Mezi českými dermatology vyvolal nečekaně ostrý spor odborný článek o využívání mobilních aplikací při diagnostice kožních nádorů. Patnáct lékařů v otevřeném dopise upozorňuje na údajné chyby i porušení publikační etiky při jeho zveřejnění, autoři textu obvinění odmítají. Spor tak mimo jiné ukazuje, jak citlivé je téma komerčních technologií v odborných doporučeních.
foto: SinMed.cz/Exministr zdravotnictví Petr Arenberger
V roce 2025 vznikl text „Využití mobilních aplikací v diagnostice kožních nádorů“, který publikovala Česká dermatovenerologická společnost a jehož autorkou je prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. a kolektiv, jejich článek se zaměřuje zejména na používání aplikace SkinVision.
I po několika měsících od jeho vydání ale budí článek nevoli mezi dalšími předními dermatology, kteří se proti jeho znění, jak sami uvádí, dlouhodobě vymezují.
Dne 31. srpna letošního roku proto poslali svým kolegům otevřený dopis, který má redakce k dispozici. V něm své připomínky a historii „případu” popsali. Otevřený dopis podepsalo celkem 15 lékařů, mezi kterými jsou zejména primáři a vedoucí lékaři.
| Jak uvádí časopis Česko-slovenská dermatologie: „Každá práce je posuzována dvěma nezávislými recenzenty, jejichž úsudek je předpokladem uveřejnění práce, případně jejích úprav.” |
Hned v úvodu dopisu jeho autoři uvádějí, že v rámci vydání textu profesorky Arenbergerové a kol. došlo k pochybení u publikační etiky. Text byl podle nich publikován v odborném časopise Česko-slovenská dermatologie před provedením recenzního řízení. Což dokládají časovou osou. „Článek autorů Arenbergerová et al. byl zveřejněn online na webu ČDS (což je samo o sobě zcela nestandardní) dne 6. 11. 2025. V Česko-slovenské dermatologii 6/2025, kde byl článek oficiálně publikován je uvedeno, že text do redakce došel 11.11. 2025, tedy až 5 dní po jeho zveřejnění na webu ČDS.” Nicméně na webu ČDS v sekci Aktuality je uvedeno datum 16.12. 2025.
Na tento rozpor jsme se ptali jak autorů dopisu, tak i autorů článků. Dotazy jsme zaslali profesorce Monice Arenbergerové i profesoru Arenbergerovi. Za oba přišla reakce pouze od Petra Arenbergera.
Jeden z autorů dopisu, docent Filip Rob, vedoucí lékař Centra klinických studií Dermatovenerologie ve FN Bulovka, nám vysvětlil, že původní verze z 6. 11. 2025 byla na webu nahrazena autory další verzí z 16.12. 2025. „Verze se lišily ale spíše drobnými gramatickými a číselnými úpravami (tedy nebylo to vyloženě zásadní stran obsahu).”
Profesor Petr Arenberger redakci odpověděl, že k porušení publikační etiky nedošlo:
„Zmiňovaní lékaři zcela popletli časovou řadu, ať už záměrně, nebo z rezignace na získání správných a ověřených údajů. V podrobné analýze, kterou Vám pro orientaci v problematice, která Vás zajímá, posílám v příloze, je kromě vyvrácení všech chybných tvrzení, která jsou používána v argumentaci autorů otevřeného dopisu, i příslušná časová osa, která dokumentuje pochybení, kterého se ve svém tvrzení patnáctičlenná skupinka dopustila. Jen pro úplnost – krátkým dotazem jsme zjistili, že z těch zmíněných 15 spoluautorů uvedli zpočátku dva, že nevěděli, že by původní kritickou analýzu v prosinci 2025 vůbec sepsali.”
Autoři otevřeného dopisu dále uvádějí, že text neobsahuje prohlášení o střetu zájmů a upozorňují na to, že název komerční aplikace je uveden mezi klíčovými slovy. Na obě připomínky prý hlavní editor časopisu Česko-slovenská dermatologie odpověděl, že se jedná o: „administrativní pochybení redakce.”
Petr Arenberger ale uvádí, že „Časopis Česko-Slovenská dermatologie ve svých pokynech pro autory nepředepisuje jakákoliv pravidla pro výběr klíčových slov. Prohlášení o střetu zájmů v bodě 5 Pokynů pro autory, hodlající publikovat v časopisu Česko-Slovenská dermatologie, je zaměřeno na deklarování případné spolupráce s farmaceutickými firmami v posledních 12 měsících, která by se vztahovala k tématu článku. To je v tomto článku o elektronických pomůckách v dermatologii pochopitelně irelevantní a nadbytečné.”
