Lékaři v mrazech apelují na prevenci před vznikem omrzlin

Mrazy mohou plnit čekárny u lékaře. Důvodem může být podchlazení, ale především omrzliny. Právě kvůli nim každoročně k lékařům vyráží stovky lidí. Mrazy mají také negativní vliv na lidi s chronickými onemocněními srdce, cév nebo plic.

Mrazivé počasí sevřelo Českou republiku a už několik týdnů ji neopouští. Dle predikcí meteorologů má být navíc ještě chladněji, což může způsobit i plnější čekárny u lékařů. Jak v tiskové zprávě varuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (VZP), s krátkodobými silnými mrazy se organismus zdravého člověka sice vyrovná poměrně dobře, lidské tělo je však na změny teploty velmi citlivé.

„Pobyt venku v mrazivém počasí je hodně rizikový hlavně pro osoby s chronickými onemocněními, seniory a také malé děti. Je dobré se vyvarovat i zvýšené tělesné námahy a omezit také přechody z vyhřátého prostředí na venkovní silný mráz. V mnoha případech se dá situaci předejít, už samotným zhodnocením zdravotního stavu a přípravou na pobyt v mrazivém počasí,“ zmínil ve zprávě Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

Omrzliny nejsou jen o kosmetický problém

Delší pobyt v mrazu výrazně zvyšuje riziko omrzlin. Jakmile se objeví první příznaky, například snížená citlivost nebo mravenčení, je podle lékařů nutné co nejrychleji vyhledat teplé prostředí. Omrzliny nejsou jen kosmetický problém, ale vážné poškození, které může vyžadovat dlouhodobou léčbu nebo dokonce hospitalizaci v nemocnici. Důležité je proto myslet na prevenci a dostatečně se oblékat. Typickým příkladem jsou v tomto případě lyžaři, kteří mohou snadno podcenit vhodné oblečení, čímž si mohou způsobit nevratné změny tkání. Více náchylné k omrzlinám jsou prý ženy a lidé s podváhou.

Český červený kříž ve své příručce o standardech první pomoci definuje jako lokální poškození chladem, které nejčastěji postihuje obnažené a nedostatečně prokrvené tělesné partie. Nejčastěji ušní boltce, nos, tváře, nechráněné prsty rukou nebo prsty nohou v těsné obuvi. Typickými příznaky je palčivá bolest, zbělení nebo mramorování kůže a ztráta nebo porucha citlivosti.

Při podezření na omrzliny je třeba jednat rychle. Postižený by měl být přesunut do tepla, zbaven mokrého nebo těsného oblečení a chráněn před dalším chladem. Omrzlé místo se nesmí třít ani masírovat, protože to může poškodit tkáň. Pokud je to možné, na místě je postupné zahřívání omrzlin, například ponořením do vlažné vody. Omrzliny dále často doprovází podchlazení. V případě závažných příznaků je nutné zavolat zdravotnickou záchrannou službu.

Mrazy mohou mít ale i pozitivní dopady

Chladné počasí ale může mít na lidské tělo i pozitivní dopady, pokud je vystavení chladu kontrolované a krátkodobé. Pobyt v nízkých teplotách stimuluje imunitní systém a aktivuje hnědý tuk, který pomáhá spalovat kalorie a zlepšuje metabolismus. Krátké expozice chladu zlepšují krevní oběh, podporují regeneraci tkání a mohou mít také pozitivní vliv na psychiku. Zvyšují totiž hladinu endorfinů a norepinefrinu, což vede k lepší náladě a snížení stresu. Navíc chladnější prostředí podporuje kvalitnější spánek, protože pomáhá tělu dosáhnout optimální teploty pro usnutí.

Bakterie a viry se podle informací z webu mojeambulance.cz velmi dobře množí ve vlhkých podmínkách při teplotách kolem nuly. Mrazivé počasí naopak bakterie a viry ničí. Lékaři proto radí nezavírat se při venkovních mrazech v teplém bacilotvorném prostředí. Nejjednodušší prevencí je pravidelné větrání, přičemž okno stačí otevřít dokořán na pár minut několikrát denně. Zdraví prospěšné jsou i pravidelné procházky na čerstvém vzduchu.