Lékařka Hricíková: „V životě jsem neviděla pojištěného Rumuna.“

Tiskové konference věnované tuberkulóze se před několika dny účastnili Jiří Wallenfels, vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou při Fakultní nemocnice Bulovka, Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti, a Ivana Hricíková, vedoucí lékařka centra vysoce specializované péče o pacienty s multirezistentní tuberkulózou z Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Oproti prvním dvěma se Hricíková věnovala konkrétním příkladům ze své mnohaleté praxe. Vysvětlovala náklady na léčbu multirezistentní tuberkulózy a zároveň upozorňovala na případy nepojištěných cizinců, které zdravotnický systém výrazně zatěžují.

„Chci říct, jak to chodí s pacienty, se kterými se setkáváme a které léčíme na tuberkulózu. Nemoc se přenáší inhalační cestou, tedy kapénkovou infekcí. Pacient vykašlává bacily. Onemocnění postihuje především plíce, ale může zasáhnout i jakýkoli jiný orgán. Není to tak, že někdo zakašle a vy hned máte tuberkulózu, kontakt musí být dlouhodobý. Velmi důležité je také sluneční světlo a pravidelné větrání. Mluvím třeba o starých chalupách, kde se roky nevětralo, například když tam někdo zemře a prostory zůstávají dlouho uzavřené,“ vysvětlila lékařka pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice.

Fakultní Thomayerova nemocnice podle ní pečuje především o pacienty z Prahy a Středočeského kraje. Současně ale přijímá všechny pacienty z celé České republiky, kteří trpí multirezistentní tuberkulózou. „Máme 20 lůžek pro tuberkulózu a dalších 15 pro multirezistentní tuberkulózu. Finančně jde o velmi náročnou léčbu,“ uvedla Hricíková.

Egypt, Rumunsko

Vloni nemocnicí prošlo 96 pacientů s TBC, z čehož 61 tvořili cizinci. V celorepublikovém srovnání tak pražská Thomayerova nemocnice vyléčila téměř čtvrtinu všech nakažených pacientů.

„Byli tam lidé z Egypta, Uzbekistánu, Slováci. Byli tam i Rumuni. Za celý svůj život jsem ale neviděla pojištěného Rumuna,“ doplnila vedoucí lékařka. Svou poznámkou pobavila prakticky všechny přítomné.

Jak dále uvedla, tuberkulóza je do značné míry sociální nemoc. Problém se často objevuje například u dělníků.

„Když spolu bydlí na ubytovně, tak to často podceňují. Do nemocnice přijdou až ve chvíli, kdy vykašlávají krev. Řada lidí je i po léčbě nějakým způsobem poznamenaná, chybí jim část plicní kapacity, jsou dušní a těžko pak mohou pracovat například na stavbě. I když nevylučuji, že se o to někteří pokusí,“ popsala.

Velký dík do minulosti

Vyšší počet nemocných cizinců v Praze je podle pneumoložky logický, protože právě v hlavním městě jich dlouhodobě žije nejvíce.

„Našim předchůdcům musíme poděkovat za to, že se tuberkulóze tak intenzivně věnovali. Jinak by dnešní čísla byla mnohem vyšší,“ uvedla během tiskové konference.

V závěru pak zdůraznila, že léčba je mimořádně nákladná.

„Jde o drahé léky, jejichž schvalování v naší nemocnici musí podepisovat ředitel Beneš. K tomu připočtěte stravu, pacienti mají v podstatě hotelový servis. Platí se sestry, ochranné pomůcky, respirátory. Tyto náklady jdou za zdravotnickými zařízeními,“ uzavřela Ivana Hricíková s tím, že klíčová zůstává především prevence a včasná diagnostika nemoci.