Kritika odbornosti
Další výtky ze strany autorů dopisu směřují k odbornosti. Podle nich text vznikal a je prezentován jako odborné stanovisko, tato informace v článku zcela absentuje, navíc je prý prezentován jako přehledový, ale zabývá se pouze jednou komerční aplikací. Lékaři navíc detailně popisují závažné odborné chyby v textu, kdy nesedí závěry autorů článku s citovanými publikacemi, „odborně nesprávně porovnávají výsledky různých studií z domácího vyšetřování a aplikace SkinVision (která však v citovaných studiích až na výjimky nebyla využívána samotnými pacienty doma).”
I tyto výtky profesor Arenberger dementuje:
„Analýza, která byla k obsahu publikace a k protiargumentům zmiňovaných lékařů pro výbor ČDS připravena a výbor se s ní na svém zasedání 30. 4. 2026 hlasováním ztotožnil, se věnuje i vyvozování závěrů z citovaných zdrojů a považuje je za správné. Proto lze konstatovat, že závěry po odborné stránce sedí.”
A dodává: „Tak, jak již bylo avizováno v předchozích bodech, publikace se zaměřila na mobilní aplikaci SkinVision nejen kvůli evropské certifikaci, ale rovněž z důvodu kompletní české lokalizace a hrazení této aplikace některými pojišťovnami v ČR. Právě z těchto důvodů je aplikace prakticky nejdostupnější možností v našich podmínkách a velmi pravděpodobně aktuálně jediná relevantní mobilní aplikace na českém trhu.
Opět se zde dostáváme ke skutečnosti, že daný článek neslouží jako reklama pro danou mobilní aplikaci, ani neobhajuje či nedoporučuje její využití v běžné klinické praxi. Jedná se tak pouze o vyjádření k výsledkům pravděpodobně nejdostupnější (vzhledem ke kompletní české lokalizaci a částečné úhradě) mobilní aplikace v ČR. Cílem této publikace bylo obecné vysvětlení principu mobilních aplikací a poté vytvoření doporučení vycházející z nedostatků a limitů této metody tak, aby primárně nedošlo k poškození pacientů, kteří se rozhodnou danou aplikaci využívat, jak již bylo uvedeno výše.“ Autoři dopisu nicméně jeho slova odmítají. Text z 30.4. 2026, o kterém Arenberger hovoří, jim byl prý odeslán až 3. 9. 2026.
Podobný rozpor mezi tvrzeními autorů dopisu a autorů článku „Využití mobilních aplikací v diagnostice kožních nádorů“ je i v ostatních věcech, kdy každá ze stran uvádí pravý opak.
SkinVision v médiích
Tématu podpory aplikace SkinVision se minulý rok věnovaly SeznamZprávy v článku: Exministr propaguje aplikaci proti rakovině. Nepoužívejte ji, varují jeho kolegové. V něm uvedly, že „Petr Arenberger chtěl, aby mobilní aplikaci na rozpoznání kožních znamének hradily pojišťovny. Argumentoval, že s tím souhlasí odborná společnost dermatologů. Ta přitom aplikaci nedoporučila.” Podle SeznamZpráv už v roce 2024 Arenberger zdravotním pojišťovnám navrhoval, ať lidem hradí pořízení soukromé aplikace SkinVision v rámci preventivních programů.
Pořízení aplikace SkinVision finančně podporuje v tuto chvíli jen jedna pojišťovna, tou je OZP. Ta na pořízení aplikace poskytuje slevu. Klienti OZP za její roční používání zaplatí 30 euro místo 49,9 euro. OZP jsme se na SkinVision ptali. Zajímalo nás, na jaké základě se rozhodli aplikaci podpořit a zda vzali v potaz i kritické hlasy vůči aplikaci. Pojišťovna sice po urgencích odpovědi slíbila, nicméně ani po více než týdnu je nezaslala.
Primářka dermatovenerologického oddělení Alena Machovcová si myslí, že podpora aplikace se pro klienty pojišťovny nehodí. „Vizualizaci vybraného znaménka pacientem aplikace nějak vyhodnotí a pacient se na ní spolehne.”
Rizika vidí zejména v tom, že laik nedokáže sám posoudit „rizikovost“ projevu. Pokud bude aplikací projev vyhodnocený mylně jako benigní (nezhoubné), uklidní ho to a nenechá se vyšetřit erudovaným odborníkem. Problém je podle ní také v tom, že člověk si na řadu míst na tělě vůbec nevidí, takže aplikaci ani použít nemůže. „U dermatologa je vyšetřovaný celý kožní povrch pacienta (kštice, meziprstí, plosky, apod.), aby žádný rizikový projev nebyl přehlédnutý,” uvádí.
