REPORTÁŽ: U Obvodního soudu pro Prahu 4 ve středu 25. února pokračovalo jednání v kauze IKEM. Jako svědek zhruba 90 minut vypovídal přednosta Kliniky transplantační chirurgie Jiří Froněk. Vzhledem k délce a množství informací jsme se rozhodli rozdělit jeho svědectví na dva materiály.
foto: SinMed.cz/Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM
V prvním jsme shrnuli tlak, o němž hovořil, kdy podle něj tehdejší ředitel IKEM Michal Stiborek požadoval, aby „vypadnul z republiky i s rodinou“. Jiří Froněk uvedl, že mu tento vzkaz až domů přinesl advokát Šustek. Svědkyní byla jeho manželka, která má událost dodnes v paměti.
V další části výpovědi připustil, že nešlo o jediný nátlak.
„Nejprve vznikla petice na podporu Jiřího Froňka, protože někteří lidé v IKEM, ale i v jiných pražských nemocnicích zjistili, že bych měl vypadnout z této země. Za 15 let, kdy dělám přednostu, jsem mimo jiné zavedl několik desítek výkonů, které do té doby nikdo neprováděl. O petici jsem nevěděl, měla asi 120 podpisů. Cílem bylo, abych na svém místě zůstal,“ podotkl přednosta Kliniky transplantační chirurgie.
Poté, co byl Michal Stiborek znovu zvolen ředitelem IKEM, jej pozval na setkání do restaurace SOHO v pražském Podolí. „Tam jsem se dostavil. Další, kdo tam byl, byl Petr Gál (lékař, pozn. red.) z Brna, kterého jsem neznal, nespolupracoval jsem s ním. Vedla se zde dlouhá, nepříjemná a agresivní diskuse, kdy Stiborek trval na tom, abych minimálně na rok opustil tuto zemi,“ uvedl Jiří Froněk.
Psali jsme
REPORTÁŽ: Kauza IKEM, ve které jde o prokázání údajného vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky bývalým ředitelem Institutu klinické…
Mild Blue s.r.o.
Napjatá situace podle něj neskončila, naopak. Přiživovat ji má zejména přednosta Transplantcentra a Kliniky nefrologie Ondřej Viklický. „Neustále problematiku transplantací ledvin prezentuje jako výhradně svou vlastní. Jako bychom neexistovali,“ přiblížil soudkyni Froněk.
Následně uvedl příklad, kdy téměř osm let spolu s matematikem a programátorem připravovali program umožňující rychlou komunikaci a specifikaci při transplantacích ledvin. „Dělal na tom inženýr Chromý, pracoval na dohodu za nižší desítky tisíc korun, které šly z rozpočtu Kliniky transplantační chirurgie a nijak jej nezatěžovaly. Zhruba v roce 2020 za mnou přišel vedoucí IT oddělení Raška (jeden z obžalovaných, pozn. red.) s tím, že si vezmou pana Chromého pod sebe. Nesouhlasil jsem, nebyl k tomu důvod, ale on mi řekl, že se domluvil s profesorem Viklickým. A dodal, že v tomto případě vyšší bere. Pana Chromého následně vytěžili, získali know-how a poté jej vyhodili,“ uvedl Froněk.
Po čase začaly do IKEM chodit faktury od společnosti, která dosavadní práci na zmíněném online programu považovala za svou. Profesor Froněk se ptal vedení i ekonomického náměstka, co to má znamenat, konkrétní odpověď však nedostal. První fakturu měl nechat proplatit Ondřej Viklický z rozpočtu Transplantcentra, další sumy hradil odbor IT. Server SinMed.cz název společnosti během výpovědi nezaznamenal, podle zjištění redakce by však mělo jít o Mild Blue s.r.o. z Plzně.
|
Postřeh našeho fotoreportéra:
Obžalovaný Jiří Malý působil klidně, na druhé straně jsme si všimli jednoho detailu. Opakovaně si nasazoval a sundával černé brýle. Během několika minut tento pohyb zopakoval jedenáctkrát. Ráno před zahájením líčení stál opodál svého kolegy Ivana Netuky. Spolu však nijak nekomunikovali.
|
Viklický a Malý
Přednosta kliniky se vyjádřil také ke svému bývalému podřízenému Liboru Janouškovi. Jde podle něj o vynikajícího chirurga, který se však o dění na klinice příliš nezajímal a s ničím nepomáhal. Následně byl povýšen a nyní je zástupcem ředitelky Heleny Rögnerové.
Důležitá pasáž se týkala profesora Jiřího Malého, dalšího z obžalovaných. Froněk připomněl situaci, kdy vznikla Transplantační společnost a on do ní navrhl několik členů. „Na základě čehož mi bylo řečeno, že jde o projekt Viklického a Malého, že pokud se nám něco nelíbí, existuje složka na každého z nás,“ uvedl. Autorem těchto slov měl být právě Jiří Malý.
Na dotaz soudkyně, jak jeho věty vnímal, Froněk odpověděl, že se v něm „vařila krev“. „To si ke mně do té doby nikdo nedovolil.“ Co přesně mohl výrazem „složka“ Jiří Malý myslet, prý neví, nikdy nic konkrétního neviděl.
Nejen kvůli těmto událostem, ale i minimální podpoře vedení v čele s Helenou Rögnerovou a náměstkem Janouškem se obrátil na kolegu Ivana Netuku, který se podle něj v několika situacích ocitl pod podobným tlakem.
Závěrem Jiří Froněk konstatoval, že ho mrzí a nechápe, proč „Viklický ani Stiborek prostě o ničem nechtěli diskutovat“.