Lékaři varují: Alergie na kravské mléko trápí i nejmenší děti

Alergie na bílkovinu kravského mléka patří mezi časté příčiny zažívacích obtíží v prvních měsících života. Příznaky jsou bolesti bříška, koliky, změny charakteru a počtu stolic, zvýšené ublinkávání či neprospívání.

Na stále častější výskyt alergií na bílkoviny kravského mléka upozorňují v tiskové zprávě lékaři Dětského oddělení Nemocnice AGEL Prostějov. Alergie podle nich postihuje asi jedno až tři procenta kojenců. Po prvním roce věku je už však diagnóza spíše výjimečná, u malé části dětí se však může alergie projevit velice rychle a průběh může být závažný, v krajních případech může dokonce ohrozit život.

Častěji jsou ale potíže nenápadné, mají dlouhodobý charakter a připomínat mohou běžné projevy kojeneckého období. Vypadají jako zažívací obtíže, kožní problémy nebo neklid. Právě proto není stanovení správné diagnózy jednoduché. Může ji navíc ovlivnit subjektivní vnímání rodičů. Nejspolehlivějším způsobem potvrzení či vyloučení diagnózy je eliminačně-expoziční test.

„Při podezření na alergii zcela vyřazujeme bílkovinu kravského mléka ze stravy dítěte. U kojených dětí drží bezmléčnou dietu matka, nekojené děti dostávají speciální kojeneckou výživu. Pokud během tří až čtyř týdnů dojde ke zlepšení a po opětovném zařazení mléka se potíže vrátí, považujeme alergii za potvrzenou,“ popsal v tiskové zprávě primář Dětského oddělení Nemocnice AGEL Prostějov Damjan Jakšić. Pokud se prý obtíže po návratu mléka neobjeví, alergie se naopak vyloučí a dietní omezení není potřeba.

Důležité je dodržování diety

Součástí péče je správná výživa a spolupráce s rodiči, protože důsledné dodržování diety má zásadní vliv na případné zlepšení stavu. „Ve většině případů nejde o celoživotní onemocnění. Alergie na bílkovinu kravského mléka u dětí často trvá pouze přechodně a postupně odeznívá,“ vysvětlil v tiskovém materiálu Jakšić.

Alergie na bílkoviny kravského mléka je důležité odlišovat od alergie na mléko a intolerance laktózy. Jedná se totiž o rozdílné věci, stejně jako v případě alergie na mléko a přecitlivělosti na mléko. Jak na webu upozorňuje Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP), mléko obsahuje více než 30 různých proteinů a všechny mohou způsobovat alergické reakce. Nejčastějším vyvolavatelem bývá kasein a laktoglobulin, v případě přetrvávajících alergií se nejvíc uplatňuje kasein.

Dospělí alergii na bílkovinu kravského mléka nemají až na velmi vzácné případy. Mohou však trpět nesnášenlivostí laktózy neboli mléčného cukru. Až 60 procent alergií na bílkovinu vznikne u plně kojeného dítěte, a to tehdy, když je matka alergická a v jejím jídelníčku se vyskytuje bílkovina kravského mléka. Někdy může stačit jediná lahvička adaptovaného mléka podaná dítěti v porodnici před nastolením dostatečné laktace matky. V případě senzibilizace in utero (v břiše matky) se dítě s alergií na mléko už narodí. V 80 procentech případů alergie na kravské mléko zmizí mezi prvním a druhým rokem života.

Maminka musí vyřadit všechno mléko

Jak v brožurce zmiňuje Nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, u kojených dětí lze většinou v kojení pokračovat, ale je nutné ze stravy maminky vyřadit všechny potraviny obsahující mléko nebo bílkoviny kravského mléka. Skrytými zdroji přitom může být například pečivo a jiné pekařské výrobky, koláče, zákusky, zmrzliny, sladkosti, čokoláda, cereálie, bramborová kaše v prášku, instantní polévky, mléčné nápoje v prášku, salátové dresingy, krémy, majonézy či například suchary.

U nekojených dětí je pak nutné používat speciálně upravená mléka, kterým se říká formule. Buď mléka s naštěpenou (hydrolyzovanou) bílkovinou, nebo dokonce aminokyselinové přípravky. Uvedené formule předepisuje gastroenterolog, alergolog nebo pediatr na doporučení gastroenterologa.