POSLEDNÍ DNY SLAVNÝCH: Oficiálně zemřel při autonehodě, jenže při ní létaly kulky. A jediný svědek pak nedostal šanci promluvit.
foto: Česká televize, se svolením/Ivan Luťanský v hlavní roli historického životopisného dramatu Karel Hynek Mácha.
Zbožňovaný pohádkový princ tragicky zahynul 1. srpna 1983, pár měsíců po oslavě třicetin, Vášnivý sportovec se věnoval historickému šermu, střelbě a miloval karate. Otcovy válečné vzpomínky ho nasměrovaly ke všemu, co souviselo s armádou. Chodil v khaki, sbíral artefakty, vymýšlel kanadské žertíky s pyrotechnikou, dokázal vyrobit nejednu střelnou zbraň i americkou vojenskou identifikační známku, které se nechtěl za žádnou cenu vzdát.
Vyučený elektromechanik byl v roce 1971 přijat na první pokus na DAMU. Chytrý a charismatický modrooký blonďák byl pohotový improvizátor, který zahrál prakticky cokoli, takže po absolutoriu v roce 1976 zamířil rovnou do Národního divadla. Po vojně už byl pravidelným hostem na obrazovce, takže se rychle stal idolem fanynek všech generací.
Vietnam místo Tibetu
Bojová umění ho dovedla k filozofiím Dálného východu, toužil poznat tamní atmosféru na vlastní kůži a snil o cestě do Tibetu, což ale bylo před rokem 1989 nemožné, takže usiloval aspoň o povolení do Číny. Až mu osu přihrál kompromis. S televizním štábem vyrazil v roce 1983 alespoň do Vietnamu, kde měl natáčet dokument. Od cesty do země, v níž teprve nedávno skončil vleklý ozbrojený konflikt, ho sice kdekdo zrazoval, Ivan byl ale přesvědčen, že se mu nemůže nic stát. Domů se sice po dvou měsících opravdu vrátil, jenže jinak, než plánoval.
„Rychle ho převezli v jutovém pytli do Prahy a nechtěli nám ho ukázat. Tělo je prý majetek státu,“ vzpomínal v rozhovoru pro Blesk jeho bratr Štěpán.
Strach ze skandálu?
Smířit se s tím nechtěl, a tak podplatil pracovnici pohřební služby, která ho za pětistovku nechala alespoň nahlédnout do rakve okénkem. A Štěpán na vlastní oči spatřil v bratrově spánku díru jakoby po kulce. Oficiální vyjádření hovořilo o vážné autonehodě, při níž Ivan Luťanský zahynul a další čtyři lidé utrpěli vážná zranění. Vietnamský úmrtní list i úřední dokumenty ale vykazují řadu nesrovnalostí, stejně tak výsledky místní a pražské pitvy.
Až po letech Ivanův známý, který s ním ve Vietnamu byl, údajně prohlásil, že ho zastřelil samopalem jeden z útočníků při přepadení zemědělského družstva, proti kterým chtěl zasáhnout. A zpráva o autonehodě nejspíš měla zabránit skandálu, protože k nám tenkrát přijížděly tisíce Vietnamců za prací.
V pozadí stále zůstávají další neobjasněné souvislosti. Do Vietnamu ho totiž pozval jistý Antonín Kubeš, který byl pod dohledem StB, a právě on měl účastníkům havárie půjčit džíp, s nímž údajně narazili do stromu. Kubeš zřejmě věděl, co se opravdu stalo, jenže v polovině 90. let „spáchal sebevraždu“.
(zdroje: Wikipedia. ČSFD, Český rozhlas, Česká televize, Reflex, idnes.cz, Blesk.cz)
|
Adina Janovská se narodila do rodiny, která po několik generací zasvětila své životy novinám a knihám. Patřila do zakládající redaktorské patnáctky deníku Blesk. Přes zahraniční rubriky dalších deníků se postupně propracovala až do vydavatelství, kde jako šéfredaktorka stála u zrodu nejúspěšnějšího českého společenského týdeníku Rytmus života.
Následně se zaměřila na oblast společnosti a showbyznysu v denících, přílohách i časopisech. Podílela se také na svého druhu jedinečném společenském projektu s celostátní televizní premiérou, včetně scénáře, který vedl k řadě úspěšných seriálových večerů.
Později pracovala na různých projektech pro televize Nova a Prima, mimo jiné i na populární reality show VyVolení. V posledních letech se věnuje především komentářům, postřehům a zákulisním pohledům na životy slavných osobností pro server Krajské Listy.
Pro server SinMed.cz připravila sérii textů mapujících poslední okamžiky slavných osobností. Redakce si je totiž vědoma, že k tématu zdravotnictví a zdraví neoddělitelně patří i otázka umírání a smrti.
|