Aplikace jako téma Výboru ČDS
Aplikace SkinVison byla na schůzi výboru ČDS tématem už v roce 2023. V zápise z jednání výboru z února 2024 pak k tématu Skinvision a dalších projektů k posuzování znamének pomocí AI (umělé inteligence) bylo uvedeno toto: „Jedná se o aplikaci na mobilu k vyšetřování znamének (zpoplatnění provozovatelům). Výbor ČDS prodiskutoval tuto problematiku a upozorňuje na její rizika při falešně negativním nálezu. A to v době, kdy není dořešena problematika právní zodpovědnosti v telemedicíně.”
O pár dní později ale profesor Arenberger poslal dopis pojišťovně VZP s tím, že výbor České dermatologické společnosti „navrhuje rozšířit úhradu i na expertní mobilní aplikaci SkinVision,“ jak uvedly SeznamZprávy.
V říjnu 2024 zůstalo stanovisko výboru podle zápisu neutrální. „Písemný podnět výboru SADu týkajícího se stanoviska ke službě SkinVision: výbor ČDS již problematiku projednával na minulých schůzích a postoj je nadále neutrální. Stále obecně platí, že zatím žádný systém AI plně nenahradí dermatologické posouzení a konečné slovo má kvalifikovaný dermatolog a případně histopatolog.”
Ve stejném zápise také stojí, že existuje potřeba vytvoření odborného stanoviska k mobilním aplikacím, které s pomocí umělé inteligence (AI) posuzují kožní útvary (např. AI Dermatologist, DermEngine, EHealth, Miiskin, SkinTracker, SkinVision a další). „Výbor ČDS pověřil Dermatoskopickou sekci ČDS (prof. Arenbergerová a kol.) k posouzení podkladů a vypracování analýzy.”
V březnu letošního roku odeslali lékaři v čele s docentem Robem dopis, který připomínkoval stanovisko výboru k článku „Využití mobilních aplikací v diagnostice kožních nádorů“. Výbor ČDS se tímto dopisem 30. 4. 2026 zabýval, jak stojí v zápise z jednání z téhož dne.
„Výbor se seznámil s chronologií problematiky a dostal k němu také k dispozici fundovaný, rozsáhlý rozbor autorů článku o mobilních aplikacích, kde reagují a uvádějí na pravou míru připomínky výše uvedené skupiny. Po diskusi bylo i hlasováním stvrzeno, že výbor trvá na správnosti svého původního stanoviska, které odpovídá původnímu textu článku v časopisu Čs. Dermatologie (6 pro, 2 se zdrželi, 1 nehlasovala), a nebude proto své pozitivní stanovisko ke článku měnit.” Zmíněný rozbor ale oponenti obdrželi až 3. 9. 2026.
Dne 8. září letošního roku otevřený dopis na svých stránkách publikovalo i Sdružení ambulantních dermatologů ČR.
Osobní doporučení pacientům
Když jsme se profesora Arenbergera ptali, zda-li osobně doporučuje použití aplikace, sdělil nám, že: „Moji pacienti za mnou přicházejí do ordinace i do Stanů proti melanomu a do zařízení při jiných preventivních akcích v záležitosti kožní rakoviny jako za expertem m.j. na dermatoskopickou diagnostiku kožní rakoviny, takže nějaké doporučování předlékařských vyšetření tam už není potřeba.”
Primářka Machovcová byla v odpovědi na ten samý dotaz přímočařejší: „Domnívám se, že používání aplikace laikem může vést k přehlédnutí rizikového projevu a jeho progresi do pokročilejších stádií maligního melanomu. Aplikace není náhradou preventivního vyšetření specialistou.” Za mnohem efektivnější vidí bonusování odborníků za preventivní vyšetření znamének jedenkrát ročně ze strany zdravotní pojišťovny.
Spor kolem článku o mobilních aplikacích v dermatologii ukazuje, jak citlivé je propojení komerčních technologií, odborných doporučení a publikační etiky. Obě strany předkládají odlišné časové osy, argumenty i interpretace, což vede k tomu, že řada klíčových tvrzení stojí proti sobě. Jádrem konfliktu tak není jen samotná aplikace SkinVision, ale i širší otázka, jak má odborná společnost nastavovat pravidla pro podobné nástroje, aby byly bezpečné, transparentní a nepředstavovaly riziko pro pacienty.