Klíšťata číhají i ve městech

Sezóna klíšťat je v plném proudu. Ačkoli největší riziko přisátí přichází každoročně v období od května do července, klíšťata mohou být aktivní už při stabilních teplotách nad 5 stupňů Celsia. Riziko závažných onemocnění hrozí nejen v lesích, ale stále častěji i v městském prostředí.

Na prevenci i při běžných procházkách ve městě upozorňuje v tiskové zprávě Česká lékárnická komora (ČLnK). Jak lékárníci uvádějí, veřejnost má klíšťata spojená především s letními měsíci, ale jejich aktivita začíná už na jaře. Česká republika navíc dlouhodobě patří mezi evropské země s vyšším výskytem onemocnění přenášených klíšťaty.

„Klíšťata jsou aktivní už při relativně nízkých teplotách, obvykle kolem pěti až sedmi stupňů Celsia. Ani chladnější dny tak nejsou zárukou bezpečí. S klíštětem se lidé mohou setkat už zkraje jara, aktivní začínají být už na konci března, v některých případech ale i dříve. Navíc se nevyskytují pouze v přírodě, ale v poslední době také čím dál častěji v městské zeleni, parcích či zahradách,“ upozornil ve zprávě Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) eviduje dle informací na webu v roce 2024 celkem 4.031 případů lymeské boreliózy a 670 případů klíšťové encefalitidy. V loňském roce tato čísla prudce vzrostla. U lymeské boreliózy bylo hlášeno 11.384 případů, u klíšťové encefalitidy pak 707 případů. Ačkoliv se podle SZÚ do statistik promítla i změna způsobu hlášení, jedná se o jedny z nejvyšších hodnot za poslední dekádu.

Klíšťová encefalitida může mít trvalé následky

Klíšťová encefalitida může vést až k dlouhodobým zdravotním následkům, jako je obrna, poškození nervového systému či trvalé poruchy spánku nebo sluchu. Riziko těžkého průběhu onemocnění roste s věkem, proto je prevence klíšťové encefalitidy klíčová především u osob nad 50 let. Onemocnění začíná nespecificky, například teplotou, únavou nebo bolestí hlavy, kloubů a svalů. Ve druhé fázi, která postihuje nervovou soustavu, se mohou objevovat různorodé symptomy od bolesti hlavy a horečky až po třes a ztrátu vědomí.

Lymeská borelióza se v časném stádiu projevuje jako chřipka, tedy únavou, teplotou a bolestí kloubů. Typická je skvrna, která se objevuje za jeden až dva týdny. Zpočátku vypadá jako malý červený flíček, který se postupně zvětšuje do kruhovitého tvaru s charakteristickým bílým středem, zatímco okraje jsou červené. Ne vždy se však tato skvrna objeví, proto je potřeba sledovat i další možné příznaky. Neodhalená nemoc totiž snadno přechází do dalších fází, kdy je těžko léčitelná.

Ochranou je vhodné oblečení či repelent

Rizikům lze úspěšně předcházet dodržováním preventivních opatření. Účinnou ochranu představuje oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi a používání kvalitních repelentů. V případě klíšťové encefalitidy je vhodné také pravidelné očkování, proti lymské borelióze zatím vakcína neexistuje.

V případě přisátého klíštěte SZÚ radí místo nejprve dezinfikovat jodovým prostředkem. „Pomocí navlhčené textilie, nejlépe žínkou nebo ručníkem, lehce pohybujte (viklejte) ze strany na stranu klíštětem, které se po 2-3 minutách uvolní. V případě potřeby klíště opatrně podeberte a vyjměte měkkou pinzetou (osvědčují se i komerčně vyráběné umělohmotné karty se zářezy - podle velikosti - na larvy, nymfy a dospělá klíšťata). Klíšťaty netočte! Při pokusu o otáčení dojde vždy k odtržení přední části klíštěte, která zůstane v kůži napadeného a způsobí dlouho přetrvávající zatvrdlinu, případně lehký zánět,“ uvádí SZÚ ke správnému odstranění klíštěte. Jakmile se zákrok podaří, místo je dobré znovu vydezinfikovat.

Aktivitu klíšťat v městském prostředí dlouhodobě sleduje projekt Klíšťata ve městě, který ukazuje, že nákaza nehrozí jen na venkově. „Vzhledem k tomu, že ve městech je významně vyšší frekvence pohybu lidí a jen málokoho napadne použít repelent před návštěvou parku, či zkontrolovat, zda nemáme přisáté klíště po návratu ze zahrady, představují prostory městské zeleně potenciální riziko infekce patogeny přenášenými klíšťaty,“ stojí na webu projektu.