Bodnutí hmyzem: Kdy stačí chladit a kdy vyhledat lékaře?

Lékaři řeší během léta desítky případů bodnutí hmyzem, nejčastěji včelou nebo vosou. Ve většině případů jde o nepříjemnou, nikoli nebezpečnou situaci. Existují ale i vzácné případy, kdy je nutné neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. Nejzávažnější komplikací je celková alergická reakce.

Bodnutí včelou nebo vosou není pro člověka, který nemá silnou alergii, nebezpečné. Na hmyzí bodnutí však existují podle lékařů z Krajské nemocnice Tomáš Bati ve Zlíně tři typy reakcí organismu. Jak je uvedeno v tiskové zprávě, nejméně nebezpečná je lokální reakce, která se projevuje bolestí, otokem a začervenáním v okolí vpichu.

Postižené místo je vhodné vydezinfikovat, chladit nebo ledovat a lokálně aplikovat například Fenistil nebo jinou mast podobného složení. Při bolesti lékaři doporučují běžně dostupná analgetika. Domácí léčba bývá ve většině případů dostačující.

Otok se může objevit až druhý den

Při bodnutí včelou je podle tiskové zprávy Nemocnice AGEL Přerov důležité co nejdříve odstranit žihadlo. Otok se může objevit až následující den, proto je vhodné postižené místo pravidelně chladit a dodržovat klidový režim.

Někdy může ale dojít k narušení kožní bariéry a vzniku bakteriální infekce kůže a podkoží. Riziko se zvyšuje zejména při intenzivním škrábání postiženého místa. Typické pro takovou reakci je zvětšující se, neostře ohraničené zarudnutí, zvýšená teplota kůže v místě postižení, horečka nebo zduření mízních uzlin. V takovém případě už odborníci doporučují navštívit lékaře.

Celková alergická reakce postihuje asi procento pacientů

Nejzávažnější komplikací je celková alergická reakce, která se vyskytuje přibližně u jednoho procenta pacientů. Rozvinout se může během několika minut a projevuje se kopřivkou po celém těle, výrazným otokem obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla.

„Závažnější než reakce v oblasti vpichu je systémová alergická reakce, kdy lidský organizmus reaguje na bodnutí hmyzem vyrážkou na celém těle a respiračními potížemi, způsobenými stažením a otokem dýchacích cest. Někdy se mohou rozvinout až kardiovaskulární potíže, takzvaný anafylaktický šok, který se projevuje kolapsovým stavem a může vyústit až do poruchy vědomí,“ popsal v tiskové zprávě Michal Pisár, primář Urgentního příjmu Krajské nemocnice T. Bati.

Toxická reakce může vzniknout také při bodnutí větším množstvím vos. Nepříznivá reakce je v tomto případě vyvolána velkou dávkou jedu. „Pokud dotyčný začne po bodnutí ztěžka dýchat, sípat, opuchne, má zrychlený pulz, začne mu být špatně, má závratě a kolabuje, je potřeba okamžitě volat rychlou záchrannou službu,“ dodal ve zprávě primář.

„Lékem první volby je adrenalin. Pacienti, kteří již tuto reakci prodělali, jsou vybaveni autoinjektorem k podání do svalu,“ doplnila v tiskovém materiálu Kateřina Zouvalová, lékařka Dětského oddělení přerovské nemocnice.

Včely ani vosy neútočí bez vyprovokování

Jak v tiskové zprávě uvádí lékárna Benu, hmyz nejvíce dráždí rychlé pohyby. Včely nejsou samy od sebe agresivní a žihadlo používají pouze v krajním případě. Vosy jsou oproti nim drzejší, ale ani ony neútočí bez vyprovokování. Nejaktivnější jsou oba druhy na konci léta.

Nejúčinnější prevencí je proto podle lékařů vyhýbat se místům s vysokým výskytem bodavého hmyzu, používat repelenty, při pobytu v přírodě nosit vhodné oblečení a nenechávat venku sladké nápoje či potraviny, které hmyz přitahují. Alergici by měli mít u sebe injekční pero s adrenalinem.