Farmaceuti řeší při výdeji léčiv tisíce chyb

Česká lékárnická komora (ČLnK) se zaměřila na závažné a potenciálně nebezpečné lékové chyby, které mohou mít přímý dopad na zdraví i život pacientů. Závěry projektu potvrzují, že klíčovou roli v jejich odhalování hraje farmaceut, který kontroluje preskripci lékařů a hovoří s pacienty.

Projekt Sledování lékových chyb realizuje ČLnK s cílem systematicky mapovat chyby, se kterými se lékárníci setkávají při výdeji léčiv. První fáze projektu poukázala na frekvenci a typologii chyb, druhé kolo se zaměřilo na pochybení se závažnými nebo potenciálně fatálními následky.

První sběr dat probíhal v dubnu loňského roku v celkem 1.103 lékárnách, které ve sledovaném období odhalily přes 12 tisíc chyb. Ve většině případů byla dle informací z tiskové zprávy situace vyřešena okamžitou konzultací s lékařem přímo v lékárně při výdeji léků.

Nejčastější chybou bylo předepsání léků na více než 3 měsíce, které je v rozporu s předepisovací vyhláškou. Šlo o 3.586 případů, tedy asi 30 procent chyb. Toto pochybení sice nikoho neohrožuje na zdraví, ale přináší lékárníkům složitější komunikaci s pacienty dožadujícími se všech balení, jak jim je předepsal lékař. Lékárník je ale povinen předepsané množství snížit tak, aby odpovídalo tříměsíčnímu pravidlu, čímž šetří prostředky veřejného zdravotního pojištění.

Druhý sběr dat odhalil závažná pochybení

Podruhé probíhal sběr dat od 18. listopadu do 1. prosince 2025 a zapojilo se do něj 990 lékáren. Celkový počet chyb zachycených v celém sledovaném období dosáhl 10.279, což odpovídá zhruba 1,2 milionům chyb při výdeji léků na recept během roku. Vyplývá to z tiskové zprávy.

Výsledky odhalily formální a administrativní nedostatky, ale i závažnější pochybení. Například předepsání jiného léčivého přípravku, než bylo zamýšleno (590 případů), chybějící dávkování (995 případů), vysokou dávku či překročení maximální dávky (551 případů) a jinou dávku, než kterou má pacient užívat (512 případů). Mezi chyby v preskripci patřily také duplicity v terapii (234 případů), potenciální lékové interakce (212 případů) či nevhodná léková forma léčivého přípravku (342 případů).

„Projekt Sledování lékových chyb ukázal, že v lékárnách se denně řeší v průměru dvě chyby v preskripci. V řadě zachycených případů šlo o situace, které by u rizikových pacientů či při dlouhodobém užívání špatně předepsaných léčiv mohly vést k vážnému poškození zdraví nebo ohrožení života. Všechny tyto zaznamenané případy byly zachyceny výhradně díky aktivnímu zásahu farmaceuta v lékárně přímo v průběhu výdeje léků na recept. Bez jeho odborné kontroly by se k pacientovi dostaly léky s potenciálně negativními dopady na zdraví,“ upozornil v tiskové zprávě Aleš Krebs, prezident České lékárnické komory.

Lékárník v podobných případech představuje klíčový prvek pro bezpečnou léčbu. Právě jeho intervence při výdeji léčiv umožňuje odhalit souvislosti, které nejsou z receptu ani elektronických systémů patrné. Řadu chyb by bez přímého kontaktu s pacientem nebylo možné identifikovat.

V některých případech hrozilo akutní poškození zdraví

Farmaceuti v průběhu projektu popsali celou řadu konkrétních situací z každodenní praxe. V některých případech hrozilo dokonce akutní poškození zdraví. Projekt poukazuje nejen na důležitost spolupráce mezi lékárníky a lékaři, ale i na významná rizika spojená se zavedením zásilkového výdeje léčiv na recept, o kterém se v současnosti diskutuje na půdě Ministerstva zdravotnictví.

„Při zásilkovém výdeji léků na recept chybí prostor pro okamžitý osobní rozhovor, vysvětlení dávkování, ověření porozumění léčbě i rychlou korekci případné chyby. Závažné lékové chyby by tak mohly zůstat neodhaleny a pacient by byl vystaven reálnému ohrožení zdraví nebo života. Konzultaci pacienta s farmaceutem proto považujeme za zcela zásadní i v případě uvažovaného zásilkového výdeje. U imobilních a starších pacientů může být alternativou donášková služba, kdy farmaceut z příslušné lékárny doručí léčivo pacientovi osobně až do místa jeho bydliště. Nevytrácí se tak kontakt s farmaceutem a je zachována bezpečnost léčby,“ dodal ve zprávě Martin Kopecký, viceprezident České lékárnické komory.

V současnosti je zasílání léků v Česku možné pouze u volně prodejných přípravků a doplňků stravy. Především přes e-shopy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) se však nechal slyšet, že chce v tomto volebním období prosadit zavedení zásilkového doručování i v případě léků na předpis. Zásilkový výdej léčiv vázaných na recept je podle jeho slov zcela běžný již v řadě evropských států.