Kauza IKEM: U soudu zazněla Válkova slova z citlivé schůzky

REPORTÁŽ: Kauza IKEM, ve které jde o prokázání údajného vydírání kardiochirurgů Jana Pirka a Ivana Netuky bývalým ředitelem Institutu klinické a experimentální medicíny Michalem Stiborkem, jeho tehdejším náměstkem Jiřím Malým a vedoucím IT oddělení Petrem Raškou, pokračovala ve středu 25. února u Obvodního soudu pro Prahu 4. Doposud zde v roli svědků či poškozených vystoupili Jan Pirk, Ivan Netuka, Petr Raška, Jiří Malý a náměstkyně ředitelky IKEM pro ošetřovatelskou péči a kvalitu Martina Šochmanová.

Nyní před soudkyní Janou Petrákovou obsáhle hovořil přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk. Velmi podrobně popisoval dění, k němuž na půdě prestižního zdravotnického zařízení docházelo v uplynulých letech.

V jedné části se jeho svědectví fakticky shodovalo s výpovědí Ivana Netuky, který u soudu uvedl, že se před sedmi lety jejich cesty s vedením IKEM rozešly v tom smyslu, že se Michal Stiborek a Jiří Malý zajímali spíše „o byznys“, zatímco on a jeho kolegové chtěli pokračovat v budování prestižní značky a instituce jménem IKEM.

V obžalobě, kterou má server SinMed.cz k dispozici, jsou popsána některá velmi konfliktní setkání. V době, kdy se Jiří Froněk v roce 2023 účastnil výběrového řízení na post ředitele IKEM, se měl dostat pod neadekvátní tlak. V obžalobě se například píše o schůzce tehdejšího ředitele Stiborka s manželkou Jiřího Froňka, na níž měl Stiborek sdělit, že profesor Froněk je již v České republice nezaměstnatelný a že by se měli sebrat a odjet do zahraničí.

Tlak

V zaprotokolovaném výslechu Froněk uvedl: „S profesorem Malým se v takové situaci, kterou by mohl označit za výhružky či vydírání, ocitl jednou, a to před lety, když byla zakládána transplantační společnost.“

Přednosta Kliniky transplantační chirurgie do ní tehdy nominoval možné členy a na základě toho byla svolána schůzka, na níž údajně Jiří Malý prohlásil, že projekt nově vznikající společnosti je dílem jeho a profesora Viklického (přednosta Transplantcentra IKEM) a že ostatní do něj nemají co nominovat vlastní členy. „Při tom explicitně zmínil, že má na každého z nich takové materiály, že pokud se jim jeho postup nelíbí, dovede jim znepříjemnit život,“ stojí v obžalobě.

Soudkyně během přelíčení jako první upozornila právě na uvedené výpovědi.

Schůzka u Válka

„Já jsem se v minulosti přihlásil do výběrového řízení na ředitele IKEM jako protikandidát inženýra Stiborka, protože jsem byl nespokojen s vedením IKEM. Vzhledem k mé funkci a vzhledem ke Klinice transplantační chirurgie, která je jednou z největších v Evropě, potřebuji pomoc a vstřícnost vedení, abychom mohli plánovat,“ uvedl v úvodu své svědecké výpovědi.

K této nespokojenosti se následně vracel na konkrétních případech. „Vzhledem k tomu, jak věci pokračovaly, jsem se rozhodl jít za ministrem zdravotnictví, jelikož ten jediný je v hierarchii nad ředitelem IKEM,“ konstatoval Froněk. Problémy, které podle něj v IKEM panovaly, se netýkaly pouze jeho, ale také Jana Pirka a Ivana Netuky.

„Pan ministr nám ovšem na konci jednání sdělil, že ho to vůbec nezajímá a rozhodně to nehodlá řešit. A jestli s tím máme takový problém, ať se tedy obrátíme na média,“ zmínil Jiří Froněk na adresu tehdejšího šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09). „Takový postup jsme kategoricky odmítli,“ poznamenal významný chirurg s tím, že šlo o spory uvnitř IKEM, s nimiž novináři nemají nic společného. „Cílem nebylo vyvolat mediální bouři, ale narovnat situaci, jež byla opravdu nesnesitelná,“ podotkl.

„Vypadněte z republiky!“

Následně se věnoval samotnému průběhu výběrového řízení. „Nemalou část členů výběrové komise vůbec nezajímalo, jak budu řídit IKEM, ale výhradně je zajímalo, zda už skončím s chirurgií a operováním, abych vypsal výběrové řízení na přednostu (Kliniky transplantační chirurgie).“

Jiří Froněk poté zmínil, že po prohraném výběrovém řízení požádal o schůzku jeho vítěze, tedy Michala Stiborka. „Čekal jsem, že se sejdeme, probereme věci a budeme se bavit o tom, jak má IKEM fungovat dál. On jakoukoli schůzku se mnou odmítal a po dobu tří týdnů, kdy jsem se k němu snažil objednat, to nebylo možné. Místo toho ke mně poslal domů jednoho ze svých právníků. Doslova nám řekl, abychom s manželkou a rodinou vypadli ze země. Má žena je z toho doteď opravdu špatná. Ten právník mi řekl, že jsem proti nim šel už podruhé (míněna byla účast ve výběrovém řízení) a že mě musí sundat. To nám tlumočil pan advokát.“

Na dotaz soudkyně, zda může jmenovat konkrétně, přednosta kliniky odpověděl, že šlo o advokáta Šustka. „Byl jsem tou situací úplně konsternován. Vůbec mi nedocházelo, co se děje. Ničím jsem se neprovinil. Pak pan doktor odešel s nepořízenou. Má žena u toho byla, byla opravdu úplně konsternovaná.“

Výpověď Jiřího Froňka byla velmi obsáhlá, k dalším bodům se vrátíme během odpoledne.