KAUZA: Dne 10. října 2023 v 10:00 byla v areálu Fakultní nemocnice Motol zahájena výstavba Českého onkologického institutu - Motolského onkologického centra. Jedná se o projekt financovaný z Národního plánu obnovy, který na území České republiky nemá obdoby. „Je strašně důležitý!“ řekl serveru SinMed.cz premiér Andrej Babiš (ANO), když jsme s ním o výstavbě mluvili.
foto: SinMed.cz/Pavel Budínský jde k soudci.
V roce 2023 jsme se na místo slavnostního poklepání na základní stavební kámen vydali. Zastihli jsme zde odjíždějící limuzínu tehdejšího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), v hloučku novinářů stojícího Miloslava Ludvíka spolu s jeho mluvčí Pavlínou Dankovou a v neposlední řadě předsedu představenstva společnosti Gemo Jaromíra Uhýrka. Právě tato firma předložila vítěznou nabídku na realizaci stavebních a inženýrských prací ve výši 3 373 225 900 korun včetně DPH.
Premiér Babiš nám řekl, že náklady vyrostly, což je vzhledem ke globálnímu růstu cen pochopitelné.
Je tu však ještě jeden faktor, který nelze přehlédnout: původně zhotovitelem v dubnu 2025 avizované zpoždění stavby až devět měsíců se nakonec podařilo zcela eliminovat, a Národní onkologické centrum tak bude zprovozněno v plánovaném termínu. Stát navíc nepřijde o evropskou dotaci. Za výsledkem stojí nejen práce firmy Gemo, ale především management vedený nynějším ředitelem FN Motol a Homolka Petrem Poloučkem.
„Po převzetí projektu Národního onkologického centra jsme provedli zásadní změny v řízení projektu, byl redefinován projektový tým, posílil se provozně-technický úsek a došlo i ke změně správce stavby. Výrazně jsme zintenzivnili dohled nad projektem a se zhotovitelem jsme v každodenním kontaktu. Ten zároveň postupně navýšil své kapacity s cílem zrychlit postup prací a co nejvíce přiblížit plnění termínům Národního plánu obnovy,“ vysvětlil naší redakci Petr Polouček.
Před téměř dvěma lety však byla situace úplně jiná, jak naznačují policejní dokumenty, které máme k dispozici. Kriminalistka Jana Šebková v nich rozebírá místy až brutální tlak, jaký tehdejší provozně-technický náměstek motolské nemocnice Pavel Budinský vyvíjel na stavaře z Gemo a.s.
Mlčte!
„Pavel Budinský vystupuje v souvislosti s realizací tohoto projektu jako zástupce objednatele, vymezuje si toto postavení jak ve vztahu k zástupcům objednatele, ale též ve vztahu k zaměstnancům FN v Motole, kdy byly zaznamenány jeho opakované výhrady, pokud měl pocit, že zástupci zhotovitele komunikují se zaměstnanci FN v Motole napřímo. Oběma stranám pak připomíná, aby dodržovali to, co je ujednáno ve Smlouvě o dílo, tedy že kontaktní osobou pro zhotovitele je on, jako provozně technický náměstek.“
Budinský dokonce nabádal své podřízené, aby nekomunikovali se zástupci stavební firmy, aby jim nebyli nápomocni a neusnadňovali realizaci stavebních prací. Z jeho postoje podle kriminalistů bylo zřejmé, že mu vyhovoval stav, kdy zhotovitel začal mít problémy na stavbě.
Ze strany policejního orgánu bylo rovněž zachyceno, že s ohledem na prodloužení doby vydání stavebního povolení, čímž se zhotoviteli značně zkomplikovala situace ohledně dodržení termínu dokončení díla, byly za tichého souhlasu FN Motol prováděny základní stavební práce prakticky bez stavebního povolení.
Psali jsme
V rámci takzvané motolské kauzy bylo zadrženo celkem 22 osob, z nichž bylo postupně 18 obviněno. Stíhány jsou například pro trestné činy poškození…
Kolik?
„Když došlo k neúmyslnému překopnutí kabelu pracovníky GEMO a.s., čímž došlo k výpadku elektrického proudu v části nemocnice, zveličoval Pavel Budinský následky ve smyslu ohrožení pacientů na životech, rozsahu vzniklých škod a podobně. Vysvětlení důvodu tohoto jeho postoje se ukázalo vzápětí,“ konstatuje plukovnice Šebková. Důvodem byla náměstkova snaha dostat „do hry“ další firmy, a to v pozici subdodavatelů. Nalezl a podle policistů dohodl hned dvě.
„Dne 19. 8. 2024 předal Petr K. Pavlu Budinskému v jeho kanceláři zpracovanou nabídku subdodavatelských prací pro GEMO a.s. v části stavby elektro bez rozvaděčů, a to za účelem předání této nabídky zástupcům GEMO a.s., kdy rozsah těchto prací byl vyčíslen na cca 250 000 000 milionů korun,“ stojí v usnesení.
„K dotazu Pavla Budinského, v jaké výši by byl Petr K. schopen poskytnout mu neoprávněné plnění z části subdodavatelských prací, ke kterým právě předložil svou nabídku, Petr K. sdělil, že by mohl poskytnout plnění ve výši dvou procent z nabídkové ceny, tedy v přepočtu 5 000 000 korun.“
Nevinen
Budinský na to reagoval sdělením, že by byl schopen následně účelově navýšit rozpočet této části díla o 14 000 000 korun, a dotázal se Petra K., v jaké výši je schopen mu z této částky poskytnout zpět neoprávněné finanční plnění. Dotyčný podnikatel odpověděl, že z této účelově navýšené částky by si odečetl pouze povinné zákonné odvody, tedy ve výsledku by mu mohl předat finanční plnění ve výši 12 000 000 korun.
Policisté zadokumentovali i jednotlivé schůzky, které se odehrávaly v kanceláři Pavla Budinského, kde se o penězích hovořilo. K předání však nedošlo, neboť prostředky měly být poskytnuty až po provedení předmětných částí díla. V uvedeném bodu usnesení NCOZ z února 2025 jméno bývalého ředitele Miloslava Ludvíka nefiguruje.
Na přímý dotaz serveru SinMed.cz po opuštění vazební věznice řekl, že se cítí nevinen. Vinu odmítl také Pavel Budinský.
Součástí projektu mělo být rovněž Vědecké a diagnostické onkologické centrum, na které nadace The Kellner Family Foundation poskytla dar ve výši 500 milionů korun. Kvůli popsané kauze však dočasně závazek odvolala.