KAUZA: Není vůbec časté, aby se poblíž pražských nemocnic vyskytovali lidé bez domova. Poblíž vstupu do FN Bulovka však existuje místo, kde se tito lidé shlukují pravidelně. Naše redakce na něj byla upozorněna během několika návštěv zmíněného zdravotnického zařízení.
foto: SInMed.cz/Kousek od vstupu do FN Bulovka
Ve všech případech nás informoval nemocniční personál. Bylo vidět, o jak citlivé téma se jedná. Než jeden z lékařů na interně vyslovil slovo „narkoman“, několikrát se ohlédl. Neříkal přitom nic závadného. Jen se bál.
„Bývá jich tam zhruba deset. Muži, ženy, mají to půl na půl, třeba spolu žijí,“ vysvětli naší redakci s mírným pokrčením ramen.
Server SinMed.cz na uvedenou lokaci zavítal. Nejenže jsme pozorovali velmi specifické dění nesourodého shluku hlav a těl, ale poté i hrůzu a zděšení několika pejskařů. Jejich miláčci se totiž do oblasti, kde se ještě před pár minutami vyskytovali podnapilí muži i ženy, vydali očuchávat.
Bojím se
„Bojím se, to víte, že se bojím, jen se pojďte podívat!“ vyzvala nás asi šedesátiletá majitelka huňatého špicla jménem Alan. V parčíku, nebo jak prořídlý kus přírody nazvat, nebyly pouze kusy skla a nedopalky, objevili jsme v něm i zakrvácené kapesníčky, kterými si narkomani otírají místa vpichů. Šlo o nehezký pohled. „Tak vidíte,“ dodala vitální šedesátnice, když přivolala psa a odešla.
„Lidé bez domova pokuty zásadně neplatí a zatím není žádný účinný systém na vymožení případných sankcí. Tedy většinu přestupků se strážníci snaží vyřešit na místě – domluvou, výzvou, aby místo po uklizení opustili a podobně. Pokud už tato forma není účinná, zjištěné přestupky oznamují správnímu orgánu. Jak ten v těchto případech dále postupuje, nám není známo, městská policie není účastníkem řízení,“ popsala redakci její tisková mluvčí Irena Seifertová.
Server SinMed.cz se na místě zdržel asi půl hodiny. Nutno podotknout, že popsaná skupina nebyla nijak hlučná, nebyla ani dotěrná nebo agresivní.
Složité řešení
Kolemjdoucích si vlastně vůbec nevšímala a žila si svůj život. Sem tam někdo ochutnal pivo, jindy víno. Probíhala hlučnější debata, jíž vévodil smích.
Opovržení ze strany řady příchozích každopádně přehlédnout nešlo. „Měli by s tím něco dělat. To není jenom tady. Podívejte se kolem Palmovky, kolem Libeňského mostu. Ale nemocnice je nemocnice, vždyť je to kousek od vchodu,“ vysvětlila redakci další žena. Hovořila na nás s kapesníkem u nosu, aby nás prý nenakazila.
Také ona šla od lékaře a také ona by ráda znala řešení. To je však v nedohlednu.
Co se samotného nemocničního areálu týká, v něm jsme jediného člověka bez domova či drogově závislého nepotkali.