom, že jejich dlouhé a pasivní používání může tyto vývojově důležité činnosti vytlačovat,“ uvedl ve zprávě Tomáš Nečas, lékař Dětského oddělení KNTB.

Telefon nebo tablet dávají někteří rodiče svým malým dětem při jídle, před usnutím anebo jako prostředek ke zklidnění. „Někteří rodiče nabízejí obrazovku ke zklidnění už kojencům, vidíme to i u nás na oddělení. Někdy se v této souvislosti mluví o ‚digitálním dudlíku‘. Studie opakovaně nacházejí souvislost mezi vyšší mírou používání obrazovek v raném věku a pomalejším rozvojem řeči, horší pozorností nebo obtížemi v chování,“ dodala v tiskovém materiálu dětská lékařka KNTB Petra Čamborová.

Některé děti se uzavírají nebo mají úzkosti

U nejmenších dětí se podle ní může návyk snáze upevnit a později se obtížněji mění. Varovným signálem by mělo být, že se dítě bez obrazovky nedokáže najíst, usnout nebo si samo hrát. U starších dětí pak lékaři sledují spánek, soustředění, školní docházku, vztahy a nálady.

„Setkáváme se s dětmi, které se kvůli online světu uzavírají, odmítají chodit do školy nebo mají úzkosti. Takové obtíže mívají více příčin, používání digitálních technologií je ale často jedním z důležitých dílků skládačky,“ přiblížila ve zprávě Čamborová.

WHO doporučuje do čtyř let věku maximálně hodinu obrazovek

Světová zdravotnická organizace (WHO) nabízí na webu konkrétní doporučení pro rodiče nejmenších dětí. Pasivní sledování obrazovek nedoporučuje dětem do dvou let. Do čtyř let pak doporučuje nejvýše jednu hodinu denně. Ratolesti by navíc měly trávit co nejvíce času aktivně a zároveň by měly mít dostatek spánku.

U školních a dospívajících dětí pak jeden univerzální časový limit určit nelze, ale je důležité zohlednit, k čemu dítě technologie používá. „Rodina by měla mít srozumitelná a předvídatelná pravidla. Telefon nemá sloužit jako automatický prostředek ke zklidnění, při společném jídle je vhodné jej odložit a přes noc ponechat mimo pokoj dítěte. Pokud to není možné, měl by být alespoň mimo jeho dosah a s vypnutými upozorněními,“ doporučil ve zprávě Tomáš Nečas.

Škodlivé je podle lékařů i modré světlo

Na dětské zdraví může mít zásadní vliv i modré světlo, které z obrazovek proudí. Největší paseku dokáže nadělat ve večerních hodinách, protože může oddalovat usínání a zhoršovat kvalitu spánku. To může vést k únavě, snížené koncentraci i obecně horší kvalitě života, na což upozorňuje ministerstvo zdravotnictví ve speciálním letáčku.

Přítomnost modré složky v umělém osvětlení v době, kdy se již přirozeně nevyskytuje, tedy večer a v noci, tělu klamně signalizuje, že je den, čímž dochází k posunu nočních fyziologických funkcí, jak ministerstvo popisuje v tiskové zprávě. Dětské oči navíc propouštějí více modrého světla než oči dospělých, protože jejich čočka je průzračnější a sítnice se stále vyvíjí.