Lékaři apelují: Měřte si puls, můžete tak předejít vážným komplikacím

06. 03. 202619:02

Jedním z nejúčinnějších preventivních návyků, který pomáhá předcházet mozkové mrtvici, je pravidelná kontrola pulsu. Nepravidelný srdeční rytmus bývá prvním a často také dlouho jediným varováním před fibrilací síní, která bez včasné léčby zvyšuje riziko cévní mozkové příhody. Upozorňuje na to mezinárodní iniciativa Pulse Day, která připadla na 1. březen.

Lékaři apelují: Měřte si puls, můžete tak předejít vážným komplikacím
foto: SinMed.cz/Čekárna, ilustrační foto

Fibrilace síní (FS) může probíhat i bez příznaků. Přitom zvyšuje riziko cévní mozkové příhody a dalších komplikací. Jak na webu uvádí Česká asociace pro srdeční rytmus (ČASR), jednoduchým krokem, který ji může odhalit, je pravidelné měření pulsu. V riziku závažné arytmie je zhruba každý třetí člověk.

Pro správné měření tepové frekvence na zápěstí je třeba se posadit a 5 minut v klidu odpočívat. Dalším krokem je přiložení bříšek ukazováku a prostředníku, ne palce, na druhou ruku na vnitřní stranu zápěstí (na straně palce). Při jemném přitlačení by měl být cítit tep. Pacient by pak měl počítat údery 30 sekund a výsledek vynásobit dvěma. Pokud je rytmus nepravidelný, je nutné počítat 60 sekund.

Zpozornět by měl každý, jehož puls je nepravidelný, tedy údery nejsou v pravidelných rozestupech. Problémem může být i bušení srdce, dušnost, závratě, únava nebo tlak na hrudi. Upozornit na nestandardní situaci mohou i chytré hodinky, když opakovaně hlásí nepravidelný rytmus. Pokud nepravidelnost přetrvává nebo se opakuje i při dalším měření v klidu, pacient by se měl objednat k praktickému lékaři nebo kardiologovi.

Nepravidelný puls nemusí nutně znamenat diagnózu fibrilace síní. Je ale jednoznačným signálem k dalšímu ověření. Prvním krokem je vyšetření EKG u praktického lékaře nebo kardiologa. Pokud se porucha rytmu při standardním záznamu neprokáže, přichází na řadu delší monitorace, například 24 až 48hodinový Holter nebo jiná forma záznamu srdeční aktivity. Na základě výsledků lékař nastaví individuální postup s cílem včasného záchytu a prevence komplikací.

Prevence nemusí být složitá

K iniciativě se letos připojila například Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí. „Pulse Day je příkladem toho, že prevence nemusí být složitá. Někdy stačí správná informace ve správný čas a i jednoduchá kontrola pulzu může být impulzem k včasnému vyšetření,“ uvedl v tiskové zprávě primář kardiologického oddělení a vedoucí lékař třineckého kardiocentra Jan Chovančík.

Pravidelná kontrola pulsu má smysl pro každého bez rozdílu. Existují však skupiny lidí, u kterých je riziko poruch srdečního rytmu prokazatelně vyšší. Zvýšenou pozornost by měli věnovat především lidé starší 65 let, s vysokým krevním tlakem, cukrovkou nebo srdečním onemocněním, osoby s nadváhou či obezitou, pacienti trpící spánkovou apnoí nebo nevysvětlitelnou únavou, dušností či poklesem výkonnosti.

„Fibrilace síní může být nenápadná. Máme v péči čtyřiapadesátiletého pacienta s mírnou obezitou, vysokým tlakem a cukrovkou. Už před šesti lety jsme u něj zachytili fibrilaci síní, kterou jsme tehdy zvládli léky a elektrickou kardioverzí. Roky byl bez potíží. Teď se ale vrátil s dušností a třesem – a pozor, bez typického bušení srdce. Až kontrolní EKG odhalilo návrat arytmie. Pacient nyní podstoupí katetrovou ablaci, která má u vhodně vybraných pacientů vysokou šanci arytmii odstranit. Případ ukazuje, že i jednoduchá pravidelná kontrola tepu (např. pohmatem na zápěstí) může přispět k rychlejšímu záchytu a včasnému řešení,“ zmínil ve zprávě Chovančík konkrétní příklad z lékařské praxe.

Nepravidelný tep trápí na 220 tisíc Čechů

Další nemocnicí, která se do iniciativy Pulse Day zapojila, je Fakultní nemocnice Brno. Ta v tiskové zprávě upozorňuje, že nepravidelný tep trápí více než 220 tisíc Čechů a u lidí starších 65 let výskyt stoupá až k 9 procentům.

„Fibrilace síní bývá označována jako kardiovaskulární epidemie 21. století. Pokud ji však zjistíme včas, a k tomu může velmi pomoci i správné měření vlastního pulsu, dokážeme ji v současné době u většiny pacientů velmi účinně léčit a předcházet tak nejobávanějším komplikacím, jakými jsou mozková příhoda nebo srdeční selhání,“ zmínil v tiskové informaci primář Interní kardiologické kliniky FN Brno a LF MU Brno Ondřej Toman.

 

Tagy