KAUZA: V druhé části rozhovoru se SinMed.cz vrací k okolnostem incidentu, který se měl odehrát ve FN Plzeň. Podle svědectví bývalého bezpečnostního a IT náměstka Miloše Zahradeckého tehdejší referent Odboru bezpečnosti Jan Topinka opakovaně vstupoval do složek obsahujících údaje o odměňování zaměstnanců a vedoucích pracovníků Odboru bezpečnosti, do interních materiálů Bezpečnostní komise i do pracovní korespondence vedoucích pracovníků odboru.
foto: SinMed.cz/Fakultní nemocnice Plzeň - Bory
V první části rozhovoru Zahradecký uvedl také další závažná tvrzení.
„V průběhu šetření se navíc ukázalo, že si na mobilní telefon pořizoval záznamy z nemocničního kamerového systému a ukazoval je kolegům. Objevilo se také podezření, že pod přihlašovacími údaji svého otce vstupoval do systému sledování služebních vozidel a informoval kolegy o tom, kde se během služebních cest nacházím,“ řekl pro SinMed.cz.
Redakci proto zajímalo, co následovalo.
„Obratem jsem o zjištěných skutečnostech informoval ředitele FN Plzeň Václava Šimánka. Sešli jsme se nejbližší pondělí po poradě náměstků v jeho kanceláři na Borech. Předal jsem mu písemné podklady, které podle mě prokazovaly uvedené skutečnosti. Podklady si přečetl a vrátil mi je. Současně jsem mu řekl, že takto závažnou věc nehodlám zamést pod koberec a budu ji řešit. Pan ředitel pouze konstatoval, že jde o vážnou záležitost. Další pokyny jsem ale nedostal,“ vzpomíná bývalý náměstek.
Proto podle svých slov po týdnu požádal o další schůzku. Té se měl kromě ředitele Václava Šimánka účastnit také ekonomický náměstek Viktor Wendler.
|
FN Plzeň pochybení odmítá:
Jednotlivá zjištění mluvčí nemocnice Gabriela Levorová opakovaně odmítla.
K odměnám, o nichž jsme psali ZDE, uvedla: „FN Plzeň vyplácí odměny dle hospodářského výsledku třikrát ročně a podle předem definovaných kritérií. Nad rámec těchto standardních odměn nejsou žádné skupině zaměstnanců pravidelně vypláceny další odměny. Výjimku mohou tvořit individuální návrhy vedoucích pracovníků za mimořádný pracovní výkon.“
K možnému pochybení v rámci IT bezpečnosti, pak dodala: „Ve FN Plzeň neevidujeme žádný incident GDPR, který by představoval vysoká rizika pro práva a svobody dotčených subjektů. Z tohoto důvodu ani nebyly nahlášeny na ÚOOÚ.“
Na konto svých zaměstnanců nám sdělila: „K interním informacím ohledně našich stávajících i bývalých zaměstnanců se nebudeme vyjadřovat.“
Poslední věcí, na níž jsme narazili, byla kvalifikační dohoda Jana Topinky. „Využívání kvalifikačních dohod ve FN Plzeň probíhá dle zákoníku práce a interní směrnice. Zároveň tento proces pravidelně kontrolují interní auditoři. V případě ukončení studia a nesplnění doby setrvání v pracovním poměru (doba trvání je součástí kvalifikační dohody), zaměstnanec vrací poměrnou část studijních nákladů. Pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dříve, než dokončí studia, na která je uzavřená kvalifikační dohoda, tak vrací vše, co vyčerpal.“
|
ÚOOÚ?
„Znovu jsem předal všechny podklady a požadoval personální řešení celé věci. Oba pánové jednání prakticky pouze vyslechli a mlčeli. Když jsem domluvil, pan ředitel mi poděkoval a schůzka skončila,“ tvrdí Zahradecký.
Podle něj následně dostala podnět k řešení také pověřenkyně pro ochranu osobních údajů JUDr. Andrea Hanzíková.
„V té době byla na dovolené, nadřízení Jana Topinky s ní hovořili telefonicky. Současně byl seznámen i manažer kybernetické bezpečnosti, který označil věc za závažnou a uvedl, že by měla být nahlášena Úřadu pro ochranu osobních údajů. Podobný názor zastával i vedoucí odboru IT,“ říká bývalý náměstek.
Po návratu z dovolené se podle něj měla případem zabývat také pověřenkyně pro ochranu osobních údajů Andrea Hanzíková.
„Po prostudování podkladů dospěla ke stejnému závěru, incident nahlásit na ÚOOÚ a přijmout opatření, aby se podobná situace nemohla opakovat. Podle mých informací však po jednání s ředitelem Šimánkem dostala pokyn, že se věc hlásit nebude, protože nejde o nic závažného. Přitom soubory obsahovaly jména i osobní čísla zaměstnanců,“ vysvětluje Zahradecký.
Poté nastalo personální řešení.
Přechod na fakultu
„Protože jsem stále neměl informaci, jak chce vedení nemocnice situaci řešit, podepsal jsem návrh na okamžité ukončení pracovního poměru s Janem Topinkou pro hrubé porušení pracovní kázně, který mi předložili jeho nadřízení.” říká.
Krátce nato mu měla telefonovat vedoucí zaměstnaneckého odboru.
„Řekla mi, že o mém návrhu informovala pana ředitele a že se pan ředitel ptá, zda na něm trvám. Potvrdil jsem, že ano.“
Následný vývoj ho podle jeho slov překvapil.
„Zhruba týden se nic nedělo. Poté se Jan Topinka sešel s ředitelem Šimánkem a následně podal žádost o ukončení pracovního poměru dohodou. Přiznám se, že mě překvapilo, že řadový zaměstnanec nemocnice s více než pěti tisíci pracovníky řeší takovou záležitost přímo s ředitelem,“ uvedl.
Zahradecký zároveň doplnil, že po odchodu z nemocnice získal obratem Jan Topinka místo na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni. Nyní je zároveň pověřen vedením Odboru kybernetické bezpečnosti celé Univerzity Karlovy.
„Obratem nastoupil na pozici bezpečnostního referenta. Mně pak ředitel FN Plzeň sdělil, abych už tuto záležitost neřešil a ani představitelům lékařské fakulty nesděloval důvody ukončení jeho pracovního poměru,“ vzpomíná bývalý náměstek.
Celá kauza podle něj měla dopad i na jeho vlastní postavení.
„Z nemocničních kuloárů jsem se dozvěděl, že jsem si tímto krokem u pana ředitele podřízl větev a že po volbách skončím. Což se skutečně stalo,“ uzavírá Miloš Zahradecký.