Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) chronická ischemická choroba srdeční (ICHS) v roce 2024 nadále kraluje v žebříčku nejčastějších příčin úmrtí.
foto: SinMed.cz/Kardiologie, ilustrační foto
Na chronickou ischemickou chorobu srdeční (ICHS) podle ČSÚ v roce 2024 zemřelo 14 tisíc lidí, což představuje 12,5 procenta všech úmrtí. Přestože moderní medicína umí pomocí stentů účinně odblokovat ucpané tepny, přináší tato záchranná technika i řadu mýtů. Jedním z nejnebezpečnějších je přesvědčení, že stent srdeční chorobu vyléčí.
„Stenty srdečním infarktům ve skutečnosti vůbec nebrání. Otevírají ucpané tepny, takže pacienti již netrpí anginou pectoris (bolestí na hrudi), a srdeční sval dostává potřebný průtok krve. Ale srdeční infarkty často vznikají z blokád, které nejsou natolik významné, aby vyžadovaly stent, a to v důsledku prasknutí pouzdra kolem těchto méně závažných lézí. Způsob, jak předcházet infarktům, je medikamentózní léčba,“ vysvětluje v podcastu Medical Myths společnosti Merck Manuals profesorka kardiologie Ranya Sweis z Northwestern University Feinberg School of Medicine s více než dvacetiletou praxí.
Tato slova nabývají v českém kontextu na vážnosti. ICHS, jejíž podstatou je ukládání tukových látek do stěn věnčitých tepen, je chronické a nevyléčitelné onemocnění. Jak uvádí tisková zpráva pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), princip vzniku aterosklerózy začíná už kolem desátého roku věku, kdy se v cévách objevují první lipidové proužky. Onemocnění může zůstat roky skryté – takzvaná němá ischémie je přitom častější u diabetiků.
Zatímco se často věří, že infarkt je problémem starších mužů, realita je jiná. „Bohužel jako intervenční kardiolog vídám mladé pacienty. Je smutnou realitou, že lidé ve třiceti a čtyřiceti letech končí na katetrizačním sále buď s blokádami, nebo s infarktem,“ popisuje Sweis s tím, že jedním z největších problémů je, že mladší lidé často ignorují bolest na hrudi, protože si myslí, že se jich to nemůže týkat.
Velkým rizikovým faktorem je genetika, zejména pokud v rodině došlo k infarktu před 45. rokem věku. Zásadní roli hraje také hypertenze, vysoký cholesterol, diabetes a sedavý způsob života.
Zajímavostí je, že onemocnění nešetří ani ty, kteří vedou aktivní život. „Je důležité, aby lidé pochopili, že jen proto, že cvičíte a žijete zdravě, ještě nemusíte být ušetřeni. Potřebujete znát svá data, tedy svůj krevní tlak a cholesterol. Pokud víte, že máte ve třiceti nebo čtyřiceti letech zvýšené hodnoty a můžete je léčit, můžete předejít spoustě bolesti. Pokud to nevíte, jste předurčeni k věcem, jako je infarkt, který způsobí nevratné poškození,“ varuje Sweis.
Podle lékařky se také dlouho chybně věřilo, že ischemickou chorobou trpí méně žen. „Ženy mají ischemickou chorobu srdeční podobně jako muži. Jen mívají méně typické příznaky. Učebnice popisují infarkt jako ‚slona sedícího na hrudi‘, dušnost nebo tlak v krku. Ženy tyto klasické příznaky často nemívají. Postupem času jsme zjistili, že mají stejné množství srdečních onemocnění, jen mají méně typické příznaky, nebo přicházejí později, protože jejich symptomy neidentifikují ani ony samy, ani jejich lékaři,“ vysvětluje.
Mezi příznaky, které by neměly být podceňovány, patří vedle typického svírání na hrudi také dušnost, nepříjemné vnímání činnosti srdce (palpitace), bolest zad, slabost, nevolnost nebo pocení.
Samotné zákroky jsou dnes díky minimálně invazivním technikám velmi šetrné. „Ráda říkám, že stenty jsou zázrakem moderní medicíny, protože před nimi byla jedinou léčbou blokád otevřená operace srdce,“ vysvětluje Sweis. Zákrok se provádí vpichem do radiální tepny na zápěstí, a pacient tak může být propuštěn domů již týž den nebo následující ráno. Pokud dojde k infarktu, poleží si pacient v nemocnici déle.
IKEM ve své zprávě upřesňuje, že existují dvě formy onemocnění. Při stabilní, chronické ICHS dokáže tělo často vytvořit takzvaný kolaterální oběh – nové spojky mezi cévami, které obejdou ucpané místo. Akutní koronární syndrom je naopak život ohrožující stav způsobený náhlým prasknutím aterosklerotického plátu a vznikem krevní sraženiny. V takovém případě každá minuta rozhoduje o množství zachráněné srdeční svaloviny.
Závěrem kardioložka radí: Prevence není jen o běhání. Klíčové je vědět, jak jste na tom se svým cholesterolem a tlakem, a pokud je to potřeba, nebát se léků, jako jsou statiny. Právě ty totiž dokážou nestabilní pláty zpevnit a snížit pravděpodobnost jejich prasknutí – tedy i samotného infarktu.